Článek
Od 8. do 12. září představují významné automobilky na mezinárodním Autosalonu IAA Mobility 2025 v Mnichově své nové modely a koncepty. Pozornost se nadále soustřeďuje na elektrické automobily, kde čínské automobilky v čele s obří firmou BYD už své evropské konkurenci ujíždějí o parník.
To, jak Německo hodnotí význam svého automobilového průmyslu, dokázala návštěva a vystoupení kancléře Friedricha Merze. Šéf koaliční vlády CDU/CSU a socialistické SPD tvrdě zkritizoval zákaz prodeje aut se spalovacími motory od roku 2035, který schválila (samozřejmě s předchozím souhlasem Německa) Evropská unie. Merz zdůraznil, že jednostranná politická rozhodnutí, která se soustředí pouze na jednu technologii, jsou špatnou hospodářskou politikou.
Přítomní bossové německého autoprůmyslu kancléřovým slovům podle serveru Politico tleskali, ale co naplat, když předtím svorně plánovali brzký přechod na elektromobilitu a jejich firmy do ní investovali stamiliardy eur, které se vůbec nemusí vrátit. Ovšem Merzův koaliční partner, sociálně demokratická SPD, která v předchozím kabinetu spolu se stranou Zelených šlapala na plyn zelené ideologii a dekarbonizační politice, dal jasně na vědomí, že je proti revizi zákazu spalovacích aut po roce 2035.
Zatím však podíl plně elektrických aut na evropském trhu dosahuje jen 15 %, a to včetně již pětiprocentního podílu čínských značek. Takže těžké emisní pokuty v miliardách eur (za nesplnění limitu 93,6 gramu CO2 na km jízdy) odložené o tři roky na konec roku 2027 už předem svírají obavami krk finančním šéfům unijních automobilek. Protože aby je v EU neplatily, musely by mít automobilky za uvedené tři roky ve své flotile 25% podíl prodejů aut na baterie. A to se ukazuje jako naprostá fikce.
S vědomím významu autoprůmyslu na ekonomice Německa (tvoří asi 5 % HDP a zaměstnává přímo na 800 tisíc skvěle placených lidí) německá vláda nedávno odsouhlasila obrovskou podporu firmám na nákup elektromobilů, když si v prvním roce bude moci odepsat z daní 75 % hodnoty vozu a celý vůz daňově amortizují do šesti let. To vše samozřejmě zaplatí těžce deficitní německý státní rozpočet, který se zadluží do roku 2029 novou částkou 850 miliard eur (asi 21 bilionů korun). Kdysi rozpočtově odpovědnému Německu tak zřejmě jeho současný poměr dluhu vůči HDP ve výši 67 % bude na konci Merzovy čtyřleté vlády atakovat hranici 90 procent.
Evropský automobilový sektor se zoufale snaží překonat bolestný komplex nazrálých problémů. Na jedné straně to je průmyslová a ekonomická emancipace Číny, která každým dalším rokem ukazuje snížení zájmů o evropské i americké automobily (i další průmyslovou produkci) ve prospěch domácí výroby. Jaký to má dopad, dokazuje skutečnost, že ještě dlouho po začátku 21. století německé firmy včetně automobilek získávaly na čínském trhu i přes polovinu svých celosvětových zisků. S tím je konec, naopak Čína se rozhodla učinit z vývozu automobilů svou výkladní skříň. Zde se sluší připomenout, že se říše středu skvěle připravila na nástup zelené ideologie v EU, když např. z Číny pochází 8 z 10 baterií pro e-auta, 9 z 10 solárních panelů, podstatná část technologie větrných elektráren a dále klíčové suroviny včetně vzácných zemin zcela nezbytných pro moderní průmysl i zbrojaře.
