Článek
Nejvíce biti v soutěži politických stran a hnutí bývají samotní voliči. S blížícími se volbami do Evropského parlamentu jsme se aktuálně dostali do situace, kdy je pro mnohé velmi obtížné si vybrat, koho volit. Bohužel lze konstatovat, že naplnění tradičního českého rčení: „Jeden za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet!“ se na současné politické scéně prohloubilo nad únosnou mez. Není proto divu, že část oprávněných voličů toto dilema řeší tak, že prostě nejde volit. Někteří mají obavy, že jejich hlas propadne, jelikož názorově inklinují ke straně s nízkými volebními preferencemi a nechtějí, aby si jejich hlas proporcionálně rozdělily ty strany, které po sečtení volebních výsledků přeskočí stanovenou hranici. Další v duchu výše citovaného rčení mohou být frustrováni z toho, že vítězové voleb pak často používají odevzdané hlasy jako toaletní papír.
Termín voleb do Evropského parlamentu se blíží.
Český volič tradičně považuje volby do Evropského parlamentu za nejméně důležité, jelikož 21 hlasů našich europoslanců, navíc rozdrobených do různých frakcí obarvených od ruda až do hněda, představuje kapičku v moři. Po brexitu má Evropský parlament 705 poslanců. Takže i při hypotetickém a neuskutečnitelném naplnění odkazu tří prutů Svatoplukových hlasy českých europoslanců nemohou přesáhnout hranici tří procent. Tristní je, že voliči v České republice nemají ani dostatek informací o významu Evropské unie, Evropského parlamentu a dalších evropských institucí. Možná je i to kvůli tomu, že v rámci EU v řadě oblastí zaostáváme.
Některé strany a hnutí, jakož i jejich europoslanci vnímají poslanecké lavice Evropského parlamentu jako lukrativní trafiku.
Není divu, že samotné politické strany, jakož i jejich zvolení europoslanci jej poněkud vnímají jako lukrativní trafiku. Možná i strany očekávají od zvolených europoslanců významné příspěvky do stranických pokladen. Navíc se pro spolustraníky, resp. příbuzné či známé vytvoří zajímavý džob v podobě asistentů europoslance. Dle dostupných informací mají europoslanci příjem zhruba 200 tis. korun čistého měsíčně a stejnou částku na různé náhrady. Po dovršení věku 63 let pak mají europoslanců nárok na speciální starobní důchod.
Pokud se soustředíme na přínos současných českých europoslanců, potom v žebříčku nejvlivnějších poslanců Evropského parlamentu se aktuálně do první stovky dostali následující čeští zástupci: Dita Charanzová, Martina Dlabojová, Marcel Kolaja, Luděk Niedermayer, Tomáš Zdechovský a Jan Zahradil. Co se týče píle nebo laxního přístupu při zastupování České republiky, potom účast či mnohdy neúčast jednotlivých českých europoslanců při hlasovacích dnech lze pak dohledat na internetu.
Nejpilnější z českých europoslanců byli v současném Evropském parlamentu Piráti.
Zde lze zjistit, že nejméně absencí měli Markéta Grégrová – jednu, Marcel Kolaja – dvě (oba Piráti) a Michaela Šojdrová (KDÚ-ČSL) – dvě. V průměru absentovali europoslanci podle stranické příslušnosti, resp. podle toho za jakou stranu či hnutí byli zvoleni takto: tři Piráti byli s průměrem dvě absence skutečně nejpilnější; následovali dva zástupci KDÚ-ČSL s průměrem sedm; pak dva poslanci za TOP 09 s průměrem 7,5; šest europoslanců zvolených za ANO 2011 s průměrem 8,5, přičemž však lepšího výsledku dosáhli tři europoslanci, kteří zachovali po celou dobu věrnost Andreji Babišovi, a to s průměrem čtyř absencí.
Potom to již není žádná sláva: KSČM – 10 absencí jedné rudé europoslankyně; STAN – 12 absencí jednoho europoslance; ODS dosáhla se 4 zástupci pak s průměrem 14 zcela nelichotivého výsledku, za ní pak již skončili pouze dva europoslanci zvolení za SPD s průměrem 17,5. V případě SPD se může jednat o to, že toto populistické hnutí prosazuje vstoupení ČR z EU a NATO. Tak proč by se měli její zástupci namáhat s prosazováním evropských hodnot, když je ze své proruské podstaty chtějí bořit. Není tedy divu, že lídrem společné kandidátky SPD a Trikolora do EP se stal kovaný euroskeptik Petr Mach, kterého na druhém místě následuje proruský europoslanec Ivan David. Bohužel se jeví jako pravděpodobné, že i takové protievropské uskupení získá při letošních volbách do Evropského parlamentu jeden až dva mandáty.
