Článek
Možná, že zelená úderka z Greenpeace nebere elektřinu z veřejné sítě a vyrábí si ji třením ebonitové tyče liščím ocasem, aby z ní na komunikačních prostředcích fungujících samozřejmě na elektřinu a v systémech internetové komunikace vytvářela takové takové propagandistické zelené žvásty jako nejnověji 6. prosince. Jejich progresivistický blábol doprovodila fotka asi tuctu stoupenců Greenpeace, protestujících proti uhlí na Karlově mostě v Praze. Pro jistotu mají zakryté tváře rouškami, což je typické pro ty, kdo se svou osobností a už vůbec ne jménem pod svůj protest podepsat nemůže. To je ostatně příznačný znak všech extremistů a teroristů. Takže tucet greenpeacackých aktivistů pod jedním transparentem v centru Prahy má určovat energetickou politiku Česka? To jako vážně?
Realita prosincové podvečera se v Česku bez stabilní produkce energie z uhlí neobejde
Vraťme se do reálného života a k běžnému pátečnímu podvečeru 5. prosince 2025. Autor tohoto článku se v tento den podíval na energetický portál Electricity Maps pracující s oficiálními daty dodanými správci sítě jednotlivých zemí. V Česku při zatížení sítě na úrovni kolem 10 GW se na výrobě elektřiny z 49,13 % podílejí kolem 17.15 hodin uhelné elektrárny. V továrnách pracuje odpolední směna a v domácnostech s nastupujícím večerem přichází energetická špička. Současný český instalovaný výkon uhelných elektráren je zmíněným portálem nepřesně ohodnocen jako 8,44 GW. Mezitím ovšem byla uzavřena uhelná elektrárny Dětmarovice, takže celkový tuzemský výkon velkých kondenzačních elektráren už klesl na 7,8 GW. V té podvečerní době 5. prosince je tedy uhelná elektrosoustava reálně vytížena ze 74 %, když elektřinu z uhlí vyrábějí elektrárny s instalovaným výkonem 5,73 GW.
Je ale pravdou, že elektrický výkon 1,8 GW jede v této době na export, a to většinově do Rakouska. To díky české energii může také opět doplnit horní nádrže svých významných přečerpávacích elektráren (instalovaný výkon 9,2 GW). Ostatně skoro jako každou noc. Aby se pak ve dne mohlo Rakousko chlubit, jak je energeticky zelené z OZE. To, že importují neustále elektřinu z nenáviděné uhlí a oficiálně zcela zakázaného jádra z Česka, Rakušané pokrytecky zamlčují.
Mapa a graf výroby elektřiny dle zdrojů dne 5. prosince v 17.15 hodin
Výroba elektřiny v ČR dle zdrojů 5 prosince 2025
Pokud tedy dojde nejpozději k březnu 2027 skutečně k odstavení tří uhelných elektráren skupiny Sev.en Počerady (1000 MW), Chvaletic (820 MW) a Kladno (524 MW), jak oznámil 28. listopadu osobně Pavel Tykač s tím, že je na státu, aby posoudil jejich další potřebnost, zmizí stabilní kapacita 2,35 GW pro výrobu elektřiny. ČEPS musí skutečně do 60 dnů, tedy do konce ledna 2026 rozhodnout, zda a jaké Tykačovy elektrárny soustava potřebuje.
Uhelné elektrárny skupiny Sev.en nyní ročně vyrábějí kolem 13 TWh elektřiny, to je skoro 18 % celkové bilance roku 2024 (73 TWh brutto). Majitel skupin Sev.en tak učinil včas předem, aby měl zákonem stanovený prostor k uzavření elektráren 11 měsíců předem.
Bude-li v prosinci roku 2027 obdobná situace jako 5. prosince 2025 v podvečer, zbývající uhelná kapacita v režii společnosti ČEZ bude muset jet na 100 %, aby pokryla poptávku s tím, že nyní opravdu žádná velká zima a mráz není. A zřejmě za to bude dostávat státní dotace, protože její ziskové marže také jako u skupiny Sev.en zničí emisní povolenky, tedy daně. S ohledem na očekávatelné poruchy, odstávky či nenadále situace má mít ale soustava dle energetických expertů alespoň 20% rezervu nad maximální zatížení. A ta už s odstavením Tykačových elektráren nebude. Pro zajímavost: instalovanou jadernou kapacitu v těchto dnech ČEZ doslova vymačkává na 104 % (4,2 GW) instalovaného výkonu!
