Článek
Fiktivní seriál Sedm schodů k moci inspirovaný skutečnými událostmi je u konce. Děj seriálu však na rozdíl od skutečnosti zůstal jaksi neukončený a jeho autoři tak ponechávají na fantazii diváků, aby si domysleli, jaký měl nebo mohl mít konec. A to buď na základě vzpomínek na nedávné události, které otřásaly v letech 2009 až 2013 českou politickou scénou, přičemž podrobnosti si lze osvěžit na internetu, anebo v poněkud naivní představě, že by příběh seriálu měl happy end. Tzn., že by se Tomáš Vichr vrátil domů ke své rodině a manželka by mu jeho úlety s Annou Malou odpustila.
Jestliže však z děje osmého dílu jednoznačně vyplynulo, že zapojení plukovníka Valenty do sledování Vichrovy manželky bylo výhradně soukromou aktivitou Anny Malé provedenou zcela za premiérovými zády, potom na rozdíl od inspirace ze skutečných událostí zůstalo nezodpovězeno, zda byl následně bývalý premiér Vichr trestně popotahován za křivou výpověď provedenou ve prospěch Anny Malé. Stejně tak v seriálu Sedm schodů k moci zůstalo nezodpovězeno, jak dopadlo trestní stíhání Anny Malé, přestože byl soudnímu jednání s ní věnován začátek a konec každého dílu. Obdobně jsme se v seriálu nedočkali, jak skončil plukovník Valenta.
Zejména pak v seriálu Sedm schodů k moci jeho autoři ponechali na divácích, aby si domysleli, jak v důsledku sexuálního poblouznění dopadl vztah premiéra Vichra a Anny Malé. Avšak jeho vývoj naznačil v závěru osmého dílu a tím závěru celého seriálu novinář Krčka, když okomentoval Vichrovu křivou výpověď slovy: „Ten moula jí pořád miluje. On si tu holku z hospody snad vezme.“
Pokud se vrátíme k sedmému dílu seriálu, potom z předpokladu dalšího vývoje naznačeného v předposledním dílu se naplnilo pouze to, o čem nemohlo být na základě vsuvek ze soudního jednání s Annou Malou v nezáviděníhodné roli obžalované sebemenších pochyb. Tzn., že strmá kariéra malé šedé myši skončila po lopotné cestě na vrchol moci přes sedm schodů rychlým a zejména pak tvrdým pádem až na samé dno tvořené lavicí obžalované. Tím došlo i k naplnění slov lobbisty Lachmana pronesených v závěru sedmého dílu, že dolů to jde z vrcholu moci zatraceně rychle a tím rychleji, čím více lidí při cestě nahoru naštve. Pravdou je, že se Anna Malá postarala, aby těch naštvaných bylo hodně.
Lobbistu Lachmana jsme však zahlédli pouze v závěrečné části osmého dílu ve společnosti dalšího lobbisty Šímy a pana Jonese prosazujícího prodloužení smlouvy o pronájmu Gripenů, jak s údivem sledují televizní reportáž z policejní eskorty Anny Malé po jejím zatčení. A novinář Krčka v osmém dílu opakovaně nabádal Annu Malou, aby krotila svoje nenasytné ambice. Nejprve jí varoval, že aktivitami spojenými se snahami dostat premiéra pod čepec může přijít o všechno, co dosud pracně budovala. Při dalším setkání se jí snažil přibrzdit slovy: „Aničko, nech toho, dokud je čas!“ Za což si od ní vysloužil jadrnou odpověď: „Ivane, jdi do prdele!“ a vztyčený prostředník.
Takže o svůj strmý pád se zejména postarala samotná Anna Malá se svými nenasytnými ambicemi a snahami získat vše pro sebe. A to jak v politickém životě, kdy umně za použití různých triků, intrik a lží postupně ovládla i samotného premiéra Vichra, tak i v soukromém životě, kdy neurvale a bez jakýchkoliv okolků usilovala o to, aby se Tomáš Vichr rozvedl a ona se mohla stát s jeho svatebním prstýnkem novou paní Vichrovou. Její pád na samé dno tak připomíná příběh marnivé rybářovy ženy z pohádky O rybáři a zlaté rybce, která si nejprve přála lepší dům, potom zámek a nakonec své království, až opět skončila v roztrhaných šatech ve své staré, polorozpadlé chatrči tak, jak žila předtím, než její muž chytil zlatou rybku.
Anna Malá tedy přes veškerá varování od novináře Krčky, ředitele Netíka a své celoživotní kamarádky Hanky zcela ignorovala staré české přísloví: „Pýcha předchází pád.“ To má svůj původ ve výroku izraelského krále Šalamouna: „Pýcha předchází pád, domýšlivost klopýtnutí.“ Myšlenky na toto téma rozvedl i americký spisovatel John Steinbeck: „Nehraj si na něco, do čeho máš daleko. A netvař se, že víš, co nevíš. Pamatuj si, že dřív nebo později pýcha předchází pád.“ Přičemž samotné Anny Malé se pak kromě poslední věty Steinbeckových myšlenek týká ta první. Přímo na míru chování Anny Malé v seriálu Sedm schodů k moci je ušit výrok čínského filozofa Lao-c‘: „Bohatství a postavení plodí pýchu, pýcha vyvolává pohromu.“
Roli průvodce na začátku osmého dílu připadla Vichrově manželce. Při jejím vstoupení bylo potvrzeno, že Vichrova manželka začala mít oprávněné podezření na Anna Malou coby svou sokyni již v šestém dílu v souvislosti s tajnou schůzkou ministra Vichra s prezidentem v divadle při úvodním koncertu Má vlast. Z předchozí vývoje seriálu i víme, že Vichrova manželka preferovala jeho návrat k rodině, což v úvodu osmého dílu okomentovala i slovy: „Nikdy se nechtěl stát premiérem.“ a přeměnu svého muže coby vzorného katolíka a starostlivé hlavy rodiny na někoho úplně jiného, kdy pokoru nahradil politickými ambicemi, přičemž sklouzl v životě k povrchnosti, přičetla na vrub jeho chvilkového poblouznění nenasytnou Annou Malou.
