Článek
Dne 16. října 1968, necelé dva měsíce po srpnové okupaci, byla v Praze členy UV KSČ podepsána Smlouva o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území ČSSR, která fakticky legalizovala trvalou přítomnost Střední skupiny sovětských armád čítající přibližně 75 tisíc mužů. 18. října smlouvu schválilo Národní shromáždění, kde pro ni z 242 přítomných poslanců hlasovalo 228, deset se zdrželo a pouze čtyři (Božena Fuková, Gertruda Sekaninová-Čakrtová, František Kriegel a František Vodsloň) byli proti. Podle oficiální dohody měla veškeré náklady okupační armády hradit Moskva a čs. orgány a občané neměli povinnost poskytovat žádné služby či zboží zdarma. Realita však vypadala úplně jinak. Rudá armáda obsadila stovky kasáren, letišť a skladů, za které místo řádných náhrad platila pouze symbolický roční paušál (viz níže). ČSSR musela hradit zásobování, dopravu, opravy silnic a mostů i zdravotní péči, stejně jako ztrátu využívaných objektů. Sovětská armáda finančně zajišťovala pouze část logistiky (palivo a vojenské dodávky ze SSSR), zatímco většina nákladů zůstala skrytě na bedrech čs. státu. Třiadvacet let dlouhá okupace navíc na řadě míst zdevastovala životní prostředí, čímž se celkové škody jenom prohloubily.
Sověti po svém příchodu postupně převzali na 1000 objektů (kasárna, sklady, letiště, obytné domy, technické budovy, nemocnice), za které ČSSR nedostávala žádné nájemné ani finanční náhrady (pouze roční paušální poplatek viz níže). Československá lidová armáda (ČSLA) tak musela pro řadu jednotek vybudovat prostory jinde. Vedle toho okupační síly postavily svépomocí tisíce dalších objektů – od ubytoven, skladů a garáží přes opravárenské dílny až po školy a panelová sídliště pro rodiny důstojníků. Velká část těchto staveb vznikala bez souhlasu čs. úřadů a mimo tehdejší stavební normy, což se projevilo nízkou kvalitou a častou nevyhovující technickou úrovní. Tento nemalý majetek po odchodu Sovětů v roce 1991 převzala ČSFR, avšak jeho nemalou část následně musela na vysoké náklady opravit nebo zbourat.
Sovětští vojáci před odchodem z Československa, únor 1990
V březnu 1990 zřídilo Federální shromáždění ČSFR zvláštní komisi pro dohled nad odsunem sovětských vojsk, která mj. vyčíslila škody a skryté náklady okupace a svou závěrečnou zprávu předložila po odchodu okupačních sil v roce 1991. Účetní hodnota převzatého majetku po sovětské armádě byla stanovena na 2,3 miliardy Kčs, ovšem reálná cena byla nižší. V opuštěných vojenských prostorech zůstalo 3076 tzv. černých staveb; přibližně u 250 z nich byla z technických nebo ekologických důvodů provedena okamžitá likvidace. Během více jak dvacetileté okupace Sověti rozšířili zabrané území z původních 4500 hektarů až na 13 000 hektarů. Po jejich odchodu proběhl pyrotechnický a chemický průzkum, převzetí střežení československou armádou a kontrola stavu objektů, z nichž mnohé vyžadovaly okamžité opravy. Na tyto účely vyčlenila vláda v Praze 80 milionů Kčs v roce 1990 a 90 milionů Kčs v roce 1991. Jenom odstranění škod na lesních porostech v oblasti Libavá stálo 127 milionů Kčs.
