Článek
Aby seriál Sedm schodů k moci neupadl do snadno předvídatelného stereotypu, šestý díl přinesl další kreativní inovaci v rámci nadčasového přeskočení do období strmého pádu Anny Malé. Úvodní doplňující komentář její cesty na vrchol moci připadl v šestém dílu v rámci svědecké výpovědi při soudním jednání řediteli Netíkovi, kdežto závěrečného komentáře se zhostila její celoživotní kamarádka Hana.
Ředitel Netík u soudu uvedl, že mocenský vzestup Anny Malé měl dlouhodobý vývoj, přičemž dle jeho názoru zneužívala pracovní vytížení ministra Vichra a jeho přepracovanost. Dále se dle Netíka podařilo Anně Malé dosáhnout pomoci drobných či větších úsluh a informací např. v roli Šímovi dvojité agentky toho, že jí byl ministr Vichr velmi zavázán.
Kamarádka Hana pak na závěr šestého dílu ve své soudní vsuvce uvedla, že Anna Malá je její nejlepší kámoška již od základní školy. Nikterak ve zlém pak konstatovala, že Anna Malá byla velmi schopná, až všehoschopná, a přitom se přestala dívat za sebe a smetla každého, kdo jí zkřížil plány.
Ředitel Netík, vystupující dosud v seriálu jako suchar a nekňuba, konečně dostal v šestém dílu možnost ukázat svůj potenciál schopného a uvážlivého rádce ministra Vichra. Právě jemu s ohledem na skutečnost, že si ho Anna Malá evidentně stále více omotávala kolem prstu, se snažil prozíravě poradit, aby si jí nepřipouštěl tolik k tělu. Následně, když rozpoznal neskonalou touhu Anny Malé po moci, jí pak otcovsky radil: „Aničko, nepřežeňte to!“
Komu však není rady, tomu není pomoci. S dobře míněnou radou Netík nepochodil ani u ministra Vichra, kterému imponovala bezprostřednost Anny Malé, ale i její otevřené a neotřelé názory. Natož se pak dobrá rada úplně minula účinkem u Anny Malé. Ta již investovala do své cesty na vrchol moci mnoho energie a úsilí včetně toho sexuálního, a tak bylo pro ni nemyslitelné, aby se zastavila těsně pod vrcholem.
V šestém dílu však cesta Anny Malé stále směřuje zcela neomylně po schodech nahoru, kdy po odklizení kolegyně Vlasty usedla do křesla prozatímní ředitelky kabinetu ministerstva. Pokud ještě do pátého dílu Anna Malá občas vzbuzovala dojem pozitivní hrdinky, a to zejména při střetech se svými nadřízenými, popřípadě při střetu s Vlastou, která si chtěla po nuceném odchodu ředitelky Coufalové poněkud neomaleně uzurpovat její místo, potom od počátku šestého dílu se v plné míře projevuje jako panovačná a prohnaná mrcha bezohledně jdoucí za svojí kariérou spojenou s neskutečnou touhou po moci.
Anna Malá se na pozici prozatímní ředitelky chová arogantně a panovačně nejen vůči pracovníkům kabinetu, tj. vůči svým bývalým kolegům, kterým předtím v rámci souboje s Vlastou mazala med kolem huby, jak bude na pracovišti dobře, když se zastaví Vlastina zlovůle. Zcela arogantně naběhla i na pracovnice personálního oddělení, avšak zde po příchodu personální ředitelky se bez mrknutí oka proměnila v úlisného hada, aby se vetřela do její přízně, když jí zalichotila, jak je pěkně oblečená. Přitom oblečení personální ředitelky bylo vrchol nevkusu. Módní policie by se na ní vyřádila. Prostě vypadala jako hastroš do zelí. Ale Anna Malá pomoci této falešné lichotky dosáhla svého. Získala místo po Vlastě pro svojí celoživotní kamarádku Hanku.
