Článek
Místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO) v pořadu 360° na CNN Prima NEWS odmítl zavedení školného nebo zápisného na vysokých školách. Podle něj je to systémový postup, který by znevýhodnil studenty z chudších rodin. Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) ale uvedl, že peníze ve školství dlouhodobě rostou.
Bek: „Zápisné by mohlo zvýšit příjmy VŠ“
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) zvažuje zavedení zápisného na vysokých školách. Tento krok by mohl zvýšit příjmy vysokých škol. S návrhem souhlasí i místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Samozřejmě bych se nebránil debatě o školném na vysokých školách v takové míře, aby to bylo dostupné pro drtivou většinu společnosti. A pro ty, kteří by měli hlouběji do kapsy, aby existovalo něco jako sociální stipendium,“ řekl Skopeček v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.
Podle Skopečka je vysokoškolské vzdělání investicí do budoucnosti. Lidé, kteří mají vysokoškolský titul, mají na trhu práce větší šanci na uplatnění a také na vyšší mzdy.
Místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO) polemizoval nad tím, že se doposud neprokázalo, že školné na vysokých školách automaticky povede k vyšší kvalitě vzdělávání. „Nikde není psáno, že nám budou z té školy vycházet lépe vzdělaní studenti,“ řekl Havlíček a zdůraznil, že valná většina vysokoškoláků se potýká se sociálními problémy už kvůli vysokým nákladům na bydlení nebo stravování. „Celá řada studentů už musí mít jednu, někdy dokonce dvě brigády,“ řekl Havlíček a doplnil, že je nejen proti zavedení školného, ale zejména i proti zápisnému na vysoké školy.
Místopředseda Poslanecké sněmovny Havlíček kritizuje kabinet za nesystémovost. „Vládě chybějí peníze a přijde s tím, že se bude platit zápisné na vysokých školách. To není systémový postup. Vládě chybí peníze, tak si je vezmeme třeba na studentech,“ dodává k aktuální situaci ve školství Havlíček.
Podle Skopečka ale peníze ve školství naopak dlouhodobě rostou: „Když se podíváme na kapitolu školství ve státním rozpočtu v nějaké delší časové řadě, tak je to položka, která roste jako jedna z nejrychlejších,“ a dodává, že: „Když se podíváme na desetiletý vývoj, tak se ta částka zdvojnásobila. Kdybychom započetli inflaci, tak je to samozřejmě posun jiný, ale je to dramatický nárůst. Jestli dnes někdo mluví o tom, že ve školství je málo peněz, ať se podívá na tu časovou řadu.“
Upřednostnil by také úspornost financí jinde než ve školství. „Budu první, který bude bojovat za to, aby se šetřilo jinde než na školství. Ale i ve školství stejně jako ve zdravotnictví a v jiných oblastech se musíme bavit o tom, že peníze, které tam daňoví poplatníci posílají, musíme nějakým způsobem prověřit testem efektivity,“ řekl Skopeček.
Počátkem června letošního roku se k tématu vyjádřil ekonom Lukáš Kovanda. „Zavedení školného by bylo rozumným krokem jak z hlediska ekonomického, tak sociálního. Je ovšem třeba určité státní podpory sociálně nejslabším domácnostem tak, aby si i ony mohly dovolit poslat děti na vysokou školu. Podpora může spočívat například v odpuštění či snížení školného ze sociálních důvodů. Zřetelná většina domácností však školné může hradit zcela bez státní podpory,“ vysvětlil ekonom Kovanda pro CNN Prima NEWS.
Konec fenoménu "věčných studentů"?
Podle Kovandy by to mohlo vést také k efektivnějšímu studiu. „Školné by mladé lidi správně motivovalo k tomu, aby se snažili dokončit studium co možná nejdříve,“ uvedl Kovanda. Do značné míry by tak podle něj opadl i fenomén „věčných studentů“.