Na straně druhé přinesla vláda nového prezidenta USA Donalda Trumpa tvrdý zásah do desetiletí trvající asymetrie, kdy evropské automobily nebyly v USA clem zatíženy, kdežto americká auta v EU 10% clem. Nyní byla podepsána dohoda EU-USA, podle níž bude vývoz unijních automobilů do USA zatížen 15% clem, americká auta 0 %. Když si uvědomíme, že evropská elektrická auta mají většinou nulové, pokud ne záporné ziskové marže a klasická auta kvůli zostřující se konkurenci si také nemohou výskat, americké clo se rovná hospodářskému kolapsu pro masový vývoz automobilů zejména německých, protože bohatí zákazníci v USA by mohli zkousnout tarifní nárůst ceny snad u špičkových ikonických značek typu Porsche, jinak ne. Šéf koncernu Volkswagen Oliver Blume proto v Mnichově prohlásil, že unijní celní dohoda je pro VW nevýhodná a že koncern sám jedná s administrativou USA o snížení celní zátěže díky posílení výrobní základny VW v USA a možné tamní výstavbě závodu značky Audi.
Mnichovský autosalon ale ukázal těžké zaostávání evropských automobilek. Jejich pomalost ve vývoji a ekonomická zátěž ve spojení nutných investic jak do klasických aut, tak do elektrických s velmi napjatým vývojem na trhu nedávají dobrou perspektivu. Přitom srdce e-auta nemají Evropané ve svých rukou: až půltunové baterie se vyrábějí v drtivé většině z čínských modulů, na nichž má Čína obrovskou ziskovou marži. Ziskovost evropských značek prudce klesá, a proto jejich lobbisté v Bruselu požadují zmírnění regulací. Dle Německého svazu automobilového průmyslu (VDI) by se cílová hranice roku 2035 měla změnit ze 100 % na 90 % vozidel s nulovými emisemi a aby se povolily i jiné pohony, jako jsou hybridní vozy nebo automobily, které používají alternativní paliva. Podle průmyslu by tyto možnosti splňovaly klimatické cíle a zároveň by umožnily spalovacímu motoru získat dodatečný čas. Je to ale jen malý úkrok stranou proti ideologickému vnímání automobilového průmyslu, který alternativní pohony zjevně nedokáže udržet při životě.
Výjimkou v prodejích v Evropě představuje v rámci koncernu VW úspěšně expandující Škoda Auto sázející většinově stále na vozy s konvenčním pohonem. Přitom svými dividendami Škoda Auto doslova zachraňuje svůj mateřský koncern. Škodovka v Mnichově představila jen designový koncept Škoda Elroq a šéf jejího prodeje Škoda Auto Martin Jahn – na rozdíl od svých optimistických slov o elektromobilitě z předchozích let – v bavorské metropoli v rozhovoru pro automobilový portál Tipcars zdůraznil nereálnost zákazu výroby a prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035. Podle něj bude firma s okřídleným šípem ve znaku ve vývoji a výrobě nových modelů nadále na konvenční auta sázet, a přitom neopomene oblíbené verze kombi.
Špičková evropská auta se spalovacími motory hlavně z Německa nejenže stále ještě představují konkurenční výhodu proti čínským i dalším asijským značkám, ale díky vysokým ziskovým maržím umožňují uvnitř automobilek interně křížově financovat spíše ztrátovou produkci a prodej elektromobilů. Proto také klasická auta stále zdražují. Skutečnost, že se sice ceny elektroaut a klasických vozů srovnaly, ale nikoli tak, že by zlevnily elektromobily, ale že naopak na roveň e-aut zdražila auta se spalovacími motory, celkem bez okolků potvrdil v nedávném rozhovoru pro portál Novinky ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl, také někdejší horlivý stoupenec elektromobility. Ten ovšem v článku mluví hlavně o vině stále složitějších unijních norem a regulací včetně emisních povolenek, nikoli o tom, že spalovací auta vlastně dotují elektrická.
Firmy z oboru si dobře všimly úspěchu stále největší automobilky světa Toyota s produkcí přes 10 milionů aut ročně, která začala sázet na plug-in-hybridy. Takže se tohoto kombinovanému pohonu se snížením emisí a vyšším dojezdem dočkáme také u dalších modelů koncernu VW včetně značky Škoda.
