Článek
Nepravda není jen jedna.
V digitálním světě, kde se informace šíří rychlostí kliknutí, je stále těžší rozeznat, co je pravda a co jen její dobře vypadající napodobenina. Nepravdivé zprávy mají různé podoby — některé vznikají omylem, jiné s cílem manipulovat a každá z nich vyžaduje jiný přístup. V tomto článku se podíváme na základní rozdíly mezi misinformací, dezinformací, fake news a hoaxy. Hranice mezi nimi se často stírají a jejich vzájemné prolínání nám v hlavě může způsobit tak akorát zmatek. Když narazíme na nepravdivou informaci, máme tendenci ji označit jednoduše jako „lež“ nebo „fake news“. Jenže realita je složitější.
„Média nejsou jen zrcadlem reality — někdy jsou to kaleidoskopy, které ji lámou podle cizího vzoru.“
Dezinformace: nástroj cílené manipulace.
Přesně toto je dezinformace – záměrně nepravdivá nebo zavádějící informace, která má poškodit, rozdělit nebo ovlivnit. Vzniká cíleně — jako nástroj propagandy, manipulace nebo polarizace. Často bývá velmi sofistikovaná, využívá polopravdy, falešné autority nebo emocionální apel. Je navržena tak, aby se šířila rychle a hluboko zakořenila. Jejím cílem není informovat, ale ovlivnit.
Tip: Kniha Proč věříme dezinformacím? jde pod povrch – stručně a srozumitelně o tom, proč lidé podléhají manipulaci — a jak se bránit.
Misinformace: omyl bez zlého úmyslu s důsledky.
Misinformace je také nepravdivá nebo zavádějící informace, ale šíří se bez úmyslu klamat. Může jít o špatně pochopenou statistiku, starou zprávu sdílenou jako aktuální, nebo třeba neúplný výklad odborného tématu. Velkým problémem současnosti ale je, že většina misinformací jsou přesdílené dezinformace. Lidé těmto dezinformacím věří – protože jim hrají na emoce, potvrzují jejich názory, zdají se být důvěryhodné, a proto již nepátrají po zdrojích ani kontextu. Dalším činitelem je prostá nepozornost. Díky těmto faktorům nevědomky šíříme „hlouposti“, které ale ovlivňují veřejné mínění, rozhodování i vývoj důležitých společenských témat. Záměr manipulovat chybí, ale dopad může být stejně škodlivý.
Fake news: falešná zpráva s maskou serióznosti.
Fake news jsou zcela vymyšlené zprávy, které se tváří jako seriózní žurnalistika. Vypadají velice důvěryhodně – jako běžné zprávy s titulky i citacemi. Jenže jim chybí ověřené zdroje a faktický základ, nestojí za nimi redakční kontrola. Jejich cílem bývá zisk z reklamy, politický vliv nebo prostě virální dosah. Někdy se překrývají s dezinformacemi, jindy se jedná o satiru — rozlišit je není vždy snadné.
Hoax: virální klam s emocionálním apelem.
Hoax je zpráva, která se snaží vyvolat silnou emocionální reakci — strach, soucit, vztek, nebo pobouření— a přimět nás k rychlému sdílení. Může být částečně pravdivá, ale je zkreslená, vytržená z kontextu nebo zcela smyšlená. Hoaxy se často tváří jako varování, výzva nebo šokující odhalení, ale jejich cílem není informovat — ale vyvolat reakci. Může jít o falešné výzvy k pomoci, varování před neexistujícím nebezpečím nebo řetězové zprávy typu „Sdílejte, než to smažou!“ Hoax může být misinformací, pokud ho někdo šíří v dobré víře, nebo dezinformací, pokud je jeho cílem manipulace. Záleží na tom, kdo ho šíří a proč. K hoaxům řadíme i žertovné či vtipné zprávy (satirické zprávy) či tzv. „novinářské kachny“, jejichž cílem je především pobavit čtenáře.
Tip: Interaktivní kvíz, který prověří vaši schopnost rozpoznat dezinformace. Hravě, rychle, zdarma. https://www.umimeinformatiku.cz/rozhodovacka-cviceni-dezinformace-hoaxy-manipulace-2
Prolínání a šedé zóny.
Rozdíly mezi těmito pojmy nejsou vždy ostré. Stejný obsah může být pro jednoho misinformací (omyl), pro druhého dezinformací (záměrná manipulace). Fake news může být formou dezinformace, hoax může být misinformací. Klíčem k rozlišení je nejen obsah, ale i kontext, motivace a způsob šíření.
Claire Wardle navrhuje chápat tyto jevy jako součást širšího „informačního nepořádku“ (information disorder), který zahrnuje i tzv. malinformaci — tedy pravdivou informaci šířenou se záměrem uškodit (např. únik osobních údajů).
„Pocity, nikoliv intelekt utváří názory.“ — Herbert Spencer
Jak se bránit:
- Zpomalte před sdílením: Emoce nejsou důkaz.
- Ověřujte zdroje: Hledejte původní kontext, datum, autora.
- Rozlišujte záměr: Ne každý omyl je manipulace.
- Používejte fact-checking: Např. Demagog.cz, AFP Fact Check, Databáze fact-checků.
- Vzdělávejte se: Mediální gramotnost je dovednost, ne názor.
Co nás čeká příště? V dalším článku se podíváme na to, jak nám fact-checking usnadní orientaci v informačních chaosu.
Použité zdroje:
American Psychological Association (2023). Misinformation and disinformation.
Canadian Centre for Cyber Security (2022). How to identify misinformation, disinformation, and malinformation.
Media Defence (2023). Misinformation, Disinformation and Mal-Information.
Wardle, C. (2021). Understanding Information Disorder. First Draft.
Iona University. Research Essentials: Misinformation, Disinformation, and Malinformation.
E-Bezpečí. Co je to hoax, dezinformace, misinformace nebo fake news.
Manipulátoři.cz. Dezinformace nejsou jiný názor.
