Článek
Milý deníčku,
ani dnešní noc nebyla klidná. Syna zoubky opět trápily, a tak jsme toho moc nenaspali, za to jsem asi tak milionkrát (takže zhruba 10×) kojila a chovala. Kolem půl šesté už jsem to nevydržela a vyčerpáním jsem se rozbrečela.
Ovšem ráno bylo kupodivu fajn, a to jen díky mému muži, který byl i přes nevyspání pozitivně naladěn a pořád se usmíval. To mám ráda, to mou energii dobíjí.
Rozhodli jsme se trochu si oddychnout a po několika měsících jsme dali syna na hlídání k babičce a dědovi. Na celé dvě hodiny! Možná tomu nebudeš věřit, ale i když někoho moc miluješ, občas si i od něj potřebuješ na chvíli odpočinout.
S mužem jsme tedy strávili dvě hodiny jen spolu. Sice jsme čas využili k nákupu, ale i tak jsme se po dlouhé době drželi za ruce, povídali si a chvílemi taky mlčeli a užívali si ten klid.
Milý deníčku, nebudu ti lhát, moc se mi vracet nechtělo. Zvládla bych odpočívat ještě o dvě hoďky déle. Nicméně když jsme si pro syna přišli a viděli, jak se směje a celý nadšený vyhazuje psí granule z misek a dělá doma babičce nepořádek, už nám bylo zase do smíchu.
Nakonec to byl hezký den. Teď mi prosím drž palce, ať je noc klidná a konečně se zase všichni tři vyspíme.
Dobrou.
