Článek
Autorkou textu je Kateřina Čiháková - garantka Přírodopisu v NPI, zabývá se revizemi RVP. Učí přírodopis na ZŠ Světice.
Od dětství mě fascinovala příroda, ale ve škole jsem autentický kontakt s ní postrádala. Proto se dnes snažím měnit způsob výuky tak, aby žáci poznávali svět kolem sebe přímo v terénu a s nadšením. Věřím, že badatelská a místně zakotvená výuka má ve školách obrovský potenciál.
Moje cesta k „výuce o přírodě v přírodě“ začala u osobní zkušenosti – či spíše její absence. Můj otec, biolog, mě sice od malička vedl k vnímání přírody kolem sebe, ale vzpomínám si, že jsme se školou nikdy nechodili ven. Nebylo to tehdy běžné. Proto když dnes vedu přírodovědný kroužek nebo učím přírodopis, snažím se dětem předat to, co jsem sama neměla, tedy možnost zažít přírodu na vlastní kůži a rozvíjet k ní vztah přímo při školní výuce.
Síla badatelské výuky
Badatelství podporuje přirozenou zvídavost dětí. Žáci kladou otázky, formulují domněnky a navrhují pokusy. Učí se kriticky pracovat s daty a hledají řešení reálných problémů. Například při zkoumání půdy si žáci často myslí, že pole bude plné života – třeba žížal, ale pak zjistí, že je sterilní. Tím otevíráme debatu o udržitelnosti zemědělství nebo třídění bioodpadu. Žáci by měli chápat, jak lidské činnosti ovlivňují přírodu a jak můžeme své chování změnit, aby bylo šetrnější k životnímu prostředí a v důsledku podporovalo budoucí život lidí na této planetě. Uvědomí si, že i jejich drobné kroky mohou být součástí většího společenského úsilí oživovat přírodu.
Badatelství také rozvíjí kritické myšlení a schopnost žáků pracovat s informacemi. Žáci se učí odlišovat mezi názory a tvrzeními podloženými argumenty, což je zásadní dovednost pro život v dnešní informační společnosti.
Technologie dokáží nadchnout
Při venkovní výuce je pro učitele výzvou udržet pozornost žáků v prostředí plném podnětů. Pro děti může být ze začátku obtížné soustředit se na jeden konkrétní úkol. Proto je důležité najít techniky, jak jim dovolit prozkoumat okolí, ale současně je vést k soustředění. Mně se například osvědčilo, nechat žáky projít určitou trasu se zavřenýma očima nebo jim předložit přírodniny na bílé ploše, aby se soustředili na jedno místo. Inspirací mohou být kolegové z prvního stupně, kteří mají zkušenosti s aktivizací dětí i se zapojováním více smyslů při učení.
Děti si badatelskou výuku umí pořádně užít. V terénu pracuji s pomůckami, které dětem umožňují být aktivními lovci a sběrateli. Potřebují košíky nebo dárkové taštičky, do kterých můžou sbírat to, co je zaujme. Užitečné jsou bílé mazací tabulky, které mají z jedné strany čtvercovou síť, do které je možné zapisovat grafy. A protože jsou to lovci, tak je dobré mít i smýkací síťky, které si můžou samy vyrobit, a obrázkové atlasy. Nosím s sebou například cedníky a kelímkové lupy, které jsou ideální pro pozorování drobných živočichů u potoka. Mobilní telefon je také nepostradatelný pro dokumentaci a identifikaci nalezených druhů.
Přítomnost technologií ve školách a při výuce a zvlášť mobilní telefony jsou zpravidla prezentovány jako něco nežádoucího. Přitom vždy záleží na tom, jaké místo jim vymezíme. Mobilní aplikace pro identifikaci rostlin nebo živočichů, mohou být ve výuce velkým pomocníkem. Žáci mohou snadno sbírat data a analyzovat je, což rozvíjí jejich kritické myšlení a schopnost pracovat s informacemi.
Aplikace jako iNaturalist umožňují žákům identifikovat druhy na základě fotografií a sdílet své objevy s ostatními. To nejen rozšiřuje jejich znalosti, ale také podporuje spolupráci a sdílení zkušeností. Pro jarní měsíce každému doporučuji vyzkoušet aplikace umožňující poznávání ptáků podle zpěvu, například Merlin Bird ID. Sami uvidíte, jaký nový svět se před vámi otevře při procházce lesem nebo městským parkem.
Každý se učíme
Změna v pojetí výuky může být pro učitele i způsobem, jak se vyhnout rutině a vyhoření. Pokud si učitelé vyberou témata, která je samotné zajímají, mohou svou vášeň přenést i na žáky. Učitelé by měli vidět změnu jako příležitost naučit se něco nového a oživit svou výuku.
Badatelská a venkovní výuka by měly být běžnou součástí školní praxe, místo toho ale učitelky a učitelé často narážejí na překážky, které jim brání takovou výuku rozvíjet. Ať už jde o tlak probrat učebnice, nejistotu z nových metod, nebo školní kulturu, která terénní výuku nepodporuje. Učitelé potřebují v zavádění nových metod podporu, kterou jim mohou dát zkušení kolegové a vedení školy. Podporu učitelů se také snaží zajišťovat Národní pedagogický institut, který jim nabízí různé formy vzdělávání, síťování v území a také metodické materiály k novému RVP.
Role učitele jako průvodce při bádání žáků může být pro řadu vyučujících něčím novým. Je proto důležité, aby učitelé spolupracovali a sdíleli své zkušenosti. Aby se mohli navštěvovat ve výuce a mluvit spolu i o svých nezdarech, které přirozeně přicházejí. Měli by být připraveni na to, že se jim ze začátku nemusí hodiny dařit podle představ. Ale zároveň je to dobrá příležitost být vzorem pro své žáky a ukázat jim, že se z chyb umíme poučit a posunout se dál.
Chcete se o revizích RVP dozvědět víc?
Podívejte se na náš web k Modernizaci českého školství: https://rozcestnik.rvp.cz/
Pošlete nám svůj názor do diskuze!
Informace o autorovi textu:
Kateřina Čiháková
V Národním pedagogickém institutu se zabývá revizemi Rámcových vzdělávacích programů a je garantkou Přírodopisu. Učí přírodopis na ZŠ Světice. V Muzeu Říčany se podílí na podpoře škol při přechodu na nové RVP a vzdělávání učitelů ve venkovní badatelské výuce a v učení o klimatu.
