Článek
Milý deníčku,
v neděli jsem potřebovala zabalit dárky, a tak můj muž vyrazil s naším synem na celodenní výlet, abych na to měla klid. (S ročním dítětem balit dárky je nemožné, alespoň u nás to tak je). Já jsem byla tedy CELÝ DEN SAMA DOMA!
Jasně že jsem kromě balení dárků taky vyprala dvě pračky, vysála celý dům, uvařila večeři, vyčistila krb, vysála matrace atd. Ale… rozhodla jsem se, že si to udělám hezký, a tak jsem si k práci pustila seriál a zapálila vonnou indickou tyčinku.
Den o samotě jsem si moc užila. Ale proč ti teď píšu o neděli? Protože od té doby mi stále něco vrtá hlavou. V tom seriálu byla rodina, která měla osm dětí a k tomu ještě dvě nevlastní. OSM DĚTÍ A K TOMU JEŠTĚ DVĚ NEVLASTNÍ… Nechápu. Nechápu, jak to ti rodiče zvládají. Jak? Tak velkou rodinu a do toho ještě práci a velký ranč. Já mám co dělat s jedním dítětem a připadá mi, že toho mám nad hlavu. Dřív jsem chtěla velkou rodinu, přemýšlela jsem i o pěstounství, ale teď i kdybych chtěla, mám pocit, že na to prostě nemám.
Všechny maminky a tatínci, co mají více dětí a dělají pro ně všechno, mají můj obdiv.
