Článek
Je mi úplně jasné, že mezi lidmi kolují rozličné znepokojivé historky o ženách, které se provdaly za muže muslimského vyznání a poté čelily násilí, unesení svých dětí nebo jiným dramatickým situacím. Jenže ne vždy můžete všechny tyto lidi hodit do jednoho pytle a odsuzovat je. Já potkala svého muslima a jsem šťastná. A proto vám také odvyprávím svůj životní příběh.
S kamarádkou jsme cestovaly
Jsem Markéta a zanedlouho oslavím své 40. narozeniny. Před nedávnou dobou jsem se však rozhodla cestovat a k tomu jsem využila svůj klidný život, který byl až do dnešní doby zcela bez závazků. Ve svých 27 letech jsem odjela s kolegyní na dovolenou do Egypta. Obě jsme pracovaly jako personalistky v jedné středně velké firmě. Kolegyně byla čerstvě po rozchodu a já už dlouho nikoho neměla. Rozhodně jsme nejely na vlastní pěst, jak by si někteří mohli myslet. Na dovolenou jsme se vydaly přes cestovní kancelář, a to do Hurghady. Obě Egypt milujeme, a proto jsme znovu zvolily tuto destinaci. Dovolená byla klidná a příjemná.
Osudové setkání na baru
Jednoho dne, když jsme se vrátily z celodenního výletu, jsem se šla napít. Sedla jsem si na bar a sledovala mladíka, který se neustále rozčiloval a se všemi mluvil velmi arogantně. Když jsem se číšníků zeptala, kdo to je, řekli mi, že to je jejich šéf a účetní celého hotelu. Druhý den jsem ho potkala znovu. To jsem se rozhodla, že ho oslovím. Svou trapnou angličtinou jsem začala říkat zdvořilé fráze, ale on se na mě jen blbě díval a neodpovídal. Říkala jsem si, že to byla chyba a více jsem se na něho ani nepodívala
Když jsem šla večer na pokoj, na zemi ležel lístek. Na něm bylo napsané moje jméno, čas a místo setkání. Dobře, umyla jsem se, upravila jsem se a vyrazila jsem. Kamarádka šla nenápadně semnou a špehovala mě, protože jeden nikdy neví. A seděl tam on, Mahmúd. Mluvil perfektně anglicky. Byl velmi milý a zdvořilý. Tak jsem strávila zbytek dovolené, vždycky jsme si povídali od šesti večer až do brzkých ranních hodin. Když jsem se vrátila zpět do Česka, neustále jsme si psali a volali.
Nyní žiju s Egypťanem a mám se jako královna
Půl roku jsme si psali, volali a já se pořád obávala, že mě má jen jako záminku, jak se dostat do Evropy. On však chtěl něco víc. Chtěl mě. Po půl roce jsem se naštvala, sbalila kufr a odletěla zpět do Egypta. Účetní žil sám a měl krásný byt v centru Hurghady. Po dvou letech mě požádal o ruku. S nadšením jsem odletěla zpět do Česka a oznámila jsem to své rodině.
Všichni byli proti a nikdo na moji svatbu nechtěl přijít. Navíc jsem neustále poslouchala hloupé narážky na jeho identitu. Po svatbě se vše změnilo. Přes léto jsme v Egyptě a je tu s námi i moje rodina. Přítel je má rád a oni jeho také. Dokonce skvěle vycházejí i s Mahmúdovo rodinou. My zase naopak přes zimu jezdíme do Čech. Já pracuji jako účetní v Egyptě, překládám texty a on se stal finanční ředitelem hotelového komplexu.
Žádné náboženské zvyky, žijeme normální život
Asi se všichni ptáte, proč jsem přijala jeho víru. Já nic přijímat nemusela, Mahmúd po mě nic nechtěl. Máme spolu jednu dceru, jmenuje se Anna. Ani ona není muslimka, nepokřtili jsme jí a dohodli jsme se, že tomu necháme volný průběh. Zajímavé na tom je, kam nás cesty osudu doopravdy zavedou. Nicméně nyní plánujeme, zda se neodstěhovat někam do Evropy, kde bychom mohli začít zcela nový život. Chtěli bychom si koupit malý domek, cestovat a užívat si toho, že se máme.
Musím říct, že jsem našla toho nejlepšího muže, jakého jsem mohla potkat. Proto se nebojte cestovat, protože nikdy nevíte, kde na vás ten pravý čeká. A jazykové bariéry se rozhodně nebojte, protože v lásce se domluvíte kdykoliv.
Zdroj: Autorský text a zkušenost dobré kamarádky