Produkce ze solárů je v prosincový podvečer pochopitelně rovná nule, ale nulová produkce pochází také z českých větrných elektráren (instalovaný výkon 0,37 GW). V Česku tedy panuje „Dunkelflaute“, tedy z Německa převzatý pojem pro období temného bezvětří. A Německo počátkem prosince stejně jako koncem listopadu za „Dunkelflaute“ silně využívá emisní zdroje z uhlí a plynu a nadto dováží, (spíše doslova zahraniční zdroje elektřiny rabuje) 10 až 16 GW výkonu z okolních zemí, hlavně z jaderné Francie, Nizozemska, Dánska a Norska, ale i z Česka. Tím také razantně zvyšuje cenu spotové elektřiny až na 400 eur za MWh, tedy asi na 10 Kč za 1 kWh pouze silové složky elektřiny.
Deficitní elektřinu nebude ani odkud dovézt
Tvrzení, že bychom se mohli po překotném zániku uhelných zdrojů spolehnout až na třetinu spotřeby elektřiny z dovozu, jak to opatrně uváděla analýza zdrojové přiměřenosti MAF státní firmy ČEPS z října 2024, je tím postavena zcela na vodě. Z Německa za dané situace tedy žádnou elektřinu nedovezeme, ani od jiného souseda. Letos se zřejmě nové analýzy MAF nedočkáme. Vedení ČEPS určitě čeká na priority nové vlády, která jasně sdělila, že nechce skoncovat s uhlím, nebude-li za něj REÁLNÁ náhrada. Jednak ČEPS čeká na analýzu od unijního sdružení evropských správců sítí ENTSO-E.
Mezitím se už proslechlo, že i podle ENTSO-E už Česko v zimě 2027/28 bez dostatku stabilních zdrojů čeká na ostře sledované kritérium LOLE (Loss of Load Expectation), který udává, kolik hodin v roce nebude Česko schopno pokrýt poptávku výrobou ani dovozem. To má podle nejnovějšího evropského hodnocení zdrojové přiměřenosti ERAA v roce 2028 v Česku dosáhnoutv souhrnu 20 hodin. Přitom vládou předraženě zaplacená studie dekarbonizačních modelů energetiky Česka na dalších 25 let SEEPIA, kterou nyní zcela deklasovala v médiích neoficiálně publiková analýza expertů ČVUT, prognózuje pro Česko LOLE jen jednu hodinu, a to ještě v roce 2030.
Skuteční energetičtí experti, nikoli jako sociologové a zástupci dalších společenskovědních oborů podepsaní pod autorstvím SEEPIA, se shodují, že bez uhlí budeme čelit nedostatku 3-5 GW stabilního výkonu hlavně v zimním období s jasným důsledkem: uvalením tvrdé regulace na průmysl s jeho následným vypínáním. To jeho současnou svízelnou ekonomickou situaci ještě zhorší. A do postavení nové flotily elektráren na zemní plyn, které vyžaduje v ČR stejně jako v Německu 6 až 8 let, se nikdo nepohrne, pokud tyto rezervní zdroje nebudou mít zajištěné instalační a provozní dotace (kapacitní platby) a souhlas Bruselu. A bláboly o tom, jak nás spasí násobně větší kapacita solárních a větrných elektráren, je naprosto zdevalvována fakty a daty, které má státní Energetický regulační úřad (ERÚ).
V zimě kryjí uhelné zdroje bezmála polovinu výroby (netto) elektřiny v Česku
Z domácích instalovaných zdrojů se zdá, že Česko i bez Tykačovy instalované kapacity v uhlí má Česko dostatek jiných energetických zdrojů k pokrytí potřeb elektroenergetiky. Čistě matematicky a v celoroční bilanci se to zdá možné. Ovšem z hlediska reálné výroby v nejnáročnějších zimních měsících roku to vypadá zásadně jinak.
