Článek
V posledních měsících jsou senioři neustále propíraným tématem. Velmi často se setkávám s nenávistnými články, které poukazují na to, že senioři mají něco zadarmo, mají důchod, stěžují si na malé mzdy nebo jsou protivní. Nutno podotknou, že každý z nás bude jednoho dne starý a nikdo nevíme, jak se budeme ve skutečnosti chovat.
Senioři jako poklad národa
Nikdo z mladých lidí si však dnes neuvědomuje, že nebýt právě seniorů, tak nebudeme mít to, co máme. V dřívějších dobách bylo totiž vše složité a tito lidé museli sami pracovat, aby něco získali. Například i mnoho bytových domů stavěli senioři svépomocí, protože v dřívějších dobách nebylo tolik stavebních firem, které by na zakázku postavili bytový dům. Mnoho seniorů tak chodilo do práce a ve svém volném čase stavěli bytové domy pro ostatní. Pokud si navíc takový byt v domě chtěli pořídit, museli se zapsat na pořadník a čekat, zda budou mít štěstí nebo ne.
Dědeček mi vždy vyprávěl, že chodil pracovat do Škodovky a když mu skončila směna, stavěl byty. Nejsou to velké paneláky, ale obyčejné třípatrové cihlové domy. Když si následně chtěl zažádat o byt, musel projít velmi složitým procesem a stejně nebylo jisté, zda byt dostane. Tehdy totiž nikoho nezajímalo, že pomocí vlastních rukou tento dům postavil. Na to se nebraly vůbec žádné ohledy.
Domy stavěli vlastníma rukama
Není to tak dávno, co jsem našla doma deník, do kterého si dědeček vše zapisoval. Protože vyrůstal za druhé světové války, věděl, jak náročná doba to byla a chtěl, abychom si uvědomili, co všechno pro nás udělal. Dovolím si zde uvést malou citaci z jeho deníku, ve které popisuje, co vše musel absolvovat poté, co mu bylo nařízeno stavět domy.
„Naše práce na projektu začala v únoru 1966 přípravnými pracemi a těžbou v lese, kde jsme získávali dřevěné tyče pro pozdější využití na stavbě. V dubnu jsme pokračovali vyměřováním základů a vykopávkami, které jsme následně vyplnili betonovou směsí.V té době ještě neexistovaly betonárny schopné dopravit beton přímo na místo výstavby. Spoléhali jsme na jednu velkou, ale starší a renovovanou míchačku betonu a na sadu jednoduchých koleček, protože kolečka s bantamovými koly ještě nebyla k dispozici. Takto jsme postupovali při vytváření hlubokých základů a již v polovině května jsme začali se stavbou prvních zdí. Neměli jsme k dispozici silo pro cement, takže veškerý cement byl přivážen v půlmetrákových pytlích. Přitom jsme se pořádně zapotili.“
To, co oni dokázali, nezvládne nikdo z nás
Senioři dokázali něco, co my nikdy neuděláme. Ne proto, že bychom neuměli, ale protože to nezvládneme. Žijeme v době, která je moderní, jde dopředu a nikdo nebude zbytečně dělat rukama. A proto mě mrzí, že se na tyto lidi neustále útočí. Dnešní mladí lidé téměř neví, co je to pracovat rukama. Všichni přijdou k hotovému, najmou si firmu a čekají, až se věci dodělají.
Ale ony se nedodělají samy, někdo je musí udělat. Jenže dnes jsou na to specialisté, což v dřívějších dobách bylo spíše výjimečné. Staří lidé toho pro nás udělali více než si umíme představit a měli bychom jim děkovat. Díky seniorům se totiž máme tak dobře, že můžeme bydlet ve vlastním. Dnes na byt totiž žádný mladý člověk nemá peníze a musí čekat, zda někdy dosáhne na hypotéku.
