Nagano 25 let - díl 4. Hokejový střet Davida s Goliášem

Tým Kanady měl napodobit pohodový triumf basketbalového týmu snů USA z olympiády v Barceloně. Ale do cesty se jim postavil tým, který měl ve svém středu nejen hvězdy NHL, ale jak se později ukázalo, také něco, co všem ostatním týmům na turnaji chybělo.

Český tým zdobila hlavně soudržnost a týmová chemie, která nakonec rozhodla o tom, že do boje o olympijské zlato půjde tým, který fungoval jako jeden muž. Pozitivní energie, jistá míra sebevědomí a ochota obětovat se pro týmový úspěch, to vše by se dalo shrnout do jediného citátu, jeden za všechny a všichni za jednoho.

Kanadský dream team

Skládat tým Kanady pro turnaj století nebylo nic lehkého, jelikož v té době mohli Kanaďané z dostupné plejády hokejistů sestavit i pět rovnocenných mančaftů a každý z nich by patřil k hlavním favoritům. Hlavní trenér Marc Crawford si mohl dovolit nevzít na turnaj třeba Marka Messiera.

Největší hvězdou tak byl bezpochyby Wayne Gretzky, který v roce 1998 plánoval ukončit bohatou hokejovou kariéru a jediné, co mu chybělo do sbírky hokejových úspěchů, byla právě olympijská medaile. V ideálním případě ta zlatá.

První zápasy Kanady v Naganu ukázaly, že tenhle tým si jde pro zlatou medaili, a nikdo nepochyboval o tom, že by se jim to nemělo podařit. V semifinále ovšem narazil tým javorových listů na zeď jménem Dominik Hašek, a když se k tomu přidala neuvěřitelná obětavost českého týmu, bylo zaděláno na obrovský malér.

Češi se nikam nehrnou

Každý čekal od prvních minut kanadský tlak na českou branku, ale ten se k překvapení všech nekonal a utkání začalo velmi opatrně. Trpělivá hra českého týmu se spolehlivě chytajícím Haškem v brance ukázala Kanadě, že je nečeká vůbec nic lehkého.

Zajímavostí byla taktika trenéra Crawforda, který Gretzkého útok pověřil pouze hrou na brejky, a pokud měli Češi puk pod kontrolou, okamžitě jeho pětku stáhl z ledu. I přesto si útok kolem největší hvězdy NHL pár zajímavých šancí připravit dokázal.

Hlavním rozhodčím utkání byl pověřen Kanaďan Bill McCreary. Velmi zkušený arbitr ze severoamerické NHL řídil zápas kvalitně a hlavně nestranně.

Průběh první třetiny tým Kanady evidentně zaskočil. Do vyložených šancí se moc nedostával a střelecké pokusy, které na Haškovu bránu mířily z prostoru modré čáry, český gólman spolehlivě kryl.

Sebevědomí českých hokejistů stoupá

Bylo jasné, že do druhé třetiny tým Ivana Hlinky nic moc měnit nebude a bude čekat na svou šanci. Kanada, pokud chtěla pomýšlet na finále, musela do druhé třetiny něco změnit.

Ta sice začala druhou třetinu odvážněji než tu první, velké šance však nadále nepřicházely. Největší si naopak vypracoval český tým, když se v polovině utkání před Patrickem Royem zjevil Beránek, a chybělo opravdu jen málo, aby se Češi ujali vedení.

Na tuto situaci už musela kanadská střídačka reagovat a odhodlala se k přeházení jednotlivých formací. Ovšem ani to nevedlo ke zvýšenému tlaku. Navíc český tým dostal v závěru třetiny výhodu přesilové hry. V té byla nebezpečná hlavně litvínovská útočná letka Ručinský, Reichel, Lang.

Družina Ivana Hlinky najednou zjistila, že se s Kanadou dá hrát, a čím dál tím víc věřila, že je v jejich schopnostech ji i porazit. Hokejové drama se ovšem se začátkem třetí třetiny zdaleka neblížilo ke svému konci.

