Článek
Vyšehrad byl oblíbeným místem našich předků už v eneolitu, na konci 4. tisíciletí a ve 3. tisíciletí před naším letopočtem (kultura s nálevkovitými poháry, kultura řivnáčská…).
V 7. století našeho letopočtu měl na Vyšehradu moudře vládnout legendární kníže Sámo a spravedlivě rozhodovat rodové spory pod majestátně šumícími lipami – alespoň podle popularizátora české historie, Eduarda Štorcha, a jeho knihy Hrdina Nik (ilustrace Zdeňka Buriana).
V 11. století zde již prokazatelně vládl Vratislav II. a vybudoval na Vyšehradě své panovnické sídlo. V dalších stoletích pak jeden z nejkrásnějších pražských vrcholů zvelebil Karel IV., zpustošili ho husité a v 17. století se Vyšehrad proměnil na unikátní pevnost s bastionovými hradbami…
Zajímavé porovnání: takto zpodobnil vyšehradskou Letní scénu (na snímku nahoře) komiksový kreslíř Miloš Novák, když ještě maloval realistické kvaše. Ilustrace je z knihy J. S. Vopravila a F. Proška, Zdatní chlapci, z roku 1944.
Dnes je Vyšehrad mimo jiné místem spočinutí největších Čechů, jejichž hroby si můžete prohlédnout na vyšehradském hřbitově…
Tajuplné nitro hory
Co se ale skrývá ještě hluboko pod nimi? K vyšehradskému podzemí se váže řada legend a pověstí. Například o pokladu kněžny Libuše a jejích dřímajících podzemních bojovnících, o tajném sklepení s dalším zlatým pokladem, které má hlídat český lev s dvanácti lvíčaty, o další podzemní místnosti s mohutnou truhlou, černým psem a kohoutem nebo o tajuplném vysoce energetickém bodu, o kterém prý ještě dnes vědí někteří vyvolení pražští esoterici…
Skutečná cesta do podzemí
Jaká je ale nezpochybnitelná (?) realita? Jaké duté prostory se skutečně nacházejí uvnitř Vyšehradu?
Jedněmi z nejznámějších jsou dlouhé chodby ve vyšehradských kasematech. V 17. a 18. století sloužily k rychlému podzemnímu přesunu vojáků mezi jednotlivými vyšehradskými bastiony. Z těchto chodeb vedly svisle vzhůru větrací šachty a naopak vodorovně ústily ven úzké střílny.
Zajímavost: vyšehradské střílny se pyšnily vojenskou vychytávkou: byly často slepé, zazděné ale jen slabou vrstvou zdiva, která se dala v případě napadení rychle prorazit a obránci tak mohli nečekaně střílet na útočníky z nenápadných děr v původně jednolité zdi.
Do podzemních chodeb pod Vyšehradem můžete vstoupit například u Cihelné brány:
Obří Gorlice
V 33. bastionu v severovýchodní části Vyšehradské pevnosti ústí podzemní chodby do největšího doposud nalezeného dutého prostoru pod Vyšehradem, do podzemí haly, tzv. Gorlice. Je úctyhodných 13 metrů vysoká a má plochu 330 m2.
Gorlice ukrývá skutečný poklad: šest původních originálů soch z Karlova mostu:
Originální sochy ve vyšehradském podzemí jsou oproti kopiím na Karlově mostě na první pohled propracovanější. Například jejich kamenná roucha se složitými vzory jsou jako skutečná a jednotlivé postavy mají viditelně oduševnělejší tváře (inu, jde o originály 🙂 ).
Na vyšehradských sochách můžete nalézt desítky symbolických odkazů (spisovatel Dan Brown by žasl 🙂 ), ke kterým se váží zajímavé příběhy: o Boží ruce, mušli v ruce chlapce, rybí tlamě v čepci…
Zajímavé je, že ještě před tím, než podzemní hala pod Vyšehradem sloužila jako úkryt pro originály soch z Karlova mostu, byla využívána poměrně prozaicky: jako skladiště zbraní a… brambor.
Kuriozita: do vyšehradského podzemí pronikli na konci padesátých let dvacátého století hlavní hrdinové komiksu Šestka z Hradební, z časopisu ABC mladých techniků a přírodovědců. Objevili zde rozsáhlé podzemní pohřebiště. Jak se ale později ukázalo, hroby nebyly hroby, ale šlo pouze o… pěstírnu žampionů s úhledně navršenou zeminou a mykologickými laskominami:
Šestka z Hradební
O vyšehradském podzemí pojednává i vodnický TV seriál Neviditelní (2014):
…
Už jste se vypravili do nitra jednoho z nejtajuplnějších a nejmystičtějších míst v Praze? Vyšehradské podzemí stojí rozhodně za návštěvu.
...
Přečtěte si také další články autora:
