Článek
Co je to fact-checking a proč je důležitý?
Fact-checking znamená ověřování pravdivosti tvrzení, která se šíří veřejným prostorem – ať už jde o výroky politiků, virální příspěvky nebo titulky v médiích. Může probíhat před zveřejněním nebo po něm a je nástrojem, který přispívá k transparentnosti veřejné debaty.
Lidé mají přirozenou tendenci věřit tomu, co už znají – i když je to mylné. Opakování nepravdivé informace zvyšuje její důvěryhodnost. Fact-checking nám pomáhá vyzrát na „líný mozek“ a orientovat se v informačním zmatku. Podle výzkumu Kolumbijské univerzity a Francouzského národního institutu 59 % lidí sdílí články na sociálních sítích, aniž by je otevřeli. Názor si tvoří jen podle titulku a perexu, a to je nebezpečné – titulky bývají často zavádějící nebo emotivní. To ukazuje na nízkou informační gramotnost a vysoké riziko šíření nepravdivých zpráv. Ověřování faktů je tudíž klíčové v boji proti dezinformacím, zejména v online prostředí.
Příklady z praxe:
Tomio Okamura o migrantech: „V Německu je 90 % migrantů nezaměstnaných.“
Postup ověření podle Demagog.cz:
- Identifikace výroku:
Výrok byl publikován na Facebooku Tomia Okamury (2018) v kontextu kritiky migrační politiky Německa. - Zmapování kontextu:
Tvrzení mělo podpořit narativ, že migranti v Německu jsou ekonomickou zátěží. - Ověření faktů:
Demagog.cz použil data z německého Spolkového úřadu práce (Bundesagentur für Arbeit).
Zjistil, že míra nezaměstnanosti mezi migranty byla výrazně nižší než 90 % – pohybovala se kolem 30–40 % v závislosti na skupině a období. - Vyhodnocení výroku:
Výrok byl označen jako nepravdivý, protože uváděl extrémně zkreslené číslo, které neodpovídalo žádnému oficiálnímu zdroji.
Alena Schillerová o počtu lidí na dohodu: „Na dohodu dělají dva miliony lidí u 250 tisíc zaměstnavatelů.“
Postup ověření podle Demagog.cz:
- Identifikace výroku:
Výrok zazněl v rozhovoru pro iDNES.cz (15. května 2025), kde Schillerová kritizovala změny podmínek pro tzv. dohodáře – tedy osoby pracující na dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ). - Zmapování kontextu:
Výrok měl poukázat na údajně vysoký počet lidí, kterých se změny dotknou, a vyvolat dojem masivního zásahu do pracovního trhu. - Ověření faktů:
Demagog.cz ověřil data z České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) a Českého statistického úřadu (ČSÚ):V březnu 2025 pracovalo na DPP cca 950 tisíc lidí u 190 tisíc zaměstnavatelů. Na DPČ bylo ke konci roku 2024 cca 300 tisíc osob. I při sečtení obou skupin se nedostaneme na uváděné 2 miliony lidí. Počet zaměstnavatelů také nedosahuje 250 tisíc, ale spíše 190 tisíc. - Vyhodnocení výroku:
Výrok byl označen jako nepravdivý, protože uváděná čísla výrazně překračují realitu. Neodpovídají žádnému dostupnému oficiálnímu zdroji.
Tyto příklady ukazují, jak snadno může být veřejnost uvedena v omyl – a jak důležité je mít ověřovací platformy, které to dělají za nás. Seznam fact-checkingových webů najdete na konci článku.
Jak ověřit fakta svépomocí: návod podle Zvol si info a e-Bezpečí.
Základní fact-checking zvládne každý. Tady je praktický návod:
1. Zastav se a zeptej se.
- Kdo to tvrdí?
- Má k tomu důkazy?
- Je to důvěryhodný zdroj?
- Je to aktuální?
2. Použij C.R.A.P. test.
Tento test pomáhá rychle vyhodnotit kvalitu informace:
C – Currency (aktuálnost):
Je informace nová? Odpovídá současné situaci?
R – Reliability (spolehlivost):
Obsahuje fakta, nebo jen názory? Jsou uvedeny odkazy?
A – Authority (autorita):
Kdo je autorem? Má odbornost v dané oblasti?
P – Purpose (záměr):
Chce informovat, nebo přesvědčit? Je to reklama, propaganda, nebo analýza?
