Planetu trápí trojí krize a perzekuce obránců životního prostředí zostřují

Navzdory neustálým hrozbám vedla hnutí, jež zabránilo korporaci Shell provádět ničivé seismické testy pro těžbu ropy u Divokého pobřeží Jižní Afriky (1). „Mořské pobřeží je ohromující. Domorodí obyvatelé Východního Kapska v něm nacházejí útěchu a tráví volný čas. Znamená pro nás ale víc než jen písečné pláže a tyrkysové vody. Pro miliony lidí je zdrojem potravy a živobytím. Je domovem endemických druhů. Jsou zde posvátná místa, jejichž hluboký kulturní význam sahá po generace do minulosti,“ vysvětila.

Mnozí takové štěstí neměli. V roce 2023 bylo ve světě zavražděno 196 lidí za to, že bránili svou půdu, krajinu předků a životní prostředí svých komunit (2). O spoustě dalších případů se nejspíš vůbec neví.

Žijeme v době trojité planetární krize. Pronásledování obránců životního prostředí zostřuje spolu s tím, jak se prohlubují a vzájemně násobí změny klimatu, toxické znečištění a ničení přírody. Situaci zhoršila pandemie covidu-19, kdy zákazy vycházení umožnily vládám a korporacím bez odporu prosazovat sporné projekty. Tlak na přírodní zdroje zvýšila ekonomická krize a válka na Ukrajině. Obránce prostředí naopak oslabuje nárůst populismu, greenwashing a dezinformace (3).

Ačkoli k většině vražd dochází v Latinské Americe, různým formám nátlaku, vyhrožování, zastrašování a perzekucí čelí obránci životního prostředí také ve státech Evropy. Rozmáhají se například takzvané strategické žaloby proti účasti veřejnosti. Jejich cílem je zadlužit lidi výdaji za právníky a psychicky je vyčerpat vyšetřováním smyšlených zločinů – jde hlavně o soudy za poškození dobrého jména. Právě takové žalobě belgické firmy Green Invest čelí Sunčica Kovačević a Sara Tuševljak za to, že brání Kasindolskou řeku v Bosně a Hercegovině před budováním vodních elektráren, jež by zničily unikátní přírodu. Firma vymáhá odškodnění přesto, že soud zrušil stavební povolení jako protiprávní (4).

Státy a korporace, jež vydělávají na drancování přírodních zdrojů, se snaží zabránit veřejnosti v prosazování přísnější regulace nových ekologických hrozeb – například při přípravě plastové úmluvy (5) nebo povolování těžby nerostů z hlubin mořského dna (6).

Poslanci gruzínského parlamentu, zjevně inspirováni putinovským Ruskem, nedávno schválili zákon o zahraničním vlivu, jenž umožní označit média a nevládní organizace financované třeba z EU jako „zahraniční agenty“ a pak je administrativními ústrky zlikvidovat (7). Před třemi lety usnadnil podobný zákon odstranění nepohodlných občanských iniciativ v Bělorusku (8). V roce 2017 přijalo „ruský zákon“ Maďarsko, letos Kyrgyzstán, uvažuje o něm Bosna a Hercegovina a také Slovensko.

K porušování lidských práv dochází paradoxně i při prosazování projektů, jež mají přispět k zelené transformaci. Vlády po celé Evropě chtějí urychlit výstavbu solárních a větrných elektráren. Někdy přitom ignorují oprávněné obavy a napomínají lidi, aby projekty nezdržovali (9). Mnohdy také dochází k vytlačování veřejnosti z diskusí o záměrech, jež se zeleně pouze tváří. V Srbsku probíhají už řadu měsíců masivní demonstrace proti vládnímu plánu začít těžit jedny z největších zásob lithia v Evropě – klíčové suroviny pro výrobu baterií do elektromobilů (10). V České republice loni schválený zákon o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury omezuje práva občanů i samospráv, přitom se pod něj může schovat lecjaký problematický projekt (11). Samostatnou kapitolu tvoří čím dál tvrdší zásahy evropských vlád proti protestům klimatického hnutí (12).

„Když mi vezmou zemi, seberou mi identitu. Díky své zemi znám sebe samu. Tato země byla půdou mé babičky, která ji zdědila po svých prarodičích. Co zanechám já svým dětem?“ ptala se během svého zápasu proti těžbě u Divokého pobřeží Nonhle Mbutma. Připomínala tím, že ne všechno lze vyvážit hodnotou peněz a že zápas o přírodu a místa, jež máme rádi, má smysl a nesmíme jej vzdát.

Další čtení od stejného autora:

Greta měla pravdu, ale zapomeňte na klima. Čelíme trojité planetární krizi

Více informací: