Článek
Volby do Evropského parlamentu máme za sebou. Česká politická scéna, ale i veřejnost považovaly a pravděpodobně stále považují pozici europoslance spíše za trafiku. Za lukrativní trafiku pro politiky, které jejich mateřské strany či hnutí můžou na domácí politické scéně postrádat. V některých případech to bylo i za stranické zásluhy pro politiky, kteří se stali v rámci tuzemské politiky již nepoužitelnými.
Lukrativní trafiky v Evropském parlamentu jsou již do roku 2029 obsazeny.
V letošních evropských volbách uspělo v ČR podle očekávání hnutí ANO, které do svého portfolia získalo sedm evropských trafik. V letošních volbách získala z pozice mateřské strany největší výsluhový charakter trafika pro Janu Nagyovou z Jihlavy, která byla společně s Andrejem Babišem namočena až po uši v kauze Čapí hnízdo. Takže je to v případě Jany Nagyové z pohledu šéfa hnutí ANO bez jakýchkoliv pochybností zcela zasloužená trafika. Na oplátku pak zejména od ní může Andrej Babiš očekávat, že v Evropském parlamentu bude hájit zájmy Agrofertu. Nejlépe v oblasti pro přidělování dotací, o což má hnutí ANO eminentní zájem.
Největší skokankou letošních evropských voleb se stala Jaroslava Pokorná Jermanová. Svým skokem ze šestého na druhé místo však nepřekonala skokana minulých voleb Alexandra Vondru, který se v roce 2019 v rámci samostatné kandidátky ODS vyšvihl na druhé místo z patnáctého. Navíc ani v rámci kandidátky ANO nikoho neodsunula mimo pořadí prvních sedmi míst. V její osobě se česká politická scéna, ale i mateřské hnutí ANO zbaví kontroverzní a poněkud nepopulární političky. Od ní pak lze očekávat, že při výkonu svého mandátu europoslance bude preferovat členy své rodiny. Nechme se však překvapit, kdo bude součástí jejího bruselského týmu.
Svoji trafiku získali i Babišovi věrní Klára Dostálová, která získala nejvíce preferenčních hlasů, a Jaroslav Bžoch, jakož i stávající europoslanci Martin Hlaváček, Ondřej Knotek a Ondřej Kovařík. V souvislosti s tím nesmíme opomenout, že minulé volby do Evropského parlamentu se Babišovi jaksi nepovedly, jelikož Dita Charanzová, Markéta Dlabajová a Radka Maxová se s hnutím ANO 2011 nakonec ve zlém rozešly. Po letošních volbách má však Andrej Babiš větší šanci, že ho žádný zvolený europoslanec zrádně neopustí a zůstanou mu všichni věrní, jelikož pochopili, že být v jedné partě s agentem Burešem se vyplácí. Stačí pouze papouškovat či obhajovat, co jejich guru hlásá.
Trafiky se rozdávaly i v rámci koalice Spolu.
Jestliže ve hnutí ANO měl veškerou agendu související s evropskými volbami pevně v rukou šéf tohoto politického uskupení, potom vládní koalice se potýkala v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu se složitější situací. Za stavu, kdy TOP 09 a zejména pak KDÚ-ČSL jsou vzhledem na své volební preference bytostně závislé na společné koalici, potom v rámci ODS bylo možno vnímat výrazný hlas části této strany prosazující samostatnou kandidátku, a to i za tu cenu, že by i pro budoucí parlamentní volby došlo k pohřbení koalice Spolu.
Vyhraněným zastáncem samostatné kandidátky byl i Alexandr Vondra, který následně prosazoval, aby na společně kandidátce nebyla taková jména jako Jiří Pospíšil, Miroslav Kalousek. Nakonec coby potencionální skokan vadil i Hayato Okamura na 11. místě. Jestliže vyřazení těchto jmen bylo odůvodňováno obavami z kroužkování, právě Alexandr Vondra o něm něco ví, jelikož byl při minulých evropských volbách absolutně největším skokanem. Ale i letos v rámci koalice Spolu obdržel nejvíce preferenčních hlasů (118 492 hl.). Svým způsob byly tedy tyto obavy oprávněné, jelikož dvojku společné kandidátky Veroniku Vrecionovou (35 310 hl.) hravě přeskočili Luděk Niedermayer (88 631 hl.) a Tomáš Zdechovský (66 948 hl.) a ze šestého místa se na ní dotahoval i Ondřej Kolář z TOP 09 (31 623 hl.).
Za stavu, kdy volič mohl kroužkovat dvě jména, je tedy velkou záhadou nebetyčný rozdíl mezi preferenčními hlasy pro jedničku společné kandidátky Alexandra Vondru a dvojkou této kandidátky Veronikou Vrecionovou. Pravděpodobně před ní dostávali od voličů ODS při kroužkování přednost jiní kandidáti této strany.
Voliči při evropských volbách při konečném účtování významně preferovali protievropské postoje.
Ve hře o trafiky v Evropském parlamentu nejvíce pohořela Česká pirátská strana. Té zůstal v ruce černý Petr, jelikož ztratila dvě místa a musí se nyní spokojit pouze s jedním mandátem. Přitom se vysloveně jedná o evropsky zaměřenou stranu, a navíc její europoslanci byli v minulém volebním období mezi českými zástupci zdaleka nejpilnější.
S ohledem na mžikové vzepětí preferencí kandidátky vedené hnutím STAN na úroveň hnutí ANO se 27,5 % to nebyla žádná sláva ani pro hnutí STAN. Pravděpodobně pouze krátkodobě zapůsobil na respondenty efekt Danuše Nerudové Nakonec vyhraněné proevropské postoje Danuše Nerudové, která získala pouze 59 577 preferenčních hlasů, při konečném účtování kandidátce vedené hnutím STAN v převažující protievropské atmosféře spíše uškodily.
Lidovci sice taky dopadli nelichotivě, jelikož zaznamenali ztrátu jednoho mandátu a stejně jako Piráti se musí spokojit s jedním zástupcem. Ale v jejich případě, kdy Tomáš Zdechovský přeskočil dvojku společné kandidátky, se spíše s ohledem na dlouhodobě žalostné preference jednalo o maximum možného. I když je pravdou, že ani voliči KDÚ-ČSL efektivně nevyužili kroužkování a rozdrobili druhý preferenční hlas mezi více lidoveckých kandidátů.
A tak na kroužkování v rámci vládní koalice vydělala pouze strana TOP 09, která s předvolebními prognózami maximálně jednoho mandátu nakonec bude mít i v příštím volebním období opět dva europoslance. Vyhraněný evropský skepticismus nepomohl ani ODS, jež si pohoršila o jeden mandát a nemůže tak mluvit o volebním úspěchu ani náhodou. Natož pak o volebním vítězství nabubřele slibovaném lídrem kandidátky Alexandrem Vondrou. Lze očekávat, že neúspěch v evropských volbách povede uvnitř ODS k posílení frakce ochotné po příštích parlamentních volbách usednout do vlády s populistickým hnutím ANO. Tomu se však pro doplnění na 101 hlasů začíná rýsovat jako partner Šlachtova Přísaha, které se zvýšily šance konečně přeskočit za pomoci motoristů a traktoristů pětiprocentní hranici. V každém případě žádné pozitivní perspektivy pro občany České republiky.
Čeští voliči tedy v proběhlých evropských volbách slyšeli na protievropské postoje. V evropských volbách tak zazářila koalice, která ani neměla program. Stačila jim pouze protievropská rétorika. Přitom mnohým voličům nevadilo ani hajlování a ani uctívání nacistických symbolů, kdy lídr motoristické kandidátky získal 152 196 preferenčních hlasů, tj. druhý nejvyšší počet. Zároveň českým voličům nevadila ani neurvalá komunistická rétorika Kateřiny Konečné, která obdržela 115 386 preferenčních hlasů. Slabou útěchou tak může být pouze propad hnutí SPD.
Čeští voliči v převažující míře tak podlehli mantře, že vše, co je evropské, je špatné. Zapomněli, že mnohé je financováno z evropských fondů, kdy saldo příjmu evropských peněz v našem případě stále převažuje. Zapomněli, že evropská legislativa v řadě případů pozitivně ovlivňuje naše životy. Hlavně pak opomněli, že naše hospodářství je závislé ne evropském trhu.
S ohledem na budoucí blamáž, která bude doprovázet vystoupení některých našich demokraticky zvolených europoslanců, je nanejvýš příznačné, že populista Andrej Babiš tápe, do jaké frakce EP se má hnutí ANO zařadit. V souvislosti s tím nelze pominout jeho politické počátky, kdy s politicky zkušenějším Pavlem Teličkou řešil, zda hnutí ANO má být s ohledem na případné volební preference levicové nebo pravicové. Prostě ani ryba ani rak, hlavně, když to přinese hlasy voličů.
A tak se hnutí ANO nakonec přiřadí do té frakce, ve které se účast podpořená protievropským populismem nejvíce promítne do volebních výsledků. A kromě již zmíněné dotační oblasti má Andrej Babiš zájem o zapojení europoslanců za hnutí ANO do výborů zabývajících se Green Dealem, migrační politikou a ochranou spotřebitelů. Aby mohl evropským strukturám co nejvíce okopávat kotníky. Od toho i vzhledem k výsledkům v evropských volbách očekává velký přísun hlasů při podzimních parlamentních volbách a zejména pak v roce 2025 při parlamentních volbách.
