Článek
V roce 2023 jsem v Bratislavě prožil skvělý půlrok naplněný výukou na univerzitě a výzkumem. Vyrážel jsem z hlavního města Slovenska do různých rakouských lokalit za místními muslimy. Bylo to mnoho kilometrů v dálkových vlacích, městských autobusech, vídeňském metru i pěkně po svých. Vždycky jsem se ale rád vrátil do mé oblíbené Bratislavy.
Už tehdy jsem se těšil na to, že si nemohu ujít jednu skvělou příležitost. Byla jí dlouho připravovaná výstava v Slovenské národní galerii pod lehce kontroverzním názvem „Plody sváru: obraz osmanské přítomnosti“. Upřímně řečeno, mně osobně to docela sedělo. Ale rozumím tomu, že z toho označení nebyli všichni nadšení. Pokud máte čas a chuť, můžete se projít dočasnou expozicí se mnou. Je úterý deseti hodin dopoledne a právě otvírají.
Ve Vodních kasárnách je v poslední době třeskutá atmosféra.
Budova galerie je ikonickou záležitostí. Při svém dlouhodobém pobytu jsem ji několikrát navštívil. Poprvé to bylo ve skupině zájemců o komentovanou prohlídku zrekonstruovaných prostor. Podruhé jsem se zaměřil na zajímavě pojatou stálou expozici sakrálního umění. Prostě se ve mně ten religionista nezapře. Protože mým badatelským tématem jsou muslimové v Evropě, musel jsem vidět i výstavu o Osmanech. Mimochodem udělejte si na celou akci dostatek času. Nejen že je vše instalováno v několika samostatných prostorech. Ale hlavně je to vážně zajímavé.
Ten stan je vážně fotogenický.
Jak jsem nakonec pochopil, bylo to spíše o naší představě o muslimech jako tradičních „nositelech jinakosti“. Proto si myslím, že je ten název docela výstižný. Kupte si v přízemí vstupenku a od pokladny vyrazte směrem doprava do rozsáhlého Atria. Tam můžete svoji návštěvu stylově začít. Kurátoři si skvěle pohráli s rozvržením prostoru za pomoci velkých textilií. Někde to podle mého názoru fungovalo, jinde se to trochu míjí s potřebami návštěvníků. V atriu vás zcela jistě zaujme nádherný osmanský stan a několik vitrín především se zbraněmi. Seznámíte se s osmanskými artefakty v evropských sbírkách a dozvíte se něco o jejich původu.
I když můžete již zde vystoupat po schodech do oddělení II. a III., doporučuji se vrátit zpátky do vstupních prostor galerie. Přímo proti vám bude stoupat krásné schodiště do prvního patra k části č. I. Alespoň budete mít celou výstavu před sebou v tom správném pořadí a nedopadnete jako já. Lehce jsem totiž bloudil, ale pomohly mi ochotné pracovnice galerie.
Nápad s šátky se mi moc líbil.
Už jste našli dveře první části výstavy? Výborně, můžeme jít dovnitř. Vedle velkých obrazů a grafik znázorňujících slavné postavy habsburského rodu tu můžete obdivovat vyobrazení hned několika významných aristokratických bojovníků proti Osmanům. Máte totiž před sebou soubory alegorií a propagandy z panovnické i šlechtické perspektivy. Na jednu stranu se mi moc líbilo, jak byla výstava celkově navržena. Zajímavě kombinované průhledné šátky vytvářeny intimní niky pro prezentaci obrazů. Na druhou stranu jsem se bohužel celou dobu potýkal s nepříliš promyšleným nasvícením uměleckých děl.
Ty šuplíky si můžete všechny vysunou!
V části věnované bitvě u Veľkých Vozokan z roku 1652 jsem si vážně užil interaktivní prezentaci. Najdete tam velký obraz znázorňující pohřební průvod s ostatky čtyř padlých příslušníků mocného rodu Esterházy. Prostě si sedněte a zaposlouchejte se do vtipného komentáře celé situace od samotného malíře a jeho roztomilé přítelkyně. Počkejte si na závěr poslední sekvence, budete se ještě dlouho smát na celé kolo.
Obraz je od obrazovky trochu daleko, alespoň se budete více soustředit.