Jako lukrativní trafiku pojímají funkci europoslance i kandidáti za ODS.
Jestliže se absence českých europoslanců za rok aktuálně pohybují v rozmezí od jedné neúčasti do devatenácti (průměr je tedy 10), potom nadprůměrného počtu absencí v EP dosáhla ODS jednak jako celek, ale i všichni její europoslanci. Z tohoto pohledu byla mezi jednookými králem s 11 absencemi europoslankyně Veronika Vrecionová, která za ODS měla nejnižší počet neúčastí. Soudný člověk by se mohl zeptat: „Tak proč tam lezou, když tam potom nechtějí jezdit?“ Odpověď je nasnadě. Prostě a jednoduše je to pro mnohé lukrativní trafika s bonusem v podobě speciálního starobního důchodu. Právě ODS má s přidělováním trafik řadu zkušeností. Někdy i neblahých. Jedno takové politické čachrování s trafikami přispělo i k pádu vlády Petra Nečase.
V souvislosti se současnými evropskými volbami největší úsilí na udržení křesla v evropské trafice vykazuje volební lídr ODS na kandidátce vládní koalice Spolu Alexandr Vondra. Tomu nejprve nešla jaksi pod vousy společná kandidátka koalice Spolu, kterou je však nutno vnímat jako zásadní signál pro příští parlamentní volby. Pravdou je, že se europoslanci zvolení za koalici Spolu ihned po volbách rozejdou do různých evropských frakcí. A pravdou taky je, že Alexandr Vondra o síle kroužkování při evropských volbách rozhodně něco ví, jelikož při těch minulých byl největším skokanem, když z patnáctého místa skončil v rámci kandidátky ODS jako druhý.
Následně se současný lídr ODS vymezoval proti takovým jménům jako Jiří Pospíšil (TOP 09) a vysloveně červeným hadrem pro Alexandra Vondru byl úmysl Miroslava Kalouska kandidovat do EP. Jako poslední jeho nevoli odskákal Hayato Okamura (KDÚ-ČSL). Kde tedy zůstala v českém politickém marasmu volební soutěž?
Mezitím se Alexandr Vondra zcela rezolutně vyjádřil, že v rámci evropské kandidátky koalice Spolu chce být na billboardech sám. Pravdou je, že jeden takový volební billboard jsem zahlédl minulý týden při výletě na kole. Sám tam však Vondra nebyl, neboť tam byla i dvojka kandidátky Spolu. Je však veřejně známo, že Alexandr Vondra a Veronika Vrecionová mají více společného než stejný stranický dres ODS či že jsou stávajícími europoslanci vykazujícími nadprůměrnou neúčast při hlasování v Evropském parlamentu. Přitom jejich „mladický“ hřích tak působí dojmem, že veškeré předvolební aktivity Alexandra Vondry jsou spojeny se střetem zájmů. Tj. učinit vše pro to, aby získal lukrativní evropskou trafiku i pro příští volební období nejen on sám, ale i dvojka volební kandidátky koalice Spolu. Tak trochu vzdáleně to připomíná nedávno vysílaný seriál Sedm schodů k moci.
Aktuální preference pro volby do Evropského parlamentu
Podle aktuálního průzkumu agentur Kantar CZ a Data Collect pro ČT by hnutí ANO získalo 27,5 %. Tomu odpovídá 5 až 6 mandátů. Překvapivě stejný výsledek má uskupení STAN a SLK, ke kterému pravděpodobně přispěl fenomén Danuše Nerudové v pozici lídra volební kandidátky. Ta zřejmě dokázala oslovit stoupence současné koalice, kteří nejsou s jejím vládnutím spokojeni a zároveň mladou generaci, kde mj. v důsledku kauzy Dominika Feriho zcela vyklidila své pozice potápějící se TOP 09.
