Článek
Píše se rok 2024 a na veřejnou sféru, kde dominují muži, je vyvíjen nadnárodními organizacemi stále větší tlak, aby byly nejen ve státní správě na vysokých postech, ale i v soukromých firmách na vysokých pozicích obsazováno více žen. Bohužel, ať se to dělá kostrbatou „emancipací“ jako za komunismu nebo „kvótami“ bez ohledu na skutečné schopnosti, ani jedno nepomáhá ženy motivovat k většímu zapojení se do rozhodování o chodu státu nebo firem.
Nechce se vám to číst? Tak jo si to poslechněte: Žena a komentáře veřejnosti na internetu (youtube.com)
Čím to ale je? Diví se všichni. Vždyť ženám nabízíme všechny benefity, vysoké pozice, pravidelná školení, mohou se libovolně rozvíjet a realizovat i jinak než v kuchyni nebo přes děti. Také už některé firmy nabízejí lepší domluvu ohledně pracovní doby a sladění kariéry s potřebami rodiny.
Faktem, na který ženy při vstupu do veřejného mediálního prostoru nikdo nepřipraví, je sama veřejnost. To, čemu musí čelit, je domnělá anonymita samotné komentující veřejnosti. Přijde mi smutné, že je prakticky normou útočit na veřejně projevující se ženu přes její vzhled nebo roli v tradiční společnosti v těch lepších případech. V těch horších posílají nadávky, výhrůžky smrtí, násilím nebo rovnou skutkovou podstatou § 185 trestního zákoníku vykonané na ní nebo jejích dětech. Otázkou je, zda bychom si na tuto normu ve společnosti měli zvykat.
Mají muži stejný problém?
Útokům ve veřejném prostoru čelí i muži, avšak je rozdíl, jakým způsobem jsou většinou kritizováni. Od nejednoho jsem osobně slyšela, že tato problematika není relevantní ani pravdivá, jelikož jemu nebylo nikdy vyhrožováno skutkovou podstatou §185 vykonanou na nějakém z jeho tělesných otvorů. Stejně jako vám bude starší generace nostalgicky tvrdit, že za komunismu „žádné deprese nikdy nebyly“, jde o jeden jediný úhel pohledu z pozice člověka, který bude opravdu jen kritizován za svou práci a postoje. Ale pány chápu, útoky na ně nezpochybňují jejich příčetnost, vzhled, inteligenci, sexualitu, dětnost nebo bezdětnost tak otevřeně vulgárním způsobem, jako je to v případě žen.
Veřejnost je nelítostná
Originalita jedinců, kteří nemají intelekt na relevantní argumenty, ale mají chuť komentovat, oplývá pozoruhodnou kreativitou zoufalství. Zbraní je jim prakticky vše. O vášních, vyvolaných pouhým párem červených bot, ví své Urška Klakočar Zupančič, první předsedkyně sněmovny ve Slovinsku. Na první zasedání parlamentu, při kterém byla zároveň zvolena do této funkce, si jako obutí zvolila právě červené lodičky. Tato volba nenechala veřejnost chladnou a byla doslova zahrnuta sexistickými vulgaritami a kritikou vzhledu, který nijak nesouvisí s její prací nebo funkcí.
Kvůli své honbě na škodlivé fenomény v naší krásné vlasti jsem se zaměřila na studium komentářů pod příspěvky političek a žen činných ve veřejném sektoru. Poctivě jsem se proklikala většinou profilů komentujících a pod nenávistnými komentáři byly i s fotkami ze svého soukromí doslova myriády milujících tatínků a maminek s fotkami dětí, stejně jako babiček, dědečků a dalších na první pohled normálních lidí. Co je vede k velice otevřeným a silně explicitním zprávám, když oni jsou ti normální?
Osobní zkušenost
Já sama si říkám, že možná nemám štěstí na lidi, ale mám štěstí na sebe a svou volbu nedávat svůj obličej nebo soukromí na odiv veřejnosti. Upřímně, není na mě nic extra k vidění, jsem totiž vzhledem naprosto průměrná. Když občas čelím podobným útokům jen na základě toho, že jsem žena, všímám si, že lidé často loví nenávistné komentáře vyloženě naslepo. Naposledy mi bylo vyčteno, že mám sako jako „Halina Pawlowská“ nebo že mě určitě nikdo nechce pr*at, protože mám před xichtem jablko. Tyhle komentáře jsou pro mě neocenitelné zrcadlo těch normálních konzumentů obsahu na internetu. Dávají mi totiž stále najevo, že kritici škodlivých společenských fenoménů jako já jsou třeba.
Jak už jsem uvedla v jednom z „pavích per“ s názvem „Kdo si troufne na feminismus v Čechách“, v posledních desetiletích vyšlo z módy nazvat ženu, která s vámi nesouhlasí, hysterkou. Teď je moderní nazvat ji feministkou. Děje se to většinou, pokud druhé straně dojdou argumenty i slovní zásoba ve stejné chvíli.
Svoboda projevu? Nebo svoboda sexismu?
Odpůrci mého zamyšlení nad těmito útoky často argumentují, že jde o svobodu slova, zpětnou vazbu či „upřímnost“. Ale pokud bych já řekla, že nějaký muž si zasloužil být postřelený, protože nepředpokládal, že se dostane do dráhy střely, nebo že byl oblečen příliš vyzývavě a nešel do dráhy střely s kevlarem na sobě, bylo by to také zpětná vazba, upřímnost, nebo jen pokus o sekundární viktimizaci toho postřeleného nešťastníka?
Je jedno, kdo jste za ženu, čelit otevřené nenávisti budete do té doby, pokud si dovolíte být žena a chcete něco změnit. Nedávno na přednášce o emancipaci žen za totality v rámci přednášek pro veřejnost pátečníků Sysifos jsem si všimla, jak se několik přítomných mužů, se doptávalo přednášející ženy na věci, absolutně nesouvisející s obsahem její přednášky, a kolik těch dotazů bylo. A kolik bylo udivených otočení se na mě, když jsem se ptala na otázky týkající se přednášky. Zkuste si představit, jak velcí by byli tito přítomní hrdinové, pokud by se ocitli za klávesnicí. Ti by jí to ale nandali!
Jak jsem uvedla v dotazu na setkání s veřejností s Johanou Nejedlovou a Melanií Vogel: Schvalování střelby na univerzitě pokládá i samotná komentující česká veřejnost za nepřípustné do té míry, že vyjadřující sympatizanti jsou aktivně postihováni. Proč je tedy normální vyhrožovat ženám na internetu skutkovou podstatou §185, ale není takový mediální zájem na stejné míře zveřejňování útoků a trestání těchto lidí?
Je svobodou projevu nosit červené lodičky? Nebo někomu přát znásilnění za jejich nošení? A co si o tom myslíte vy?
Výhrůžek političkám prudce přibylo a stupňují se. Řeší to policie - Seznam Zprávy (seznamzpravy.cz)
„Znásilní a zabijou tě, ty hnusná blbko,“ píšou Pirátce Richterové kvůli hoaxu - Seznam Zprávy (seznamzpravy.cz)
Určité aspekty nesprávného jednání ve vztahu k ženám jsou plošně stále popírány, říká v pořadu Žena v zenu advokátka Adéla Hořejší – Lifee.cz
Ženy nemohou rozkopnout dveře, úspěch pro ně může být břímě, říká Schwarz Koutská - DVTV na Aktuálně.cz (aktualne.cz)