3. Ověřuj vizuální obsah.
Obrázky a videa mohou být zmanipulované nebo vytržené z kontextu. Používej nástroje jako Google Obrázky, InVID, nebo TinEye.
4. Hledej ověřené zdroje.
Zadej výrok do Googlu nebo použij Google Fact Check Explorer. Pomocí fact-checkingových webů hledej, jestli ho někdo ověřil.
5. Porovnej více zdrojů.
Nestačí jeden článek. Hledej shodu mezi nezávislými médii.
6. Sleduj kontext.
I pravdivá informace může být zavádějící, pokud je vytržená z kontextu. Sleduj, jak byla použita, co jí předcházelo a co následovalo.
Tip: Zkuste si ověřit jeden výrok, který jste dnes viděli na sociálních sítích. Stačí pár minut – a možná vás překvapí, co zjistíte.
Trocha statistiky neuškodí.
Během roku 2022 tým Demagog.cz ověřil více než 1 000 výroků českých politiků, přičemž přes 40 % z nich bylo označeno jako nepravdivé nebo zavádějící.
62 % online obsahu v roce 2025 je označeno jako potenciálně nepravdivé a 86 % světové populace se setkalo s dezinformací. 40 % obsahu sdíleného na sociálních sítích je falešný.
Falešné zprávy způsobují globální ekonomické škody ve výši 78 miliard USD ročně.
Celková důvěra v média v Česku je za rok 2025 pouhých 31 %. Podobně jsou na tom Američané s 32 %, naopak například ve Skandinávii, se pohybuje kolem 50–60 %.
V průzkumu UNESCO (2023) mezi 2,5 miliardami voličů v 16 zemích se 85 % respondentů se obává dopadů online dezinformací.
V roce 2008 existovalo pouze 11 aktivních fact-checkingových projektů. V roce 2024 jich bylo po celém světě už 448. Dále tu máme 182 organizací certifikovaných Mezinárodní sítí pro ověřování faktů (IFCN) ve 57 zemích a 257 884 ověřených tvrzení v databázi Fact-Check Insights, pokrývající 71+ zemí a 188 organizací.
Kdo to za nás dělá – seznam fact-checkingových webů.
Česká fact-checkingových scéna:
Demagog.cz – ověřuje výroky politiků.
Manipulátoři.cz – analyzuje hoaxy, řetězové e-maily a dezinformace.
Ověřovna Českého rozhlasu – ověřuje tvrzení v médiích a na sociálních sítích.
Zvol si info – edukace v oblasti mediální gramotnosti.
e-Bezpečí – prevence rizikového chování na internetu, včetně fact-checkingu.
Seznam.cz – Databáze fact-checků – spolupráce s Demagog.cz, ČRo, AFP, DPA.
NELEŽ – monitoring dezinformačních webů.
Čeští elfové – dobrovolnická iniciativa, která sleduje a analyzuje dezinformační kampaně.
Zahraniční fact-checkingové weby:
AFP Fact Check – globální ověřování zpráv v několika jazycích, včetně českého jazyka.
Snopes.com – ověřuje hoaxy, virální zprávy, popkulturu.
PolitiFact.com – hodnotí výroky politiků pomocí „truth-o-meteru“ (škála hodnocení).
FactCheck.org – nezávislé ověřování veřejných tvrzení.
FullFact.org – britský projekt zaměřený na politiku, ekonomiku a zdraví.
Correctiv.org – německá investigativní žurnalistika a fact-checking.
PesaCheck – africký projekt zaměřený na politiku a veřejná tvrzení.
Boomlive.in – indický web zaměřený na dezinformace a virální obsah.
Maldita.es – španělský fact-checkingový projekt.
Les Décodeurs (Le Monde) – francouzský projekt vizualizace a ověřování dat.
Zdroje:
Poulová, K. (2018). Pravda, nepravda a lež v českém mediálním diskurzu. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy.
Terč, M. (2023). Fact-Checking Tools in Relation to Disinformation Activities in the Czech Republic. AMBIS vysoká škola.
Kopál, R. (2023). Crowd-sourcing Platform for Fact-checking (Backend). České vysoké učení technické v Praze.
Nádvorník, P. (2023). Demagog.cz: Jak pracuje fact-checkingová organizace. Univerzita Palackého v Olomouci.
Zvol si info – Fact-checking 101: Jak si ověřovat informace.
e-Bezpečí – Základy fact-checkingu.
Wikipedie – Fact-checking.