Nicméně obecně spalovací motory v evropských autech a s nimi samozřejmě i jejich majitele a automobilky čekají těžké doby. Od 1. ledna 2027 bude benzín a nafta zatížena emisní povolenkou ETS2. Ačkoli se mnozí v Bruselu i ve vládě dušují, že má být zastropována na úrovni 45 eur, což by znamenalo růst ceny PHM asi o 4 koruny na litr, současné obchody futures na burzách za bezmála 90 eur ukazují, že spekulanti sázejí na dramatický růst ceny ETS2. Orientují se přitom podle emisní cílů Evropské komise se snížením o 55 % emisí CO₂ do roku 2030, o 90 % do roku 2040 a na nulu v roce 2050 ve srovnání s rokem 1990. Kvůli nim by i cena ETS2 mohla vystoupat rychle až na 350-400 eur. S čímž mimochodem počítá i Národní klimaticko-energetický plán schválený vládou Petra Fialy v prosinci 2024 (dostupný na webu MPO). Přesto nyní premiér Fiala prohlašuje, že se bude snažit v Bruselu o zrušení či zastropování ceny ETS2. Na internetu už kolují o ceně povolenky přímo hororové zprávy. Každopádně benzín a nafta od roku 2027 zásadně zdraží, je jen otázkou, zda o 10 %, 25 % či rychle o 100 %.
Evropské automobilky v Mnichově dokumentovaly, že jsou pod tlakem změnit své strategie, zvýšit úspory a zlepšit ekonomické parametry. Tomu už letos jen v Německu padlo za oběť 50 000 propuštěných zaměstnanců u automobilek a jejich dodavatelů. Všechno se ale točí kolem modelové politiky. Ještě nedávno vedení koncernu VW prohlašovalo, že už brzy bude vyrábět už jen velká elektrická auta a spokojí se s jejich velkou ziskovostí. Nic z toho se nenaplnilo, spíše naopak.
Všichni hledají co nejdostupnější masový model elektromobilu, který totiž dle dlouholetého postoje autora tohoto článku dává jediný smysl elektromobilitě: v malém městském a příměstském e-autě s přínosem snížení lokálních emisí ve městě. Nikoli v nesmyslně velkých a kvůli půltunové čínské baterii těžkých křižníků, kdy právě nadbytečně velká baterie má přesvědčit zákazníky o slušném dojezdu. Nikoli ovšem o nepřijatelné délce a možností nabíjení a už vůbec ne o ceně, která přesahuje i o hodně milion korun. Už léta evropské automobilky hovoří o nutnosti nabídnout zákazníkům malé elektrické auto a ukazují jeho koncepty. Pořád na něm však visí cenovka kolem 25 000 eur, tedy cena asi 600 tisíc korun pro čtyřmetrové auto.
Zatímco VW, BMW, Mercedes-Benz a Renault v Mnichově předvádějí odvážné nové plány pro elektromobily, autonomní řízení a pokročilý software, není tajemstvím, že všechny dohánějí věci, které čínští výrobci automobilů již dávno dělají a prodávají. A pravděpodobně nejtvrdší ofenzivní aktivitu má BYD. Čínský gigant (dnes už se blíží pozici 5. největší automobilky světa, za prvních osm letošních měsíců prodal celkem 2,86 milionů aut po celém světě, což znamená meziroční růst o 23 %) si v Evropě razí cestu už nějakou dobu. V prodeji dokonce překonává Teslu na celém kontinentu. A v Mnichově BYD oznámila další evropskou ofenzívu. Zatímco předloni touto dobou nabízela v Evropě šest modelů, nyní už jich je třináct a pokrývají všechny třídy od městských miniaut až po velké sportovní sedany a SUV. Zástupci značky se také pochlubili, že zaměstnávají více než 120 tisíc lidí ve výzkumu a vývoji v celkem 11 ústavech (pro srovnání: vysoce úspěšná Škoda Auto má ve vývoji na 2500 zaměstnanců), do této oblasti investovali za první pololetí 2025 už více než 3,7 miliardy eur (90 miliard korun).
