Článek
Ačkoliv se pro Motoristy jedná o první nepříznivý výsledek po loňských volbách, měli by zpozornět. I když se kromě vlivu statistické chyby mohou opřít i o výsledky loňských předvolebních průzkumů v rámci, kterých se strana Motoristé sobě pohybovala na hranici volitelnosti, resp. i pod ní, nelze vyloučit, že i jejich současná pýcha, předchází následnému pádu. Tak už to chodí. Je totiž reálné, že mohli samostatně uspět pouze na toto volební období. Tak jak se stalo i dalším politickým projektům vzešlých z ideologické dílny poněkud zhrzeného taťky Klause.
Motoristé tedy nepotřebují k pořádnému karambolu ani tu jámu. K neštěstí jim postačí i obyčejný výmol. Obzvláště těm, co nerespektují předpisy a považují běžné komunikace za závodní dráhu. Jako Filip Turek při jeho loňských zběsilých jízdách po českých dálnicích. Strana Motoristé sobě se však velice brzy po svém vládním angažmá přesvědčila, že karma v podobě staročeského přísloví: „Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá,“ platí i na ní.
Strana Motoristé sobě působí na část veřejnosti jako pytel neposedných blech
Strana Motoristé sobě prozatím opakovaně dokladuje, že se svým falešným „polobohem“ Filipem Turkem není ničím jiným než novodobým kultem „čmoudícího výfuku“. Jestliže se tedy vyznavači tohoto kultu klaní svému idolu jako zlatému teleti, je zásadní otázkou, zda to v rámci litého boje jednotlivých politických uskupení bude voličům stačit. Jako velice kontraproduktivní se pak jeví motoristické snahy vykopat jámu prezidentovi Petru Pavlovi, aby jim následně z této jámy pokorně zobal z ruky, popřípadě činil vše, co by jim, tedy jako „božskému“ Filipu Turkovi, na očích viděl.
Motoristé s tou jámou pro jiné prozatím jaksi neuspěli. Naopak možná i v důsledku toho sami nakročili směrem k jámě zvané propadliště dějin, k čemuž by je mohl nasměřovat i první volební průzkum provedený po bezprecedentním vydírání prezidenta motoristickým lídrem Petrem Macinkou. Tento průzkum jim přiřkl pouze 4,7 % hlasů. Prvotně by pak právě Motoristé neměli zapomenout, že podle jiného průzkumu podporuje 37,8 % jejich voličů českého prezidenta. V souvislosti s tím je podstatná i ta skutečnost, že tento průzkum byl právě učiněn v době tvrdých motoristických útoků vůči osobě Petra Pavla. Tzn. v době, kdy by vedení strany Motoristé sobě mohlo očekávat, že motorističtí voliči v zájmu neobhajitelného prosazování motoristické ikony Filipa Turka je v jejich nehorázných útocích vůči českému prezidentovi jaksi podpoří.
Strana Motoristé sobě rezignovala na své předvolební proklamace o jejím pravicovém charakteru, jakož i na své sliby směřující k vyrovnanému rozpočtu v roce 2029
Strana Motoristé sobě v souladu se svým předvolebním heslem: „Uzdravíme pravici od nemocné ODS,“ měla ambice stát se nejsilnější pravicovou stranou. V souladu se svým cílem Motoristé před volbami hlásali, že považují schodek ve výši 225 miliard korun za zcela reálný, na základě čehož nekompromisně kritizovali rozpočet Fialovy vlády se schodkem ve výši 286 miliard, zahrnující zvýšené výdaje na obranu a náklady na dostavbu JE Dukovany. Navíc v souladu s tím Motoristé na začátku svého vládního angažmá proklamovali, že budou v Babišově vládě hlídat hnutí ANO 2011 ohledně rozpočtu a jeho schodku, jakož i ve věci rozpočtové zodpovědnosti.
Výsledek? Skutek utek. Ani jeden ze čtyř výše uvedených motoristických záměrů nevyšel. Pokud to vezmeme odzadu, tj. od rozpočtu pro rok 2026, Motoristé při jednání vlády v rozporu se svými předvolebními proklamacemi a v rozporu se zákonem o rozpočtové zodpovědnosti zdvihli ruku pro rozpočet se schodkem 310 miliard, který navíc nepočítá s náklady na dostavbu JE Dukovany.
Anketa
Motoristé tedy na svůj předvolební výhled se schodkem 225 miliard pro letošní rok zapomněli, a to možná i k nevoli části svých voličů, které mohla motoristická vize dosažení vyrovnaného rozpočtu do 2029 zásadním způsobem oslovit. Takové smělé plány se zajisté líbily i Václavu Klausovi st. Přitom právě Motoristé mohli na základě kauzy Čapí hnízdo zakleknout na Andreje Babiše, aby jednak ohledně Filipa Turka podal kompetenční žalobu, a hlavně pak v zájmu svých předvolebních pravicových proklamací, aby Babišova vláda schválila rozpočtový schodek v souladu se zákonem.
Tím, že Motoristé akceptovali Babišův populistický rozpočet směřující k projídání budoucnosti příštích generací, však rezignovali na proklamovaný pravicový charakter své strany. Ještě před tím se však Motoristům nepodařilo stát se ve volbách českou nejsilnější pravicovou stranou, kdy se svými 6,77 % byli poslední stranou, která se ještě dostala do Parlamentu. Takže k poslednímu motoristickému výkřiku o uzdravení pravice od nemocné ODS, tak ta má více jak dvakrát tolik poslanců než strana Motoristé sobě, a to v poměru 27 ku 13.
Tím se dostáváme ke čtvrtému bodu, a to o léčení někoho nemocného. Špičky strany Motoristy sobě totiž opakovaně dokladují, že právě jejich strana by potřebovala odbornou lékařskou péči, jelikož motoristická modla Filip Turek má na základě svých excesů podstatně blíže k pobytu na uzavřeném oddělení psychiatrické léčebny než k jakékoliv politické funkci a Petr Macinka svými činy zase působí na veřejnost dojmem patologického psychopata.
Jsou Motoristé sobě další politickou stranou na jedno volební období?
Strana Motoristé sobě by ve svých výpadech proti občanské společnosti, jakož i prezidentu Petru Pavlovi měla mít na zřeteli, že na významnou část společnosti působí se svou arogancí, neurvalým vydíráním, samolibým ignorantstvím, nerespektováním základních pravidel, opakovanými provokacemi, hulvátským chováním a nekonečnou lidskou hloupostí, a to včetně Macinkova chlubení se s jedničkou z diplomové práce a Turkovou samochválou nad politickými úspěchy jako pytel neposedných blech. Vždyť i samotný Babiš jich má pravděpodobně plné zuby, a proto je vyhání k těm krajním mikrofonům, a navíc je začíná okřikovat. Především jsou pak Motoristé pro veřejnost značně nečitelní, přičemž voliči na ní v budoucnu můžou pohlížet jako na zcela nereálnou politickou sílu a dát hlas jiným politickým uskupením, jako je mj. Naše Česko.
A možná vzniknou i další regionální strany jako například Zahrádkáři Kersku. S ohledem na globální vývoj ve světě, kdy prostitutky v Nevadě usilují o založení odborové organizace, však nelze vyloučit ani vznik další strany s úderným názvem Šlapky sobě. To bychom z plných plic mohli říkat, kdože nám to vládne. I když proti dnešku by to bylo prakticky pouze v bleděmodrém. Prostě, politika pro lidi se jaksi vytrácí a čím dále více se prosazuje populismus.