Jedině ke své kamarádce se chovala přátelsky, i když upomínky slibu, že jí zajistí místo v Praze i pro Hančina partnera, odbývala pomoci klišé: „Zařídíme, uděláme.“ Ostatní kolegové jenom zírali, jaká se z ní vyklubala zlostná saň a rozkazovačná fúrie. Svým způsobem narazil i ředitel Netík, když se jí snažil vytknout navýšení finančních výdajů. Toho jednak odbyla, že koná v zájmu ministra Vichra a na závěr mu pak vmetla do tváře, že ona je ministrova pravá ruka. Právě v tento okamžik zazněla nevyslyšená rada: „Aničko, nepřežeňte to!“
Anna Malá tak zřejmě dosáhla zenitu svých schopností. Bývalá ředitelka Coufalová byla sice razantní a jedovatá, avšak bylo zřejmé, že řízení kabinetu zvládá s přehledem a její výpady proti podřízeným včetně Anny Malé byly prováděny s určitou noblesou. Ta Anně Malé chybí, zato disponuje arogancí, panovačností a neskonalou chutí po moci. Není divu, že jedna vypjatá situace skončila jejím zdravotním kolapsem. Přesto Anna Malá ani na okamžik nemíní uhnout ze své cesty vzhůru. Naopak se chová a vystupuje, jako by chtěla být ředitelkou Zeměkoule.
Součástí cesty vzhůru bylo i završení pochybného vysokoškolského studia, v rámci kterého si rektor přišel vybrat úroky. Byť Anně Malé byl sex s ním evidentně proti srsti, magisterský titul pro svoji další kariéru potřebovala, a tak mu nakonec s úsměvem skočila do klína vykonávat nejstarší řemeslo lidstva. Opět nás autoři seriálu v případě rektora nechali domyslet jak tato úplata za získání titulu, ale i přípravu prezentace pro obhajobu darované diplomové práce probíhala.
Stěžejním bodem šestého dílu bylo pokračování souboje mezi zprofanovaným premiérem Dubem a ministrem Vichrem coby panem Čistým. Do tohoto souboje prostřednictvím Anny Malé zasahuje i lobbista Šíma. Od něho se dozvěděla, že straničtí kolegové premiéra Duba a ministra Vichra začínají být obezřetní a v podstatě vyčkávají, jak jejich souboj dopadne. Právě po sdělení této zásadní informace, bezúspěšně radil ředitel Netík ministru Vichrovi, aby si Annu Malou nepouštěl tolik k tělu.
Na základě informací od Šímy se i ministr Vichr rozhodl, že je lepší být lovcem než lovenou zvěří. Do vysoké politické hry, kdo z koho, zda Vichr či Dub, se aktivně zapojila i Anna Malá, když se nabídla, že bude kontaktovat poslance, aby zjistila jejich postoj. Poslanecký lídr opozice Šebesta sice konstatoval, že pro opozici by bylo lepší, pokud by Dubovy opakované excesy ztrapňovaly jeho vládu stále více, ale v rámci řešení případného Dubova konce bez pádu celé vlády by opozice dala přednost ministru Vichrovi. Tím řešením vládní krize, aby se vlk nažral a koza zůstala celá, bylo, že by po zapojení prezidenta sice došlo na přijetí Dubovy demise, ale prezident by nechal do konce volebního období dovládnout současnou vládu v demisi.
Anna Malá už vidící pozlacený trůn na vrcholu moci na dosah ruky navrhla ministru Vichrovi, aby do útoku proti premiéru Dubovi využil lobbistu Lachmana. V tomto případě tvrdě narazila na razantní Vichrův odpor, avšak touha po moci, byla natolik velká, že nakonec sama tajně kontaktovala Lachmana, byť si z druhé dílu pamatujeme, že byla jeho bývalou a jim zhrzenou milenkou. V okamžiku, kdy se na politické scéně prosáklo, že Lachman začíná vyvíjet aktivity proti Dubovi, si ministr Vichr s Netíkem pozvali Annu Malou na kobereček, zda to není její iniciativa. Ta však bez mrknutí oka a uzardění jim lhala přímo do očí, že o aktivaci Lachmana proti Dubovi nic neví.
Hra o trůny mezi Vichrem a Dubem je však v plném proudu a kostky jsou vrženy. Ministr Vichr pro přípravu závěrečného tahu, kterým hrozil Dubovi matem, opět využil služeb Anny Malé, aby vyjednala prostřednictvím hradního kancléře možnost alespoň pětiminutové schůzky s prezidentem k projednání odstoupení premiéra Duba a umožnění současné vládě dovládnout do příštích voleb v demisi s novým premiérem Tomášem Vichrem. Pro tento účel byl nakonec dohodnut zahajovací koncert Pražského jara s tradičním provedením Smetanovy Mé vlasti.
