Článek
Podle tiskové zprávy ČHMÚ byl letošní únor srážkově vysoce podprůměrný, a tím nám připomněl rizika spojena s výskytem sucha v důsledku klimatických změn. Prostě letošní únor byl, co se týče počasí, suchý. A to tak, že hodně. Měsíční úhrn srážek v únoru činil 11 mm, tj. 11 litrů na metr čtvereční. Statisticky pak tato hodnota představovala 30 % normálu 1991 – 2020. Srážkové úhrny se však dle tiskové zprávy ČHMÚ velmi lišily podle jednotlivých regionů. Nejméně srážek spadlo v Pardubickém a Olomouckém kraji, kde srážky nedosáhly ani 20 % normálu 1991 – 2020. Dle úhrnu srážek byl letošní únor 4. nejsušší od roku 1961. Zkrátka, suchý únor. Velmi suchý únor.
Abstinenční kampaň Suchej únor má význam, ale ke snížení spotřeby alkoholu nevede
Tím únorové počasí významně podpořilo abstinenční kampaň Suchej únor. Tato kampaň byla původně zaměřena na zdraví mužů, kteří se v Česku dlouhodobě pohybují na světové špičce v pití alkoholu, když vyslopají zhruba čtyřikrát více alkoholu než ženy a třikrát více, než je světový průměr. Dle údajů zveřejněných na wikipedii naše spotřeba alkoholu v přepočtu na 100% líh činila v roce 2019 v průměru 13,3 litrů na osobu včetně nemluvňat. V předkovidovém roce nás o prvenství připravila Gruzie se spotřebou 14,3 litrů čistého alkoholu. Alespoň v něčem Česká republika vyniká. V obezitě, která je podporována pitím piva, a ve spotřebě alkoholu jako takovém.
I když v mém životě byly roky, pro které bych po právu mohl použít název Suchej rok, ani jeden Suchej únor jsem od počátku této kampaně v roce 2013 nepodpořil. Co se týče piva, moje únorová spotřeba však letos nepřesáhla v součtu 10 piv a denně pak jedno pivo. Prostě jsem v ten okamžik po práci na zahradě nebo se dřevem poslechl tělo a v rámci dodržení pitného režimu jsem si otevřel jednoho lahváče. Ačkoliv tvrdšího alkoholu se straním, zejména by však ideje kampaně Suchej únor byly v mém případě v přímé kolizi s bojem proti chřipkové epidemii. S tou, jak začne, zápasím pomocí zvýšených dávek česneku. Magdalena Dobromila Rettigová se pravděpodobně obrací v hrobě, jelikož prakticky z každé polévky vyjma např. jablečné vytvořím velmi silnou česnečku. Zároveň jako prevenci proti chřipce však pravidelně používám denní dávkou jednoho půlčíka bylinného zázvorového likéru vlastnoruční výroby s obsahem alkoholu zhruba 20 % obj.
Navíc k některým kampaním jsem jaksi skeptický. Pravdou sice je, že do kampaně Suchej únor se v roce 2024 zapojilo 900 000 účastníků. Pravdou však rovněž je, že odborní kritici upozorňují, že tato abstinenční kampaň, byť bezesporu jejím pozitivním dopadem je upozornění na problematiku alkoholismu, pomáhá pouze přesvědčovat přesvědčené a na dlouhodobé snižování spotřeby alkoholu nemá vliv. Dá se říci novodobá Arizonská obroda. Viz film Limonádový olej aneb Koňská opera v tomto případě v podání Goodmanových, tj. Olgy Schoberové a Bohuše Záhorského s jeho legendárním výkřikem: „Mé housle!“
V případě této kampaně však můj skeptický pohled pramení ze skutečnosti, že je spojena s požadavkem na finanční podporu. Ne, že bych byl lakomec, např. ze svého důchodu přispívám skromnou částkou na drony Nemesis. Ale pokud je něco spojeno se žádostí na finanční příspěvek, jsem jaksi ostražitý, neboť jednak se občas objeví informace o falešné sbírce nebo člověk jaksi neví, jak se nakonec s jeho příspěvkem naloží. V tomto směru mám oporu i v českém klasikovi Jaroslavu Haškovi, který byl mj. i významným konzumentem alkoholických nápojů. Již za Rakouska – Uherska totiž chlastal alkoholickou extraligu. Nejedná se ani toliko o jeho povídku Silvestr abstinentů, ale na mysli mám povídku Nadace pana Kaubleho ve prospěch místních chudých, kdy žebráci z nadačních příspěvků na chudé neviděli ani haléř, neboť všechny tyto příspěvky pohltila agenda této nadace.
Srážkově velmi podprůměrný únor by nás měl opakovaně varovat před dopady klimatických změn
Srážkově velmi podprůměrný únor 2025 nás tedy opětovně upozornil na riziko vzniku sucha v důsledku klimatických změn. Nelze přehlédnout, že klimatické cíle jsou v poslední době jaksi přehlíženy a rozvolňovány pod mantrou konkurenceschopnosti byznysu a v zájmu udržení našeho blahobytu, kdy se máme v ČR tak dobře, že v průměru včetně nemluvňat vydáme minimálně šest až osm tisíc ročně za alkoholické nápoje. Tj. pro čtyřčlennou rodinu zhruba 20 až 25 tisíc ročně. Co však je platno, že aktuálně vyjádřilo obavy ze změn klimatu více jak 60 % účastníků ankety.
Dlouhodobě totiž platí, že i přes neskrývané obavy pouze zhruba 20 % obyvatel je ochotno akceptovat klimatická opatření, tzn. je ochotno pro utlumení nepříznivé trajektorie klimatických změn něco konkrétního udělat a v něčem se uskromnit. V zájmu dnešního blahobytu tak žijeme na úkor budoucích generací, tj. našich dětí a vnoučat, i v oblasti klimatických změn. Čím dále se celosvětově nebere v potaz, že na zajištění života v podmínkách nepříznivých klimatických změn budou muset naše děti a vnoučata vynaložit několinásobně vyšší částky oproti těm, které by dnes pomohly eliminovat nepříznivou trajektorii klimatických změn. Prostě lidstvo globálně dává přednost dnešnímu blahobytu před příznivými životními podmínkami budoucích generací.
Letošní srážkově suchý únor nám tedy připomněl, že poroste mj. i riziko růstu průměrných teplot, což se ve spojení s obdobími dlouhodobého sucha negativně projeví ve svých dopadech na lesy, zemědělství, vodní režim, ale i samotné bydlení obzvláště pak ve městech. Přitom ve městech mají developeři stále zájem stavět nové domy, a to i na zelených plochách jako jsou parky apod. Jestliže v Itálii mají vyšší teplotní průměry, můžeme se v italských městech přesvědčit, jak zlepšují podmínky např. pomocí borovic s ořezanými spodními větvemi a s ponechaným vrcholem koruny. Takto upravené borovice vytváří stín, ale zachovávají městský prostor průhledný. Ale taková vzrostlá borovice vyroste zhruba za 100 let.
Stínící borovice v Římě
Samotná Itálie, ale i např. Španělsko a Francie pak aktuálně již doplácí na přehřáté Středozemní moře několika velkými povodněmi v průběhu jednoho roku. I když velká povodeň postihla vloni i Českou republiku, v tomto ohledu máme tak trochu štěstí, že ležíme v dešťovém stínu Alp, jakož i ve druhé linii našich pohraničních hor (Šumava, Český les, Krušné hory, Lužické hory, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky atd.). Takže je pravděpodobné, že na českou kotlinu budou mít větší dopady období dlouhodobého sucha a vyšší průměrné teploty.
