Článek
Dlouhou dobu jsem přemýšlela o tom, jak by se dala udělat nějaká krátká proměna bytu, aby to nestálo moc peněz. Co si budeme povídat, v dnešní době si brát úvěr na rekonstrukci koupelny se nikomu nechce, ale zároveň to doma chceme mít hezké. Bála jsem se, že není žádné východisko a celý svůj velký plán jsem pomalu zavrhovala. V tom na mě na internetu vyskočilo video, které mě do mé práce motivovalo. Zjistila jsem, že není do začátku nutné sekat dlaždičky, měnit celou vanu a vrtat do zdi. Jde to i mnohem méně bolestným způsobem a především levnějším.
Jakožto nezkušená a technicky nepolíbená jsem vyrazila do hobbymarketu a spoléhala jsem na to, že si poradím alespoň v nákupu sama. Nebudu se přece ptát prodavače na to, co zrovna sháním, abych se náhodou neztrapnila. Na internetu jsem si potřebné věci k mé velké práci našla sama a podle toho jsem začala nakupovat. Projela jsem všechny možné uličky, vybrala co se mi líbilo a můj nákupní košík se začal plnit.
Když jde naprosto neznalá žena sama do obchodu, stojí to za to. Ale nakonec jsem pořídila vše, co jsem potřebovala a mohla jsem se tak vrhnout do svého projektu, který se mi v hlavě zrodil během několika málo minut.
Vybrat zboží podle obrázků nebylo nic složitého, zbývalo ještě vybrat správný štětec, tapetu a barvu. Na dlaždičky v koupelně jsem vybrala čistě bílý, voděodolný nátěr, který je určen přímo na dlaždice v koupelně. Na podlahu jsem zvolila ten samý nátěr, akorát v hnědé barvě. Na vanu jsem zakoupila speciální přípravek přímo na nátěr vany. Hotovo, zaplaceno, jelo se domů a vzhůru do práce. Jako první bylo nutné si pořádně promyslet, čím je důležité začít, aby práce dávala smysl a nedocházelo ke zbytečnému zdržování.
Jdeme na to
Jako první krok je důležitá přípravná fáze. Vanu očistit hrubým papírem (šmirgl papír), dlaždičky odmastit. Když bylo hotovo, začala jsem natírat. Kapky potu padaly téměř všude, ale já jsem se nehodlala vzdát. Pokud chci mít hezkou koupelnu, musím také něco obětovat, řekla jsem si v duchu a pokračovala dále v náročné práci. Nejdříve dlaždičky kolem dokola, to bylo nejjednodušší, postačil k tomu pěnový váleček, díky kterému to šlo úplně samo. Následoval nátěr vany, který jsem musela za 24 hodin znovu zopakovat. Další den jsem se pustila do finálního nátěru vany a podlahy. Vše jsem nechala řádně zaschnout a vyvětrat. Barva byla více na mě než na dlaždičkách, ale výsledek stál za to.
Dnes vypadá koupelna jako nová.
Výsledek a finální práce
Má vana, která předtím byla naprosto omlácená a rezavá konečně dostala nový nádech. Dlaždičky koupelnu rozzářily a nová podlaha vypadá taky dobře. A to vše za cca 2000 korun. Jenže čistě bílé dlaždičky mě přišly takové nevýrazné, nudné, a tak jsem se rozhodla koupelnu vylepšit ještě tapetou na dlaždičky a pěnovým kobercem na podlahu. Znovu jsem tedy vyrazila do hobbymarketu, kde jsem si vybrala decentní tapetu, která bude zdobit dlaždičky nad mou vanou. Na zem jsem v téměř totožné barvě vybrala pěnový koberec, který ochrání podlahu před vodou, a navíc nám nebude zima na nohy.
Ještě před tím jsem se rozhodla, že by to oživit i staré a šedivé topení, na němž původní barva už byla téměř pryč. Koupila jsem tedy nátěr na radiátory a postupně jsem začala natírat. Ještě předtím je třeba topení zbavit staré barvy a důkladně ho odmastit. Takovou práci je třeba dělat v době, kdy ještě doma netopíte. Barva by vám následně na topení nedržela. Nátěr jsem zopakovala celkem dvakrát, aby byl finální výsledek dokonalý. Když ke mně přišla kamarádka s mamkou, nestačily se divit. Samozřejmě, že výsledek měl své mouchy, nejsem profík a dělala jsem to poprvé, ale oproti tomu, co bylo doma, byl výsledek o několik procent lepší. Pokud se bojíte pustit do malé rekonstrukce, věřte, že na tom není nic složitého. Stačí si dodat odvahu a motivovat se.
Zdroje: Autorský text, YoutTube