Vichrova žena ve svých telefonátech těžce nesla, že jejich rodina trpí, když dostává přednost záchrana státu. Anna Malá při cestě na vrchol moci bez jakýchkoliv okolků smetla všechny překážky, které se jí postavily do cesty. Stejně neurvale přistupovala v soukromém životě k souboji s Vichrovou ženou. Zcela nestydatě odposlouchávala jejich telefonáty. Tím Anna Malá získala potřebné informace, jak má reagovat a jak se má chovat. Např. nebezpečí, že Vichrova žena přemluví svého může, aby navštívil rodinu, se snažila eliminovat sexy líčením a podbízivou starostí o premiéra.
Když ani to nakonec nepomohlo a premiér nechal ke značné nevoli Anny Malé zrušit veškerý nedělní program, aby odjel navštívit svoji rodinu, proradná Anna Malá si poradila i touto překážkou. Pomoci výtvarníka Holého narušila náznak premiérovy rodinné pohody a zajistila jeho odvlečení zpět do Prahy. Zejména od tohoto okamžiku Anna Malá tvrdě tlačila na Vichra, aby se rozvedl. Přitom se však musela vypořádat s návštěvou Vichrovy rodiny v Praze, což Annu Malou těžce zasáhlo, jelikož si musela z premiérova pražského bytu vypakovat všechny svoje věci. Tím cítila jako žena velmi potupena, což okomentovala slovy, že jí premiér vylifroval ze svého bytu jako nějakou děvku.
Souběžně s neurvalými výpady proti Vichrově manželce si Anna Malá pomoci intrik a komplotů ohřívala svoji polívčičku i v politice. Zejména se jednalo na základě požadavku lobbisty Šímy o prodloužení pronájmu Gripenů. Bonus pro Annu Malou při odsouhlasení dalšího pronájmu Gripenů vládou premiéra Vichra představovala soukromá vilka na Mallorce do jejího osobního vlastnictví. Jestliže pomoci výtvarníka Holého ukradla premiéra jeho rodině, potom Vichra při jeho účasti na vernisáži výtvarníka Holého zaskočila účastí lobbisty Šímy a pana Jonese zastupujícího výrobce Gripenů. Naštvaný premiér Vichr ihned vernisáž opustil. Následně mu Anna Malá nestydatě zapřela, že s jejich účastí na vernisáži měla cokoliv společného.
Byť se osmý díl obešel bez erotických scén, potom sexuální harašení mezi Annou Malou a premiérem Vichrem, nyní již bývalého vzorného katolíka, provázelo celý jeho děj. A to nejen ve Vichrově pražském bytu, ale i přímo na pracovišti ve Strakově akademii. Při těchto sexuální hrátkách se Anna Malá jednak snažila upevnit své postavení při přetahování o premiéra Vichra s jeho zákonitou manželkou, ale využívala je i při prosazování svých zájmů zejména pak spojených s prodloužením pronájmu Gripenů, a tím i získání vilky na Mallorce do svého vlastnictví.
V okamžiku, kdy další sexuální hrátky ve Vichrově bytu prakticky kopírovaly svým průběhem ty předchozí, a tím vyvolávaly pochybnosti, že tato scéna je jaksi nadbytečná a tím i zbytečná, k překvapení všech diváků rozrazili dveře Vichrova bytu zakuklení příslušníci zásahové jednotky. No, a to byl konec strmé cesty Anny Malé na piedestal moci. Zároveň to byl zákonitě konec premiéra Vichra ve Strakově akademii. Potom již zákonitě následoval jejich pád.
Kromě lobbistické sestavy Šíma. Lachman a pan Jones byl nemile překvapen televizní reportáž z policejní eskorty Anny Malé k výslechu i plukovník Valenta. S určitým zájmem jí shlédl i Netík, teď již v roli profesora na vysoké škole. Ten si zajisté vzpomněl, jak oba ještě ve funkci ředitele na ministerstvu kultury prozíravě varoval. Dalším sledujícím byla celoživotní kamarádka Hanka. Ta si možná oddychla, že se zavčasu dokázala odpoutat od nevybíravých praktik Anny Malé. Poslední, kdo viděl tuto reportáž byla těžce nemocná matka Anny Malé. Ta již nebyla schopna zcela vnímat realitu, a tak byla nadšena, že vidí svoji dceru v televizi. Což krátce okomentovala, jak její dcera šikovná a kam až to dotáhla.
Holt, komu není rady, tomu není pomoci. Jelikož se Anna Malá rozhodla, že se v životě nespokojí s málem a chtěla vše pro sebe, a to jak v politice, tak i v soukromém životě, zákonitě následoval její strmý a tvrdý pád ze samotného vrcholu moci. Kdo míří vysoko, padá hluboko!
