Článek
Nedávno, když jsme se sešli s několika známými na kávu, jedno z hlavních témat bylo blížící se pololetní vysvědčení. Ti s dětmi na základní škole řešili hlavně novinku Ministerstva školství, která dává školám tento rok možnost využít, namísto zastaralého a nicneříkajícího hodnocení pomocí známek, moderní a osobnější slovní hodnocení.
Je to moc práce, mám ráda svoji pohodu
Shodou okolností byla mezi námi i kamarádka Magda, která učí na základní škole. Její slova rychle zadupala naše vize o českém školství. „My určitě zůstaneme u klasických známek, je z nich na první pohled jasné, jak na tom dítě je,“ prohlásila rázně učitelka. S jejím názorem se nedalo nesouhlasit, avšak ona jedna známka shrnuje celý rok a rodič se tak už nedozví, v čem jeho dítko vyniká a v čem by mělo zabrat. „Nebylo by lepší ty děti trochu víc rozebrat a dát najevo slabiny v jednotlivých předmětech?“ zeptala se kamarádky učitelky další kamarádka Petra. „Víš, kolik by to bylo práce?“ odvětila Magda. A nám v ten moment začalo docházet, že její škola zůstává u známek z trochu jiného důvodu. Magda pravděpodobně tuší, že toho známky moc neřeknou, ale do inovací se jí nechce. „S kolegy jsme se shodli, že zůstaneme u známkování, všichni jsou na to zvyklí,“ snaží se Magda potvrdit svá předchozí slova a dodává: „Nemůžeme přeci vypisovat každému dítěti ke každému předmětu, co mu jak šlo. To bych se upsala.“
Hodnocení na šest stran
Nový typ vysvědčení má nastavená jasná pravidla. V praxi by to mělo vypadat tak, že u každého předmětu bude namísto známky několik kritérií a to, v jaké míře jich žák dosáhl. Pod tím je pak prostor i pro slovní hodnocení. Nový typ vysvědčení ale stále zachovává přehledné hodnocení. Děti podle odborníků mohou díky tomu sledovat svůj pokrok a mají jasnější představu, jak si vedou. Kriteriální hodnocení navíc nemá negativní dopad na psychiku dítěte, na rozdíl od známek. Podle odborníků vychází tento nový typ vysvědčení vstříc i rodičům, kteří se bojí, že se v případě slovního hodnocení nebudou orientovat v tom, jak si dítě stojí. „Jako rodič tedy víte, že tuto dovednost vaše dítě ještě nezvládlo, částečně zvládlo, zvládlo, anebo úspěšně zvládlo. Tak vám to dává možná větší přehled o tom, než když tam bude napsáno, že má z matematiky za dva. Protože prostě za tou dvojkou nevidíte to, co to dítě ve skutečnosti umí nebo neumí,“ vysvětlila v nedávném rozhovoru předsedkyně sdružení Učitelská platforma Petra Mazancová.
Nový typ vysvědčení má šest stran, zatímco to dosavadní známkované má pouze dvě. Magda se nám snažila vysvětlit, že vypisovat hodnocení téměř 250 žákům, které učí český jazyk, by byla práce na několik dní. To prý nehodlá dělat a podle jejích informací na slovně hodnocené vysvědčení právě z tohoto důvodu nepřistupuje většina škol.
Známky mají negativní dopad na psychiku dítěte
Z průzkumu, který v roce 2016 vedli učitelé Ivo Mayer a Eva Číhalová, vyplynulo, že známkování dětí na základní škole má negativní dopad na jejich psychiku. „Jsme přesvědčení o tom, že klasifikace žáků na základním stupni známkami je zbytečná, nesprávná, že více škodí, než prospívá, že děti často traumatizuje, zkrátka že je špatná,“ uvedla Číhalová ve své publikaci, kde neodmítá všechny druhy klasifikace, nýbrž zastává názor, že by hodnocení mělo být jinou formou. „Na základě celoživotních učitelských zkušeností tvrdíme, že známky kladně motivují jen velmi malou část dětí, větší část dětí známky stresují a sráží. Je to však tvrzení bezcenné, protože je podložené pouze naší individuální zkušeností. Proto jsme shromáždili údaje o vlivu známek na práci dětí tří pátých tříd. Získané údaje považujeme za dostatečně průkazné zejména proto, že ve všech třech sledovaných pátých třídách byl výjimečně nízký počet žáků – celkem 48, v jednotlivých třídách 17, 15, 16, všechny žáky jsme během pěti let školní docházky důkladně poznali a získali jsme si jejich důvěru. Byli jsme v soustavném styku s rodiči žáků, znali jsme jejich reakce na dobré i špatné známky dětí.
Pedagogové Ivo Mayer a Eva Číhalová už před deseti lety přišli na to, co se dnes snaží do škol protlačit Ministerstvo školství. Avšak nevole učitelů, vystoupit ze své komfortní zóny, brání zavedení nového systému hodnocení do škol.
