Článek
Narodil se 1. února 1947 v Trollhättanu ve Švédsku. Clarkovo dětství bylo poznamenáno těžkými životními podmínkami. S oběma rodiči alkoholiky a častým domácím násilím ze strany otce, nebylo pro něj jednoduché dospívat. Jeho matka, i když byla laskavá, často jednala nezodpovědně. Clark měl dvě mladší sestry, ale rodinná situace se zhoršila natolik, že když mu bylo 11 let, jeho otec opustil rodinu a matka skončila v psychiatrické léčebně Lillhagens. Děti byly následně umístěny do pěstounské péče.
Clark se ve své nové rodině necítil šťastný, a tak se rozhodl vzít osud do vlastních rukou. Zfalšoval matčin podpis a ve 14 letech se zapsal do námořní školy, kde na lodi Ballade proplul kus světa. Po návratu do Švédska se jeho matka, která mezitím získala kontrolu nad svým životem, starala o děti sama při zaměstnání. I přesto se Clark již jako teenager několikrát dostal do konfliktu se zákonem kvůli drobným krádežím a vandalismu.
Jeho první velký zločin přišel v roce 1966, kdy se podílel na ozbrojené loupeži v obchodě. Tento čin mu zajistil první titulní stránky novin a zahájil dlouhou kriminální kariéru. Olofsson se stal mistrem útěků z vězení, čímž si vysloužil pověst nepoddajného a nepolapitelného zločince.
Stockholmský Syndrom: Incident, který změnil pohled na kriminální chování
Clark Olofsson je neodmyslitelně spojen s pojmem „stockholmský syndrom“. Tento termín vznikl po nechvalně známém incidentu z roku 1973, kdy Jan-Erik Olsson, Olofssonův komplic, přepadl banku Kreditbanken ve Stockholmu a držel několik zaměstnanců jako rukojmí. Olsson navázal kontakt s policií a okamžitě předložil své požadavky. Chtěl, aby byl z vězení propuštěn Clark, s nímž se seznámil během svého pobytu za mřížemi. Dále požadoval tři miliony švédských korun, dvě pistole a auto.
Clack byl přivezen na místo činu, aby pomohl vyjednávat s útočníkem. Během šesti dnů trvajícího dramatu se mezi rukojmími a únosci vytvořil neobvyklý vztah, kdy rukojmí začali sympatizovat se svými únosci. Po propuštění považovali rukojmí únosce za své ochránce a policisty za nepřítele. Tento psychologický jev byl později pojmenován jako stockholmský syndrom a stal se předmětem četných psychologických studií.
Charisma a vliv na veřejnost
I přes svou kriminální kariéru byl Olofsson často zobrazován jako charismatický a přitažlivý muž, který si dokázal získat sympatie veřejnosti i médií. Jeho příběh byl námětem několika knih a dokumentárních filmů, a v roce 2022 dokonce inspiroval seriál „Clark: Hvězdný zločinec“, který popisuje jeho dobrodružný život plný zločinů a útěků.
Návrat ke kořenům a pokusy o normální život
V posledních letech se Olofsson pokusil usadit a vést spořádaný život. Nicméně jeho minulost ho stále dohání a často se ocitá na hraně zákona. V roce 2018 byl opět odsouzen za obchodování s drogami. V současnosti žije v Belgii, kde se snaží udržet mimo pozornost médií a veřejnosti. Olofsson se věnuje psaní memoárů a příležitostně poskytuje rozhovory, ve kterých reflektuje svůj život a kriminální kariéru.
Clark Olofsson zůstává symbolem charismatického zločince, jehož životní příběh fascinuje veřejnost i odborníky na kriminalistiku. Jeho příběh nám připomíná, jak tenká může být hranice mezi zločinem a šarmem, a jak hluboce mohou osobní příběhy ovlivnit společnost.
Zdroje: en.wikipedia.org, cs.wikipedia.org, www.csfd.cz