Budova v Milovicích opuštěná po Sovětech v roce 2008
Podle závěrečné zprávy komise bylo jen 9 % lokalit předaných sovětskými vojsky bez ekologických zátěží. K nejvážnějším problémům patřilo znečištění podzemních vod a půdy ropnými látkami, zejména na letištích Boží Dar u Milovic a Hradčan u Ralska. Způsob, jakým se sovětská armáda chovala k životnímu prostředí, byl i na dobu, která nebyla příliš charakteristická šetrným přístupem k přírodě, šokující. Ač určitě nebyly dostatečné, už v té době existovaly v ČSSR státní normy, které stanovovaly určitá pravidla. Například podzemní nádrže musely být natřeny asfaltovým nátěrem. Zatímco ČSLA normy dodržovala, sovětská si tu dělala, co chtěla. Na celkovou sanaci se v letech 1991–2019 vynaložilo zhruba 1,5 miliardy korun. Celková výše ekologických škod se odhaduje na 3,51 miliardy korun, z toho 2,42 miliardy v Česku a 1,09 miliardy na Slovensku. V několika lokalitách pokračuje odstraňování škod i v současnosti a místy je stále znatelný zápach leteckého benzinu.
Bývalá budova pro sovětské vojáky poblíž letiště v Milovicích
Když se mluví o škodách po sovětské okupaci, většinou se zdůrazňují ty ekologické, jenže tím účet zdaleka nekončí. ČSSR musela po celou dobu hradit také každodenní provoz sovětských posádek – od energií přes zásobování až po údržbu infrastruktury. Tyto výdaje představovaly další desítky miliard korun. K tomu je nutné připočítat obrovské nepřímé škody: zablokované plochy, které nemohly sloužit průmyslu ani zemědělství, ztracené investiční příležitosti a náklady na demolice chátrajících objektů po odchodu vojsk. V roce 1990 se účetní hodnota nemovitostí, které v ČSSR užívala sovětská armáda, odhadovala na 6,4 miliardy Kčs. Z toho zhruba 4,8 miliardy představovaly objekty vybudované čs. stranou v letech 1971–1989 speciálně pro potřeby Střední skupiny sovětských vojsk. Moskva za jejich užívání odváděla pouze paušál 25 milionů Kčs ročně – částku, která byla stanovena už v roce 1968 podle tehdejší hodnoty majetku (1,6 miliardy Kčs). Následný růst hodnoty nemovitostí o další miliardy se na výši této úhrady nikdy neprojevil.
Vojenský historik Prokop Tomek, který se této problematice dlouhodobě věnuje, odhadl celkové škody sovětské okupace na 25 miliard korun v roce 1991. Po započtení inflace by se v současnosti jednalo přibližně o 120 miliard Kč. Pokud vezmeme v úvahu reálnou hodnotu tehdejších peněz vzhledem k průměrné mzdě (3792 korun v roce 1991 oproti 49 402 korunám v roce 2025), odpovídala by částka dnešní kupní síle přes 300 miliard korun. To dobře ilustruje, jak obrovskou zátěž představovala okupace pro tehdejší státní rozpočet, z něhož mohly být vynaložené prostředky investovány kdekoli jinde. V dubnu 1992 došlo v Moskvě k dohodě, že všechen ponechaný majetek sovětské armády spadá do vlastnictví ČSFR. Žádné jiné kompenzace Praha nezískala. Třiadvacetiletý pobyt sovětských vojsk tedy neznamenal jen morální újmu a pocit nesvobody, ale také obrovské ekonomické škody, jejichž důsledky – včetně ekologických zátěží – řešíme dodnes.
Prameny:
RYCHLÍK, Jan. Československo v období socialismu 1945-1989, Vyšehrad 2020
TOMEK, Prokop. Konec dočasnosti. Odsun sovětských vojsk v širších historických souvislostech. In: Paměť a dějiny 2021/02
https://plus.rozhlas.cz/jak-secist-skody-po-okupaci-soveti-za-sebou-nechavali-v-roce-1991-milion-kubiku-8538338
https://www.vhu.cz/dvacet-tri-podivnych-let-pobytu-sovetskych-vojaku-v-ceskoslovensku/