Jak Anna Malá dohodla s kancléřem, tak se i stalo, byť musela na poslední chvíli odrážet slídění podezřívavého Duba. Po zcela neformální schůzce ministra Vichra s prezidentem politická scéna považovala Dubovy dny za sečtené. V ten okamžik na Annu Malou uhodil dotěrný novinář Krčka, kterému nakonec vyzradila, kde byl dohodnut Dubův pád. Jeho článek „Sešli se v Mé vlasti“ vyděsil ministra Vichra natolik, že se pak vydal na rozhodující jednání u prezidenta jako na porážku. Na výsledek jednání čekali v areálu Hradu novináři včetně Krčky, který rovněž nedával Vichrovi moc šancí. Ale jak ministr Vichr, tak i novinář Krčka nevěděli, co Anna Malá dohodla na tajné schůzce s lobbistou Lachmanem.
Pro všechny tak bylo překvapením, že premiér Dub se rozhodl rezignovat a následně prezident sdělil, že prezident nechá současnou vládu dovládnout v demisi pod vedením ministra Tomáše Vichra. Ten na základě toho, že Dub dorazil na rozhodující jednání značně skleslý a v poraženecké náladě, to přičítal právě Krčkově článku. Že tedy premiér Dub jaksi pochopil, že nemá sebemenší šanci.
V rámci postupně se vyvíjecího osobního vztahu mezi Vichrem a Annou Malou dostala prostor i Vichrova manželka. Prostě se ukázalo, že se nejedná o žádnou paní Colombovou, kterou nikdo nikdy neviděl. Anna Malá mající již nějaké náznaky od samotného ministra, se od řidiče Ondry dozvěděla, že Vichrova manželka by preferovala jeho návrat k rodině a není tak nikterak nadšená z představy, že by její muž měl usednout do premiérského křesla. Osobně se s Annou Malou setkala v divadle, když ta přišla sdělit Vichrovi, že nastal ten správný čas pro zákulisní jednání s prezidentem. V ten okamžik díky ženské intuici vycítila, že Anna Malá je i jejím osobním soupeřem.
Po vítězném dovršení souboje s premiérem Dubem došlo v rámci uvolnění napětí k tomu, že si ministr Vichr nejprve postěžoval, že mu manželka vyčítá, že trpí mesiášským komplexem. Následně se rozhodl oslavit svoje vítězství společně s Annou Malou v baru. Zde pokračoval ve svých stížnostech na malou podporu ze strany své ženy a že tato podpora a důvěra mu velmi chybí. Toho využila Anna Malá a řekla mu: „Jdi to toho Tomáši!“ Tzn. přesně to, co chtěl ve své ješitnosti slyšet.
Ve stavu značné opilosti pozval Vichr po oslavách Annu Malou do svého pražského bytu. Zde vášnivý polibek dovršil postupný vývoj jejich vztahu. Ještě v průběhu žhavé líbačky lítaly na podlahu jejich svršky a pak následoval divoký sex. Bez ohledu na to, že ministr Vichr byl dosud vzorný katolík, který by měl ctít i svátost manželství. Bez ohledu na to, že se dosud prezentoval jako starostlivá hlava rodiny.
Ráno ministr Vichr po divoké noci plné vášní ještě spal, když se Anna Malá vykradla z jeho bytu na ministerstvo. Zde Netík marně hledající ministra Vichra zaťal Anně Malé do živého, když jí sdělil, že ona se stane řádnou ředitelkou kabinetu ministerstva kultury a jeho, že si Vichr bere s sebou na Úřad vlády jako jeho budoucího ředitele. Se svým neskonalým vztekem se pak svěřila kamarádce Hance, která se snažila poněkud zkrotit její ambice. Toto řešení, pokud by se Anna Malá by spokojila, že by zůstala pouhý stupínek pod vrcholem moci, by se v budoucnu zabránilo jak jejímu pádu, tak i pádu premiéra Vichra.
V sedmém dílu lze v neděli 10. března jednak očekávat vyřešení otázky, jak se Tomáš Vichr vyrovná jako vzorný katolík a starostlivá hlava rodiny se svým sexuálním excesem s Annou Malou. Zejména pak je nutno očekávat, jak Anna Malá odstraní ze své cesty na vrchol moci chudáka Netíka, který to s nimi oběma myslel tak dobře. Ale komu není rady, tomu není pomoci.