Teprve na třetím místě se aktuálně umístila koalice Spolu s 26 %, čemuž odpovídá 4 až 5 mandátů, tj. o dva méně, než mají tyto strany dosud. Z toho mají zástupci ODS šanci získat 2 až 3 mandáty oproti stávajícím čtyřem, KDÚ-ČSL pomocí kroužkování 1 až 2 mandáty a na zdecimovanou TOP 09 tak zbývá v nejlepším případě jeden mandát. Lídr kandidátky Alexandr Vondra takovou prognózu vidí asi velmi nelibě, jelikož nabubřele vyhlašoval něco o volebním vítězství. Avšak Vondra se bude mít na co vymluvit, pokud koalice Spolu nedopadne dobře, jakože se to tak nějak rýsuje. Bude vyhlašovat, že ODS měla kandidovat samostatně.
Co se týče Pirátů, ti pravděpodobně obhájí své tři mandáty. Bohužel to vypadá, minimálně obhajoby stávajícího mandátu se dočká i KSČM v rámci koalice Stačilo a šanci na zvolení mají i 1 až 2 kandidáti koalice SPD s Trikolorou, jakož i nově koalice Přísahy a Motoristé sobě. Výsledky aktuálního průzkumu tedy poněkud překvapivě dávají naději, že strany současné vládní koalice by při volbách do EP mohly získat nadpoloviční většinu 12 až 13 mandátů.
Komu zvoní hrana na české politické scéně.
Přestože dlouhodobým outsiderem mezi parlamentními stranami je s ohledem na nízké volební preference KDÚ-ČSL, osobně se od konce loňského roku kloním k tomu, že černý Petr zůstane v rukou TOP 09. Pokud koalice Spolu přežije letošní volby do Evropského parlamentu a podzimní krajské volby spojené s volbami do Senátu, KDÚ-ČSL má vysoký kroužkovací potenciál. V případě TOP 09 však nepříznivý vývoj svým způsobem nastartoval již odchodem zakladatele strany Miroslava Kalouska. S ním se zároveň pojí i nastartování současné labutí písně TOP 09 coby nadbytečné a svým způsobem zbytečné strany. Tato strana ztrácí schopnost oslovit veřejnost svým specifickým politickým programem.
Za stavu, kdy drtivá většina krajských organizací TOP 09 podpořila jeho kandidaturu do Evropských voleb, si tato strana sama podřízla větev pod sebou, když se podvolila tlaku ODS v čele s Alexandrem Vondrou a odmítla jej umístit na kandidátku Spolu. Tím se jednak TOP 09 podílí na vytvoření podmínek pro případný vznik nové konzervativní strany a zejména pak se její vedení významně odtrhlo od členské základny. Pokles preferencí TOP 09 započal poněkud podstatně dříve, než bylo očekáváno. O prohloubení pochybností další svébytné existence se tato strana zasloužila sama značně nepovedou výměnou na postu ministra pro vědu výzkum, kdy následně si ještě přitížila výzvami k výměně dalších ministrů, a to zejména ministra Beka.
Hrana začala pro TOP 09 zvonit ještě před evropskými a krajskými volbami. Tato strana zoufale se potácející nad propastí má určitou šanci své další samostatné existence pouze v rámci koalice Spolu. Přitom v ODS sílí hlasy směřující k samostatné kandidátce pro příští parlamentní volby, a to ve spojení s názory, které v horizontu těchto voleb připouštějí vytvoření vládní koalice ODS a hnutí ANO. I o tom se bude v letošních evropských volbách rozhodovat.
Koho tedy volit při letošních volbách do Evropského parlamentu?
Osobně jsem se v rámci současného marasmu české politické scény a s ohledem na postavení a smysl Evropského parlamentu rozhodl, že budu při evropských volbách preferovat ty proevropské strany, které mají nejmenší počet absencí. Tyto podmínky (tj. účastnit se hlasování a být proevropskou stranou) splňuje vedle České strany pirátské ještě KDÚ-ČSL. Vzhledem k tomu, že nechci jen tak přejít nabubřelost Alexandra Vondry, kloním se k tomu, že budu v rámci koalice Spolu intenzivně kroužkovat ve prospěch KDÚ-ČSL. Jinak je na svobodném rozhodnutí každého voliče, zda dá hlas euroskeptickým lídrům ODS na kandidátce koalice Spolu.