Výroba elektřiny v ČR v roce 2025 (netto) leden až březen dle zdrojů (v GWh)
(*) Vedle výroby elektřiny z uhlí zahrnuje i malý podíl z biomasy
Zdroj: ERÚ - https://eru.gov.cz/ctvrtletni-zprava-o-provozu-elektrizacni-soustavy-cr-za-i-ctvrtleti-2025,autor textu dopočítal z údajů ERÚ procentuální podíl
Bez elektráren Počerady, Chvaletice a Kladno Česko sotva zvládne nejvyšší zátěž soustavy
Jak vidno z následující tabulky ERÚ za leden 2025 (další dva měsíce jsou na tom obdobně, viz odkaz na web ERÚ), maxima zatížení české elektrosoustavy až z 55 % doslova visí na výkonu uhelných elektráren. Tolik prosazované solární elektrárny (FVE) se na pokrytí denních maxim podílejí ze 7 %. Větrné elektrárny (VTE), vzývané některými ideology zelené tranzice a samozřejmě lobbisty za tyto dotované zdroje jako údajná spása pro Česko s tím, že jejich instalovaná kapacita se má do roku 2030 zpětinásobit na 1,5 GW, ve sledovaném období měly dokonce na pokrytí zátěže spotřeby elektřiny v ČR nulový podíl. Tedy i plánovaný pětinásobek výkonu by ve stejných podmínkách letošního prvního pololetí přinesl i v roce 2030 podíl rovný NULE. Nejvyšší dosavadní zatížení ES v roce 2025 bylo naměřeno 19. února s 11 718 MW.
Pokrytí denního maxima zatížení elektrosoustavy ČR v lednu 2025
Zdroj: ERÚ
Stoupenci přerušovaných a na povětrnosti a slunečním svitu závislých solárních a větrných zdrojů vždy hovoří o ročních bilancích. Ty samozřejmě deformuje zejména letní a vzájemně se kanibalizující a na trhu neuplatnitelná nadvýroba, která se zvyšuje s rostoucí instalovanou kapacitou OZE. Jestliže spotřebitelé dokonce dostávají za odběr takové elektřiny peníze (záporná cena elektřiny), v kontextu tohoto faktu se mluví o „odpadní“ elektřině. To samozřejmě devastuje nejen solární zdroje, ale celý energetický sektor deformovaný dotační rakovinou k tomu, že mizí ochota do něj dlouhodobě investovat. Pak musí nastoupit stát jako garant návratnosti investičně nejnáročnější, ale posléze nejefektivnější dekarbonizované výroby elektřiny z jaderné energie. Ovšem stále platí, že v každém okamžiku se výroba musí rovnat spotřebě a naopak.
„Pravděpodobnost, že všechny instalované stabilní zdroje budou plně k dispozici a se jmenovitým výkonem je prakticky nulová. Z tohoto důvodu je nezbytné mít k dispozici v soustavě vyšší výkon, a to přibližně o dvacet procent,“ doporučuje zpráva energetických expertů ČVUT, kterou si objednalo a obdrželo před létem Ministerstvo financí ČR, ale kterou se dosud vládní administrativa v demisi neodvážila zveřejnit. Na rozdíl od úniku informací zřejmě ze zmíněného ministerstva, které o analýze ČVUT publikoval soukromý komunikační portál.
Nikdo rozumný nebude na věky adorovat energetické zdroje z uhlí. Jako jiným technologiím i výrobě energie z uhlí dojde jednou čas. Jako když uhlí v 19. století nahradilo spalování dřeva, bez čehož bychom už neměli naše rozsáhlé lesy, tedy klíčovou součást naší přírody. Ale ne v roce 2027 ani pár let později v Česku, protože to se obrazně řečeno rovná zbourání našeho obydlí, aniž bychom za něj měli byť jen nějaké provizorní bydlení. A je příznačné, že celou svou existenci se Greenpeace ve světě i v Česku ostře staví proti jaderné energetice, která je jedinou možnou skutečně dekarbonizační formou náhrady uhlí.
To naprosto základní pro Českou republiku je energetická bezpečnost, soběstačnost a cenová dostupnost. Bez dalšího využití domácího hnědého uhlí (2 miliardy tun černého uhlí možné k vytěžení už na severu Moravy zaplavujeme v zavřených dolech vodou) do doby zprovoznění nejméně čtyř velkých jaderných bloků asi za 20 let nebude splněno ani jediné ze tří zmíněných kritérií. To znamená zásadní ohrožení českého průmyslu, který se z 30 % podílí na tvorbě HDP, stejně jako prosperity celé ekonomiky a stability celé společnosti. To by tucet mladistvých stoupenců Greenpeace protestujících dnes na Karlově mostě snad pochopilo zřejmě až za hodně let, až sociálně dospějí. Pokud vůbec. Ale vláda, parlament a státní administrativa České republiky takový čas na už nemají.
Zdroje:
