Hlavní obsah
Věda a historie

Hodně dětí - krátký život? Umíraly ženy, které porodily hodně dětí, dříve než ty bezdětné?

Foto: AI - chatgpt

Oslabovaly četné porody ženské tělo natolik, že ženy, které porodily mnoho dětí, umíraly dříve než ženy bezdětné či ženy s malým počtem dětí? Podíváme se do matrik jedné severočeské vesnice…

Článek

Jako i u mých předchozích článků si na otázku odpovíme rozborem matrik jedné běžné vesnice na bývalém panství Česká Kamenice, dnes v okrese Děčín. Tato vesnice nebyla ničím výjimečná a podobných obcí byly v celém podhorském pásu od Krušných hor až po Krkonoše celé stovky; a podobná čísla budou nejspíše platná také pro jiné kraje.

V minulém článku nás zajímalo, jakého věku se dožívaly ženy narozené v jedné běžné severočeské vesnici v letech 1630-1800:

V tomto článku se podíváme, zda existuje souvislost mezi počtem porodů a věkem dožití ženy.

Neboli: Platí teze, že čím více porodů žena prodělala, tím kratšího věku se dožila?

Kolik dětí měla průměrná žena v této vesnici?

Touto otázkou jsme se zabývali v jednom z předchozích článků:

V článku jsem si řekli, že průměrná žena narozená v této vesnici mezi třicetiletou a druhou světovou válkou porodila pět nebo šest dětí (přesné číslo je 5,47 nebo 5,57 podle metodiky; o ní viz odkazovaný článek).

Nejvíce žen porodilo „jen“ tři až pět dětí, celkem 55,4 % žen porodilo pět a méně dětí; více než deset dětí porodilo 11,8 % žen.

Tolik tedy stručně k dětem.

Jakého věku se dožila průměrná ženy v této vesnici?

V průběhu 17., 18. i první poloviny 19. století se průměrný věk dožití u žen v podstatě neměnil a pohyboval se ve všech obdobích v průměru mezi 56 a 59 lety; medián byl o něco vyšší - 59,5-60 let; polovina žen, 49,4 %, umírala mezi 60. a 80. narozeninami.

Musím upozornit, že tyto průměry platí pro ženy, které se dožily dospělosti, tedy 18. narozenin (těch se nedožilo přibližně 40-45 % dětí, jak jsme si spočítali v tomto článku).

V tomto článku o vztahu věku dožití a počtu porodů nás ovšem budou zajímat jen ty ženy, které se dožily konce reprodukčního období. I o tomto tématu jsem už psal (odkaz zde).

Kdo má o problematiku hlubší zájem, nechť si, prosím, rozklikne odkaz. Zkráceně si řekněme, že průměrný věk ženy při posledním porodu byl 39,8 roku; dvě třetiny žen, 65,1 %, porodily své poslední dítě mezi 39. a 44. narozeninami, poslední dítě po 44. narozeninách porodilo 6 % žen. Nejstarší matce za celá tři století mezi třicetiletou a první světovou válkou v této vesnici bylo 47 let 5 měsíců a 14 dnů.

„Konec plodnosti“ trochu posuneme na 50. narozeniny, takže v tomto článku nás budou zajímat jen ty ženy, které se dožily padesátky.

Průměrná délka dožití žen, které se dožily padesátky

Protože jsme vyřadili všechny ženy, které zemřely před padesátkou, posunula se oproti celému vzorku samozřejmě průměrná délka dožití:

Ženy, které se dožily padesátky, zemřely v průměru v - 65,4 letech; medián je téměř shodný - 66 let.

Ženy bezdětné vs. ženy, které porodily alespoň jedno dítě

Platí-li v úvodu článku uvedená teze, totiž že s rostoucím počtem porodů klesá délka dožití ženy, pak by se bezdětné ženy měly dožívat vyššího věku.

Dožívaly?

Ano!

Ale..

Průměrný věk dožití všech žen, které se dožily padesátky byl - 65,4 roku.

Průměrný věk dožití žen, které se dožily padesátky a neporodily ani jedno dítě, byl - 66,2 roku.

Průměrný věk dožití žen, které se dožily padesátky a porodily alespoň jedno dítě, byl - 65,4 roku.

(Komu by přišlo divné, že je shodný průměrný věk dožití všech žen a žen, které porodily alespoň jedno dítě, je to zaokrouhlením a tím, že bezdětných žen bylo skutečně velmi málo.)

Takže se nám potvrdila teze, že ženy, které zůstaly bezdětné se v průměru dožívaly vyšší věku než ženy s alespoň jedním porodem. Rozdíl je malý, ale je!

Pokud se tedy bezdětné ženy dožívaly vyššího věku než ženy, které někdy porodily dítě, dalo by se předpokládat, že ženy, které porodily málo dětí, se dožívaly vyššího věku než ty, které porodily hodně dětí.

Průměrný věk žen podle počtu porozených dětí

V této kategorii si tedy ženy, které se dožily padesátky a porodily alespoň jedno dítě, rozdělíme podle počtu porozených dětí.

Abychom získali větší statistické vzorky, sečteme ženy, které porodily jedno a dvě děti, tři a čtyři děti, a tak dále až k ženám s jedenácti a více dětmi.

A čekáme sestupnou křivku: ženy s jedním nebo dvěma porody by se měly dožívat vyššího průměrného věku než ty s více dětmi.

Křivka ale vypadá jinak, než bychom očekávali:

Foto: Matěj Hronský na základě matrik v SOA Litoměřice; excel

Průměrný věk dožití podle počtu porozených dětí

Pokud bychom graf ještě trochu upravili, zapracovali do něj bezdětné ženy a ženy s dětmi sečetli podle počtu porodů do kategorií 1-3 děti, 4-6, 7-9 a více než 10 dětí, vypadal by graf takto:

Foto: Matěj Hronský dle matrik v SOA Litoměřice; excel

Průměrný věk dožití podle počtu porozených dětí.

Shrnutí

Bezdětné ženy se skutečně dožívaly nejvyššího průměrného věku.

Opticky následuje dramatický pokles průměrného věku dožití u žen s 1-6 dětmi, ale jedná se o malý rozdíl - jen o 1,3 roku.

A naopak následuje nárůst (ale opět jen opticky - jde jen o jeden rok) a ženy se sedmi a více dětmi se dožívaly stejného průměrného věku jako ty bezdětné.

Závěr

Teze, že čím více porodů žena prodělala, tím kratšího věku se dožila, neplatí.

Počet porozených dětí na délku života matky vliv neměl.

Zdroje

SOA Litoměřice, Sbírka matrik, matriky farnosti Česká Kamenice.

SOA Litoměřice, fond Velkostatek Česká Kamenice, soupisy lidu.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz