Článek
Velitel Čs. pěšího pluku 11 - Východního podplukovník Karel Klapálek musel řešit hned dva větší kázeňské problémy svých mužů během úspěšného tažení v Sýrii a Libanonu v roce 1941. Vedle hromadné dezerce čtyřiadvaceti mužů do Sovětského svazu řešili čs. důstojníci i incident z Aleppa, kde jejich vojáci spolu s Australany zbili několik příslušníků britské vojenské policie. Zatímco první případ se dostal k vojenskému soudu, do nějž se vložil i prezident Edvard Beneš, druhý skončil trestem snížení vojenského žoldu.
V květnu 1942 se pěší prapor reorganizoval v 200. čs. lehký protiletadlový pluk - Východní v čele s plukovníkem Klapálkem. Vánoční svátky toho roku měli vojáci 501. praporu strávit v poklidu v okolí Jericha na území Britského mandátu Palestina, než mělo dojít k jejich odeslání znovu do Tobruku. V hotelu Jordan se však strhla rvačka, která se naprosto vymkla kontrole a hrozilo značné krveprolití. Několik Čechoslováků zprvu zpívalo koledy na baru, ale neušly jim urážlivé nadávky „F*cking Czechs“ z úst dvou přítomných britských policistů. Do následné pranice se zapojili i civilisté včetně arabského majitele baru, který napadl vojína Karla Štolbu sklenicí od piva, načež utekl na ulici. Při jeho pronásledování venku zaútočili na Štolbu a další Čechoslováky desítky Arabů kameny. Situace se stále více vyostřovala a několik protiletadlovců krvácelo a bylo omráčeno. Přivolané policejní posily bitku v baru ukončily a přítomné Araby rozehnaly. V nastalém zmatku se však Štolba ztratil a vše nasvědčovalo tomu, že byl unesen místními obyvateli. Zraněný vojín se v zuboženém stavu našel až po nějaké době cestou do vojenského tábora. Když se tam mezi vojáky rozkřiklo, že jejich kamarádi prolili krev, události se ještě více vyhrotily spontánní organizací trestné výpravy.
Jericho v roce 2012
Iniciativy se chopila čtveřice mužů v čele s rotným Václavem Panošem, k nimž se cestou postupně přidávali další. Skupina se ozbrojila puškami, granáty, samopalem a dokonce kulometem. Po příjezdu do města Čechoslováci obsadili hotel a začalo vyřizování účtů. Při následné demolici baru došlo ke zničení vnitřního vybavení. Panoš přítomným vyhrožoval, že budou-li znovu přivoláni Britové, tak vypálí celé Jericho. Akce se nakonec zúčastnilo několik desítek vojáků. Po vyplenění podniku a vypití množství alkoholu se muži spokojeně vrátili zpět do svého tábora. Policejní velitel po příjezdu na místo činu odhadl škody na 26 508 liber. Řádění se zúčastnil i vojín a pozdější brigádní generál Jaroslav Hnělička, který na dění později vzpomínal: „Klapálek byl ten den pozván na štědrovečerní večeři k anglickému veliteli celé oblasti do Jeruzaléma. Tam ho zastihla zpráva o tom, že Čechoslováci přepadli koloniální policii a zabrali nějaké budovy. Anglický velitel na nás chtěl poslat vojsko, ale Klapálek mu to rozmluvil, že nás zná. Až vychladneme, bude pokoj. Kdyby tam poslal vojsko, mohl by z toho vzniknout opravdový konflikt. V Tobruku nám všem poté snížil žold o polovinu a my platili tak dlouho, dokud se celý dluh nesmazal.“
Je zajímavé, že jinak přísný plk. Klapálek celou událost ve svých pamětech zcela opomenul. Blízkovýchodní tažení Čechoslováků se za několik dnů nachýlilo do své poslední kapitoly.
Prameny:
KLAPÁLEK, Karel. Ozvěny bojů
NEDOROST, Libor. Zapomenout znamená zradit. Československý zahraniční i domácí odboj za druhé světové války
https://www.pametnaroda.cz