Po dlouhé chodbě bývalých Vodních kasáren se přesunete do druhé části expozice. Hned na začátku na vás opět čekají dvě interaktivní stanoviště. První je věnováno detailnímu popisu obrazu hypotetické návštěvy osmanského sultána v Benátkách. Průvodci vám budou šlechtický mecenáš a vznešená dáma, která uvádí na pravou míru všechny jeho mylné představy spojené s tématem díla. Musím se přiznat, že jsem se už dlouho tak dobře nebavil. Objeví se tak před vámi rozmanitý a rozporuplný obraz osmanské přítomnosti.
Obraz je to krásný, i když spousta detailů na něm nesedí.
Hned vedle se nachází rozsáhlé vyobrazení průvodu mnoha různorodých osob s ostatky proroka islámu Muhammada. Tady můžete díky prezentaci nahlédnout pod šikovné ruce restaurátorů. Komentáře doplnili dva odborníci na slovo vzatí. Prvním byl přední slovenský islamolog doc. Attila Kovács z Katedry srovnávací religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě. Skvěle se doplňoval s jednou z kurátorek výstavy, kterou byla PhDr. Jana Švantnerová, PhD. Určitě se nebudete nudit díváním na „mluvící hlavy“, jak to bývá u podobných dokumentů.
Budete mile překvapeni, o čem všem ten obraz vypráví.
Druhá polovina této části výstavy je věnována textiliím a keramice. Vřele vám doporučuji nejen obdivovat krásné výšivky a vzory, ale také se začíst do popisků vystavených předmětů. Dozvíte se spoustu zajímavých informací o jejich původním určení. A také k čemu byly ty různorodé látky později sekundárně použity. Našli byste je v křesťanských kostelech i v židovských synagogách. Staly se ale také inspirativním vzorem pro lidovou tvorbu, což je na panelu popisováno jako kulturní transfer.
Dnes jsou to kněžské ornáty, ale původně se jednalo o …
Ještě máte sílu? Čeká nás třetí a také poslední část výstavy. Ta je věnována historicko-geografickému zázemí osmansko-uherského konfliktu. Obrazový materiál je zde šikovně kombinovaný s náčrtky pevností a situacemi jejich dobývání. Pozornost se tedy věnuje obrazovému zpravodajství o válečných událostech. Prezentuje se tu ale především pohled ze strany Uher, což by například mohly doplnit faksimile osmanských map. Můžete postupně poznávat, jak probíhala osmanská expanze a jakým způsobem se to projevilo v revoluci pevnostní architektury. I zde se pracovalo s velkými závěsy. Ocenil jsem pocit intimity, který byl podtrhnut i minimálním počtem dalších návštěvníků. Na některých místech ale textilie málem zakrývaly pohled na vystavené zbraně.
Všechno o obraně i dobývání pevností na jednom místě.
Pokud máte čas a sílu, určitě zahněte za roh a navštivte očividně nákladnou interaktivní instalaci „Pohraničí“. Formou výborně navržené hry se dozvíte, jak vypadaly různé válkou zmítané pevnosti na uhersko-osmanském hranici. Můžete se podívat do Nových Zámků, Komárna nebo Vráble a poznat pestrý život v jejich zdech. Skvěle jsem si užil zábavný závěr zajímavé výstavy.
Snad jsem vás inspiroval. Pokud byste chtěli expozici vidět na vlastní oči, máte možnost do 18. 5. 2025. Katalog ale už neseženete, je vyprodaný. Ani si ho nekoupíte v místním knihkupectví, po dlouhých letech ukončilo svoji činnost. Když byste chtěli vědět, proč tomu tak bylo, stačí si najít relevantní informace k tomu, co se tu děje v poslední době. Připravte se na ale dlouhé čtení plné emocí a hodně překvapivých zvratů.
Holky, držím vám palce a děkuji za popovídání.
Navštívili jste v poslední době Slovenskou národní galerii? Jaká místa byste mi v Bratislavě doporučili? Těším se na vaše tipy pod mým blogem. Třeba je využiji při své další návštěvě.
P.S. O Osmanech jsem měl kurz pro Univerzitu třetího věku. Ideální čas připravit si něco podobného i pro bakalářské studenty.
