Článek
Smrt mezi lůžky – počátky případu
Petr Zelenka se narodil 27. února 1976. Po absolvování střední zemědělské školy se rozhodl pro zdravotnickou dráhu a později vystudoval obor záchranář. Jeho kariéra nebyla hladká: střídal různá pracoviště, několikrát byl pro nespolehlivost či absence propuštěn. Nakonec v roce 1998 nastoupil do nemocnice v Havlíčkově Brodě na oddělení ARO (anesteziologie a resuscitace).
V průběhu let si doplnil kvalifikaci zdravotní sestry a pracoval i jako vedoucí směn. Přesto se u něj objevily psychické problémy, konflikty v soukromí a pocit vyhoření. Mezitím na oddělení ARO začaly přibývat případy, kdy pacienti po operaci vykazovali neobvyklé krvácení. Zpočátku se zdály být přirozené, ale jejich četnost začala být natolik vysoká, že náhoda přestala být vysvětlením.
Jak fungoval „heparinový vrah“
Heparin je běžně používaný lék na ředění krve – v přesných dávkách pomáhá předcházet trombóze. Ale v nadměrném množství může způsobit rozsáhlé krvácení, které bývá fatální.
Mezi květnem a zářím 2006 podle obžaloby Zelenka systematicky aplikoval nadlimitní dávky heparinu pacientům v bezvědomí či umělém spánku. Volil okamžiky ke konci své směny, aby smrt nastala až po jeho odchodu.
Primář oddělení ARO, Pavel Longin, si všiml, že všechny případy nadměrného krvácení mají společné časové souvislosti: vždy byla služba Zelenky a vždy šlo o podání heparinu. Úmrtí ustala právě v době, kdy měl Zelenka dovolenou. Longin vypracoval rozbor rozpisů služeb a časů úmrtí, a s těmito podezřeními oslovil vedení nemocnice.
Nemocnice reagovala výpovědí pro Zelenku a oznámením událostí na policii. Ta ho 1. prosince 2006 zatkla na jeho novém pracovišti v Jihlavě.
Soud a motivace
Ve vyšetřování se Zelenka několikrát přiznal, poté ale výpovědi měnil. Tvrdil, že heparin podal jen několika lidem, a že chtěl „zmást“ lékaře, nikoli zabíjet. Znalci i soud tuto verzi odmítli.
21. února 2008 Krajský soud v Hradci Králové shledal Zelenku vinným ze sedmi vražd a deseti pokusů o vraždu a uložil mu trest doživotí. V červnu téhož roku rozsudek potvrdil Vrchní soud v Praze. Nejvyšší soud v roce 2009 jeho dovolání odmítl.
Motiv zůstává nejasný. Někteří odborníci hovoří o psychické depresi, jiní o potřebě vzrušení nebo o touze testovat bdělost lékařů. Zelenka sám nikdy nepodal přesvědčivou odpověď.
Dopady, reakce a odškodnění
Kauza výrazně otřásla důvěrou veřejnosti v nemocniční péči. Nemocnice v Havlíčkově Brodě čelila žalobám rodin obětí a byla požadována vysoká odškodnění. Část žalob byla zamítnuta, jiné byly částečně uznány.
Po celé zemi se přehodnotily postupy pro podávání heparinu. Zaváděly se dvojí kontroly, přesnější dokumentace a častější auditní zásahy, aby se minimalizovalo riziko zneužití léků.
Ve vězení Zelenka podle svědků často plakal, trpěl depresemi a nebyl vnímán jako silná osobnost. Teoreticky by mohl žádat o podmínečné propuštění nejdříve v roce 2038, ale vzhledem k závažnosti činů je to málo pravděpodobné.
Proč vraždil muž, který měl zachraňovat?
Případ Petra Zelenky zůstává jedním z nejtemnějších v české kriminalistice. Zdravotník, který měl zachraňovat životy, se stal nástrojem smrti. A přestože byl usvědčen a odsouzen, otázka „proč?“ zůstává nezodpovězena. Jeho příběh připomíná zranitelnost nemocniční péče i to, jak křehká může být hranice mezi pomocí a zločinem.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Petr_Zelenka_%28s%C3%A9riov%C3%BD_vrah%29
https://www.idnes.cz/zpravy/cerna-kronika/heparinovy-vrah.K64019
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/archiv/dozivoti-tak-znel-rozsudek-pro-heparinoveho-vraha-172573
https://dvojka.rozhlas.cz/heparin-pribeh-uspesneho-odhaleni-i-usvedceni-nejmasovejsiho-vraha-v-8352824
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/heparinovy-vrah/r~309cfe5c94b511f0bb77ac1f6b220ee8/
https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-krimi/697149/sedm-dokonanych-vrazd-a-deset-pokusu-pred-patnacti-lety-byl-zatcen-heparinovy-vrah-zelenka.html
