Článek
Celkovou anestezii, takzvanou narkózu, by si nejspíš většina z nás klidně ve svém životě nechala ujít. Jsou ale situace, kdy není zbytí. A právě v těchto chvílích narkóza pomáhá zachraňovat životy. Vědomí a vnímání se zablokuje. Nervové signály jsou potlačeny a mozek tak nemůže zpracovávat bolest ani si zapamatovat, co se dělo během operace. Lékaři tím dostanou volné pole působnosti k práci s tělem. Co se s námi při narkóze děje?
Přesně zvolenými anestetiky přivede anesteziolog člověka do stavu řízeného bezvědomí. U dospělých osob se anestetikum zpravidla podává nitrožilně - tak se látky v něm obsažené dostanou do mozku nejrychleji. Kanyla je nejčastěji zavedena v paži.
Operační sál
V první fázi, trvající maximálně desítky vteřin, pacient ztrácí vědomí. Postupně mizí vnímání bolesti, svalové napětí, veškeré reflexy a také dechová aktivita. I ta je potlačena záměrně, pro bezpečí pacienta. Dýchání je však základní životní funkcí, proto anesteziolog pacientovi bezprostředně po ztrátě vědomí zajistí dýchací cesty, nejčastěji tzv. tracheální rourkou nebo tzv. laryngeální maskou. Bezpečnému zavedení do průdušnice přispívají uvolňovače svalů. Po připojení pacienta na anesteziologický přístroj s ventilátorem je dýchání zajištěno mechanicky.
Celková anestezie měla ve svých počátcích jasně definované fáze. V dnešní době, kdy máme k dispozici monitorovací systémy i účinnější léky, se přechody mezi fázemi stírají,nebezpečí se potlačují a rizika jsou minimální.
Indukce, analdezie. Nejranější fáze trvá od prvního užití léku do doby, než usnete. Jste klidní, ale ještě schopni komunikovat. Dýcháte pomalu a pravidelně, a ztrácíte schopnost vnímat bolest.
Excitace nebo delirium. Druhá fáze bývá kritická. Provází ji nekontrolované pohyby, zrychlený srdeční tep, nepravidelné dýchání či křik. V této chvíli by se mohlo objevit zvracení, přinášející nebezpečí dušení nebo zástavy dechu.
Chirurgická anestezie. V této fázi probíhá operace. Vaše oči se přestanou pohybovat, svaly se zcela uvolní a přestáváte dýchat. Anesteziolog vás v této fázi ponechá, dokud zákrok neskončí.
Anesteziolog poté dle okolností provádí další anesteziologické úkony. Může se jednat například o zavedení čidla pro přesné měření krevního tlaku do tepny, zavádění takzvaných centrálních žilních katétrů do velkých žil a podobně. Během vlastní operace pak anesteziolog pečlivě monitoruje základní životní funkce a mnoho dalších parametrů. Udržuje pacienta v anestezii, monitoruje její hloubku a podává různé léky v závislosti na průběhu výkonu. S ukončením operace anesteziolog buď pacienta vyvede z anestezie a předá na dospávací jednotku či na jednotku intenzivní péče.
Během celé doby je bedlivě sledován váš stav, životní funkce a změny v reakcích. Sledování zahrnuje primárně tepovou frekvenci, krevní tlak a hladinu kyslíku. Skrze kanylu jsou vám do žíly podávány tekutiny a dle potřeby i další dávky léků.
V minulosti bylo možné pacienta předávkovat. Příliš mnoho anestetik mohlo přimět váš mozek aby úplně přestal dávat pokyny plicím a srdci. S moderními technologiemi je to velmi vzácné i když ne vyloučené.
Zdroje:
