Papežem pár dní nebo půlku života – aneb nejkratší a nejdelší pontifikát v historii

Podle tradice ustavil papežství sám Ježíš Kristus, který řekl Petrovi: „A já ti pravím, že ty jsi Petr; a na té skále zbuduji svou říši a brány pekel ji nepřemohou. Dám ti klíče od království nebeského, a co odmítneš na zemi, bude odmítnuto v nebi, a co přijmeš na zemi, bude přijato v nebi.“ (Matouš 16, 18-19).

Petra na papežském stolci následovalo v dalších stoletích a tisíciletích mnoho mnoho mužů, takže František byl 266. papežem. Možná byla papežem také jedna žena, Jana nebo Johanka v 9. století, ale dnes je považována za fiktivní osobu, a tak do seznamu papežů v moderní době řazena není.

Kdo tedy z těchto 266 mužů seděl na stolci nejdelší a kdo naopak nejkratší dobu?

Pomineme sv. Petra, protože chronologie je v jeho případě nedoložitelná. Snad na papežském stolci seděl kolem 35 let a byl by tak nejdéle vládnoucím papežem.

Pokud tedy pomineme sv. Petra, pak byl papežem s nejdelším pontifikátem Pius IX., který byl jako 255. papež papežem dlouhých 31 let a 7 měsíců v letech 1846-1878.

Tento papež přišel o papežský stát, který kolem Říma existoval od 8. století do roku 1870, kdy Řím obsadila italská vojska generála Cadorny a Řím byl vyhlášen hlavním městem sjednocené Itálie. Za jeho papežství první vatikánský koncil přijal dogma o papežské neomylnosti, které bylo ve své době již anachronismem a vyvolalo kritiku nejen mezi nekatolíky, ale některé reformní katolíky vedlo k vytvoření tzv. starokatolické církve.

Na pomyslném druhém místě je Jan Pavel II., který na papežském stolci seděl 26 let a 5 měsíců a byl 264. papežem. A třetí místo „obsadil“ 256. papež Lev XIII., který byl papežem 25 let a 5 měsíců mezi lety 1878-1903. Zajímavostí je, že Lev XIII. je prvním papežem, který byl zachycen na filmovém záznamu, a také prvním papežem, jehož hlas byl zaznamenán na fonografu.

Všichni tři rekordmani s nejdelšími pontifikáty tedy na papežském stolci seděli během posledních 150 let. Poslední papež František byl 266. papežem, tři rekordmani byli papeži s čísly 255, 264 a 256.

Historie papežství je stará téměř 2000 let, takže v průměru seděl papež na stolci 7,5 roku. Od roku 1846, kdy nastoupil Pius IX., se průměrná délka pontifikátu značně prodloužila: Za posledních 179 let bylo papeži 12 mužů, takže průměrná doba pontifikátu v posledních necelých dvou stoletích je 15 let, téměř přesně dvojnásobek.

Celá řada papežů na stolci seděla méně než rok; z 266 papežů jich bylo asi 20 (u některých neznáme přesné denní údaje).

Nejkratším pontifikátem se může „pyšnit“ Urban VII.

Urban VII. se jmenoval Giovanni Batista Castagna a před zvolením papežem byl papežským nunciem ve Španělsku. Předchozí papež Sixtus V. zemřel 27. srpna 1590 na malárii a 15. září byl novým papežem zvolen Giovanni Castagna. Přijal jméno Urban VII., ale v úřadu nic vykonat nestihl, protože už 27. září jako jeho předchůdce zemřel na malárii. S 12 dny na svatopetrském stolci je tedy rekordmanem.

Pomyslné druhé místo obsadil Bonifác VI. Stal se papežem v bouřlivých časech po smrti předchozího papeže Formosa, na papežský stolec ho vyzdvihl římský lid. Papežem se stal 4. dubna 896 a byl jím jen dva týdny, protože už 19. dubna přirozenou smrtí zemřel.

A bronzovou medaili by v soutěži o nejkratší pontifikát získal Celestýn IV., jenž byl papežem v roce 1241.

Goffredo Castiglioni byl zvolen v pohnuté volbě po smrti papeže Řehoře IX. Tehdy se uskutečnila vůbec první konkláve v papežských dějinách a hlavní postavou volby byl římský senátor Mateo Rosso. Ten v Římě přítomných 10 kardinálů (dva věznil císař Fridrich II.) zavřel na Palatinu ve špatných podmínkách. Jeden z kardinálů zde zemřel a několik dalších těžce onemocnělo, protože kromě úmorného vedra žili v úděsných hygienických podmínkách. Přesto se na novém papeži nebyli schopni dohodnout a teprve poté, co Mateo Rosso pohrozil, že dá exhumovat Řehořovu mrtvolu, oblékne ji do úplného ornátu a přiveze ji za nového papeže, byl 25. října 1241 zvolen Goffredo Castiglioni novým papežem. „Starý a vetchý muž“ (Gelmi, s. 121.) byl papežem 17 dní, protože už 10. listopadu zemřel.

Na dalších místech by byla tlačenice, protože hned šest dalších mužů nebylo papežem ani měsíc; posledním z nich byl Lev XI. v dubnu roku 1605.

Ani jeden z posledních papežů se ze své funkce dlouho neradoval. Jan Pavel I. byl papežem zvolen 26. srpna 1978 a již 28. září téhož roku zemřel. Kolem jeho smrti se vyrojily divoké spekulace včetně podezření z vražedného spiknutí. Chtěl „katolickou církev chudých pro chudé“, což se konzervativcům nelíbilo… Spekulace se pochopitelně nepotvrdily a faktem je, že zdravotními potížemi trpěl již dříve.

GELMI, Josef: Papežové, Praha 1994.

Wikipedia:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pius_IX.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Lev_XIII.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Urban_VII.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Celestýn_IV.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Lev_XI.