Článek
Pamatuji si, jak se dřív hlavně v souvislosti s konzumací alkoholu používalo heslo, že tělo má jít do hrobu zhuntované. Ale nejen v těchto případech, také v souvislosti s vášnivým nezřízeným sportem. I takových lidí jsem poznala hodně, kteří hodně sportovali třeba na kole, během, na lyžích a dalších sportech, a nebylo to v míře úplně zdravé.
Vždycky jsem si říkala no jo, vy si teď děláte legraci, abyste odůvodnili, proč máte pokračovat ve svém nevyváženém životním stylu, a odkládáte řešení zdravotních potíží na později… A odbýváte to heslem o těle zhuntovaném v hrobě.
A mě by vážně hodně zajímalo, jestli si dnešní lidé důchodového věku myslí, že takové heslo je dobré a jestli by nám, o něco mladším, doporučili se jím řídit. Stojí to za to?
Co je lepší, užívat naplno nezdravých radovánek, a na stáří to odnést poškozeným zdravím? Vy, kteří jste zvolili tuto variantu, litujete toho, že jste se o své zdraví nestarali lépe? Nebo si naopak říkáte, že to za to stálo a kdybyste neměli ty divoké vzpomínky na různé nezdravé radovánky, nebyl by ten život býval byl ono?
Anebo naopak vy, kteří jste se starali o své zdraví a leckdy si leccos odřekli nebo se hlídali ve zdravém životním stylu, jste za to na stará kolena rádi a říkáte si, to jsem rád, že jsem tolik třeba nepil jako kamarádi nebo že jsem se tolik nevěnoval aktivitám, které nejsou právě nejzdravější, když se to s nimi přehání?
A máme tu vůbec reprezentativní vzorek, jak se říká? Co když ti, kteří si svá těla huntovali důkladně, už tady nejsou?
To by mě tedy vážně zajímalo, jak na tom jste a co podle vás vítězí. A jestli má podle vás tělo jít do hrobu zhuntované?