Albi posílá Kanadě první varování

V té o sobě dával nejvíce vědět osudový muž tohoto utkání, Robert Reichel. Toho byl ve třetí třetině plný led, když dokázal nejen ohrozit kanadskou bránu, ale velmi dobře vypomáhal také obraně. Jeho čas měl ovšem teprve přijít.

Deset minut před koncem velká část haly Big Hat oněměla. Po vyhraném Paterově vhazování se puk dostal k Jiřímu Šlégrovi, který tvrdou střelou propálil vše, co mu stálo v cestě. Česká vyčkávací taktika slavila svůj úspěch a najednou byla k finále o krok blíže než Kanada.

Té nezbylo nic jiného, než veškeré síly vrhnout do útoku a v českém obranném pásmu rozjeli neuvěřitelný kolotoč. Obětavost českých obránců ovšem přiváděla útočníky javorových listů k zoufalství. Více jak polovina střel, které vyprodukovali, ani neprošla k bráně.

Enormní tlak se Kanadě nakonec přece jen vyplatil a minutu před koncem při závaru před naší brankou vyrovnal Trevor Linden.

Prodloužení jen pro silné povahy

Kanaďany vstřelená branka nakopla a do prodloužení naskočili s jasnou taktikou rozhodnout utkání ještě před samostatnými nájezdy. Česká střídačka na stupňující se tlak reagovala stažením čtvrtého útoku, který byl zároveň u vyrovnávací branky Kanady.

Spolu s tlakem Kanady stoupal také tlak v krevním řečišti českých diváků, protože česká obrana i Dominik Hašek museli hasit jeden požár za druhým. Tým javorových listů si vypracoval šest vyložených šancí, které volaly po gólu. Všem u obrazovek se na chvíli ulevilo, když se ozval závěrečný klakson, který určil, že utkání budou muset rozhodnout infarktové nájezdy.

Pro Kanadu tento systém byl značnou nevýhodou. V NHL se nájezdy jako rozhodující prvek utkání zavedly až sedm let po Naganu. Těžké to bylo i pro trenéry, kteří měli vybrat vhodné hráče této dovednostní techniky. Velkým překvapením bylo, že na seznamu exekutorů chyběl Gretzky.

Prohrála Kanada nespravedlivě díky dovednostní soutěži?

Do branky se jako první postavil Hašek, proti němu se rozjel Fleury, kterého ovšem český brankář vychytal.

Hned vzápětí se k puku postavil Robert Reichel. V brance Patrick Roy, trojnásobný vítěz Stanleyova poháru a jeden z nejlepších gólmanů té doby. Na české střídačce se všichni hráči chytli kolem ramen a s napětím sledovali, jak si Robert přebírá ve středu kluziště puk do své moci a rozjíždí se s ním směrem ke kanadské bráně. Rychlým švihem zápěstím prostřeluje kanadského brankáře nad pravým betonem a posílá český tým do finále.

Žádnému z dalších exekutorů se již brankáře překonat nepodařilo. Nejblíže ke vstřelení branky byli Eric Lindros a Jaromír Jágr, když oba nastřelili tyč.

Kanadu po prohraném semifinále svírala frustrace, když kritizovala hlavně herní systém. Podle jejich mínění by utkání dopadlo úplně jinak, kdyby se prodloužení hrálo tak jako v NHL do rozhodnutí.

Jsme ve finále!

Češi ovšem byli ve finále a čekal je souboj s lepším týmem z dvojice Rusko – Finsko. Česká republika byla na nohou a hokejisté z Nagana pro ně byli neotřesitelnými hrdiny. Podařilo se jim totiž probudit národní hrdost a celý svět díky nim věděl, kdo to vlastně Češi jsou a že ten hokej docela umí.

Předešlé díly