Hlavní obsah
Práce a vzdělání

Vláda Fialy slíbila prioritu školství. Realita? Škrty, které jej ožebračí

Foto: VitVit / Wikimedia commons / CC BY-SA 4.0

Vláda Petra Fialy se dle programu zavázala k prioritě školství. Skutečnost se dramaticky liší, jak ukazuje návrh rozpočtu na rok 2024. Podle prezidenta Pedagogické komory Radka Sárköziho má dojít na škrty zaměstnanců i financí, ve školách to vře.

Článek

Návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2024, který zveřejnilo ministerstvo financí, obsahuje škrty ve financování českého školství. Vláda podle návrhu plánuje snížit školský rozpočet o 11,6 miliardy korun oproti roku 2023. Dramaticky se má snížit i celkový počet zaměstnanců, podle návrhu by české školství mělo opustit 33.719 zaměstnanců. „Tak nesmyslný návrh mohli vyplodit jen diletanti. Školy by totiž zcela zkolabovaly,“ napsal prezident spolku Pedagogická komora Radek Sárközi.

V původním návrhu Ministerstva financí měl být školský rozpočet na rok 2024 nižší o 29 miliard korun, což by bylo o 6 procent. Aktuální přepracovaný návrh počítá o snížení rozpočtu o 4,4 procenta, což činí o 11,6 miliardy korun oproti roku 2023.

Podle zveřejněných statistik Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy bylo v roce 2022 ve školství zaměstnáno 285.554 lidí. Ministerstvo financí předpokládá, že v roce 2024 půjde už jen o 251.835 zaměstnanců. Vláda tedy plánuje snížení o 33.719 zaměstnanců ve školství.

„Počet dětí a žáků ve školách se každým rokem zvyšuje, roste i počet tříd, proto vůbec nedává smysl navrhovat snížení počtu pracovníků, naopak bude třeba zaměstnat další,“ komentuje návrh Ministerstva financí Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.

Pokud porovnáme školský rozpočet na rok 2023 s návrhem, má jít v roce 2024 na školství dokonce o 16,7 miliard korun méně.

Vláda Petra Fialy přitom ve svém programovém prohlášení slibovala navyšování výdajů na vzdělávání: „Důležitým úkolem koaliční vlády je získat pro školství více finančních prostředků tak, aby veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby odpovídaly v poměru k HDP alespoň úrovni průměru zemí OECD. To zajistí zvyšování kvality vzdělávání od mateřských, základních, základních uměleckých, středních, vyšších odborných a vysokých škol a konzervatoří až po instituce poskytující celoživotní vzdělávání.“

Ministr školství Mikuláš Bek sdělil poslancům školského výboru, že učitelé dostanou v příštím roce o 3 tisíce korun více než v letošním roce. Jak se bude vyvíjet situace s platy ostatních pedagogických a nepedagogických pracovníků, není prozatím zřejmé.

„Slibované navýšení o 3 tisíce korun měsíčně jen kopíruje předpokládané zvýšení průměrné mzdy v České republice během letošního roku, učitelé tudíž na původně slíbených 130 procent opět nedosáhnou,“ upozorňuje Radek Sárközi a dodává, že: „Nejspíše se tomuto cíli jejich platy naopak o něco vzdálí, a to již třetím rokem.“

V roce 2021 pobírali učitelé 126,4 procenta průměrné mzdy v České republice. Predikce Ministerstva financí pro rok 2023 činí pouhých 116,6 procenta. Když parlament schvaloval pozměňovací návrh pětice poslanců z jednotlivých vládních stran ke školskému zákonu, Pedagogická komora, z. s., upozorňovala, že tato změna sníží garanci objemu finančních prostředků na platy učitelů na pouhých 113,5 procenta.

„Z návrhu školského rozpočtu vyplývá, že chce ministr financí Zbyněk Stanjura problém vyřešit masivním propouštěním zaměstnanců škol. Pak ovšem nechápu, jak vláda zajistí jejich chod,“ podivuje se Radek Sárközi, s tím, že: „Školy bez nepedagogických pracovníků nemohou fungovat, stejně jako bez pedagogů.“

Upravené programové prohlášení vlády Petra Fialy z března letošního roku uvádí: „Garantujeme kvalitní platové ohodnocení učitelů a udržíme jejich platy na úrovni 130 procent průměrné hrubé měsíční mzdy. Důraz budeme klást na udržení 20 procentního podílu nadtarifních složek platu a jejich efektivní využívání. Zajistíme vyšší platy pro ostatní pedagogické a nepedagogické pracovníky a garantujeme jejich navyšování podle růstu průměrné mzdy v ČR.“

Jak vyplývá z dat Českého statistického úřadu i MŠMT, tak se reálné mzdy v prvním čtvrtletí roku 2023 snížily meziročně nejvíce v oblasti vzdělávání (o 10,7 procenta). Stejná situace nastala i v posledním čtvrtletí roku 2022, kdy dokonce klesly i nominální mzdy (o 0,3 procenta) ve vzdělávání, a to jako v jediné ze všech oblastí. Na zaměstnance školství tedy dopadla vysoká inflace nejvíce ze všech zaměstnanců, protože jejich reálné mzdy v minulém roce klesly o 16 procent.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) v nedávném rozhovoru pro Novinky.cz kličkoval a hájil obtížnou pozici ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) : „Ministr financí má říkat nedám, jeho hlavním úkolem je vyrovnanost veřejných financí.“

Když ministr školství Bek říká, že najít dodatečných deset miliard v už tak napjatém rozpočtu bude velmi obtížné, tak se plíží v rozhraní, které si vláda Petra Fialy sama nastavila. Je to právě vláda Petra Fialy, která si rozhodla nezajistit dostatečné finance a je to vláda, která se rozhodla si stanovit maximální výši schodkového deficitu, do něhož se pokouší vejít. Není jediný důvod, proč by za tato lehkovážná a neprofesionální vládní rozhodnutí měli trpět žáci, studenti, učitelé a další zaměstnanci ve školství.

Výši schodkového rozpočtu ani DPH neurčuje nějaká imaginární nadpřirozená bytost. Jestli bude deficit rozpočtu 252 miliard korun, jak si bláhově plánovala vláda, nebo 272 miliard korun, je prakticky jedno. Důležitá je jen jedna věc, splnit slib a podpořit školství.

Pokud vláda Petra Fialy neumí nebo z nějakého důvodu nedokáže zajistit finanční zdroje na důstojné financování školství, dle mého názoru ohrožuje budoucnost dětí a v důsledku celého státu, pak může podat demisi a trpce přiznat, že na správu země jako je České republika, prostě nemá mozky.

Ožebračování školství ze strany vlády Petra Fialy může vést až nápadům jako je například přehození financování školního stravování na zřizovatele nebo k plánu na vyhození desítek tisíc nepedagogických zaměstnanců, jako jsou kuchařky, kuchaři a další. Žalostná popularita Fialovy vlády není důsledkem žalostné komunikace ani nepopulárních přešlapů, ale naprosté nekompetence vládnout České republice.

Vyhlášení stávkové pohotovosti a stávky

Pedagogická komora, z. s, již zmapovala formou dotazníkového šetření postoje zaměstnanců škol k případným protestům. „Vyhlášení stávkové pohotovosti podpořilo 93 procent respondentů, do stávky by se zapojilo 72 procent zaměstnanců,“ uvedla Pedagogická komora, z. s.

Použité zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz