Článek
Milý deníčku,
dnes jsem se nechala unést fantazií. Viděl jsi film Úžasňákovi? Jasně že ne, jsi deníček. :)
Viděla jsem kreslený vtip, jak ta maminka superhrdinka, tzv. elastička, si při kojení svého dítěte natáhla svoje prso jako guma tak, že mohla nepozorovaně odejít do koupelny a dát si horkou vanu, zatímco v ložnici svým ňadrem krmila syna.
To je sen.
To je podle mě fakt sen snad každý mámy, nebo ne? Můj rozhodně jo.
Tohle fakt potřebuji. Mít možnost si dát koupel, mít čas se nerušeně naložit do horké vody, nebo si aspoň moct v klidu odskočit na toaletu.
Ovšem skvělý by taky bylo umět si prsa zase vrátit do původního stavu. Jakože z vykojených indiánských čumáčků mít zase ty krásný pevný céčka.
Je to jenom fantazie, moc hezká fantazie. Teď zpátky do reality. Jsem vděčná, že můžu syna kojit, i za cenu těch vytahaných prsou a nemožnosti být v koupelně déle, než na dobu nezbytně nutnou. Vím, že mnoho maminek by dalo nevím co za to, aby taky mohly kojit své dítě, když to z nějakého důvodu nejde.
Ovšem nemůžu se zbavit myšlenky, že nějakou superschopnost by to stejně chtělo, abychom se my mámy mohly alespoň 1× denně v klidu vyčůrat. Třeba dnes jsem nechala syna dávat hračky do pračky a trhat toaletní papír jen proto, abych mezi tím mohla ultrarychle vykonat svoji potřebu, než se začne mládě nudit a (v lepším případě) po mě lézt nebo (v horším případě) čistit zubním kartáčkem podlahu.
Taková je realita, to je realita mateřství bez superschopností.