Výkonná viceprezidentka společnosti BYD Stella Li v Mnichově prohlásila, že do roku 2028 budou všechna elektromobily BYD prodávané v Evropě také v Evropě vyráběny – což je způsob, jak se vyhnout protičínským clům a upevnit si dlouhodobou pozici na tomto trhu. Společnost letos začne vyrábět automobily ve svém maďarském závodě v Szegedu a druhá továrna v Maďarsku bude uvedena do provozu příští rok. V roce 2027 bude uvedena na trh i další luxusní značka BYD, Yangwang.
Nepochybně po průzkumu potřeb trhu BYD sdělila, že pro Evropu začne koncem letošního roku vyrábět dostupné malé městské auto. Ono se ostatně vyrábí už 28 měsíců a má za sebou v různých variantách produkci přes milion kusů. Není divu, že se dobře prodává v Číně s cenovkou v přepočtu kolem 200 tisíc Kč. Tak tenhle čtyřmetrový elektrický pětidvéřový hatchback BYD Dolphin Surf (Surfující delfín) známý také pod modelovým označením Seagull (Racek) začne ve svém novém závodě v maďarském Szegedu čínská BYD vyrábět už koncem letošního roku. Samozřejmě že v Česku a v Evropě nebude stát 200 tisíc Kč jako v Číně. Cenu dělá konkurence, a tak nejspíše marketéři BYD cenovku nezatíženou clem posunou na nějakých 399 tisíc Kč, možná agresivněji na 350 tisíc Kč. Tak taková cenovka má potenciál, aby nadšení zákazníci kvůli takovému trháku utrhali kliky od nejbližšího dealerství BYD.
A aby evropské automobilky ještě lépe pochopily, jak se jím vzdalují zadní obrysová světla vozů BYD, automobilka v Mnichově představila svůj nový koncept nabíjení svých aut pod příznačným názvem „Flesh“ (Blesk). Nabíječka s neuvěřitelným výkonem 1 000 kW má umožnit „natankovat“ elektřinu za pět minut pro dalších 400 km jízdy. Jak řekla viceprezidentka BYD Li, „tohle mění pravidla hry“. Dětské hra s rozpočítadlem pod názvem „vyhoďte ho z kola ven“ tak nabývá pro evropské automobilky temný obsah.
Odkazované zdroje:
https://www.politico.eu/article/germany-friedrich-merz-slams-eu-combustion-engine-ban/
https://fdrive.cz/clanky/uz-vime-ktery-byd-ponese-jako-prvni-visacku-made-in-europe-mnichovsky-autosalon-2025-15219
https://www.tipcars.com/magazin/nase-tema/skoda-novinky-martin-jahn-rozhovor-372025.html
https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-zasahy-eu-zdrazi-auta-na-benzin-cena-se-srovna-s-elektrovozy-rika-petzl-40537046#utm_content=freshnews&utm_term=petzl%20o%20elektromobilech&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz
https://mpo.gov.cz/cz/energetika/strategicke-a-koncepcni-dokumenty/vnitrostatni-plan-ceske-republiky-v-oblasti-energetiky-a-klimatu–252016/
https://zpravy.kurzy.cz/827400-emisni-povolenka-za-422-000-kc-pred-likvidacnimi-cenami-povolenek-eu-varuji-i-ekonomove-z/
https://insideevs.com/news/764711/byd-seagull-one-million-sales/
https://insideevs.com/features/761932/byd-seagull-lynk-hybrid-podcast/
https://evmagazine.com/news/byd-beats-tesla-as-top-selling-ev-brand-in-europe
https://insideevs.com/news/768997/yangwang-u9-track-3000-horsepower/
