Článek
Tento unikátní artefakt byl objeven v roce 1908 italským archeologem Luigim Pernierem ve sklepě minojského paláce Faistos, někdy též zvaného Festos či Phaistos. Tento palác není sice tak známý jako palác v Knóssu, ale sdílí s ním mnoho společných prvků. Nejstarší doklady jeho obydlení sahají až do 4. tisíciletí př. n. l. a byl definitivně zničen spolu s ostatními minojskými paláci kolem roku 1400 př. n. l. nájezdníky ze severu.
Faistos
První vykopávky na lokalitě zahájili italští archeologové Frederico Halbherr a Luigi Pernier v roce 1900. Roku 1908 zde byl nalezen takzvaný Disk z Faistu. Na disku je celkem 241 značek složených ze 45 jedinečných symbolů, které byly očíslovány Arthurem Evansem od 1 do 45. Předpokládá se, že tyto symboly byly otisknuty do měkké hlíny pomocí předem vytvořených hieroglyfických pečetítek, a to ve směru hodinových ručiček od okraje k centru disku.
Mezi symboly lze rozpoznat motivy, jako jsou ptáci, ryby, lidské hlavy, flétny, větvičky platanu, býčí nohy, sekery, svazky obilí a celé postavy. Některé symboly byly přirovnány k znakům dosud nerozluštěného lineárního písma typu A, jiné typu B, zatímco některé jsou zcela jedinečné. Zjištěno bylo, že použité písmo je starší než lineární písmo A, ačkoliv počátky užívání Lineáru A se s písmem Faistského disku částečně překrývá. Lineární písmo A je však rozvinutější a pravděpodobně mladší.
Disk z Faistu přitáhl pozornost mnoha amatérských i profesionálních archeologů, kteří podnikli mnoho pokusů o dešifrování jeho významu. Přestože není jasné, zda se jedná o písmo, většina pokusů o dešifrování předpokládala, že ano. Běžně se soudí, že značky mohou představovat slabiky, abecedu nebo logogramy. Ačkoliv je disk obecně považován archeology za autentický historický předmět, objevily se také názory, že by mohl být podvrhem nebo mystifikací.
Podle lingvisty Dr. Garetha Owense, specialisty na mínojské písmo, mohou značky na disku představovat modlitbu k bohyni plodnosti a lásky, což je však pouze hypotéza.
Jedna strana disku hovoří o těhotné bohyni, která září, strana druhá obsahuje větu ve dvou řádcích v minojské aliteraci (následném rýmu), jež odkazuje na bohyní rostoucí v oslabení, což znázorňuje odchod bohyně Astarte, Afrodite nebo Aphaia. S vaší pomocí bych rád jednou v budoucnu přeložil tyto řádky o bohyních lásky a zjistil více.
Profesor Kjell Aartun předložil teorii, že před 4500 lety přišli na Krétu Semité, kteří jsou známí jako národy východního a jižního Orientu, usazující se v bronzové době až v Etiopii a Horním Egyptě. Podle Aartuna mohl disk sloužit jako rituální návod, kde se každoročně na jaře zúčastnily pohlavně zralé dívky iniciačního rituálu ve Faistu, během něhož obětovaly své panenství bohům a stávaly se ženami.
Chci ovlažit, pluh, tvé pole. Chci ovlažit, radlici, tvou orbu.
Nález od počátku provokuje fantazii mnoha záhadologů, kteří v něm vidí důkaz existence bájné Atlantidy nebo dokonce mimozemských návštěv. Je také zvláštní, že řecká vláda dosud nepovolila použití metod jako je radiometrické datování pro přesné určení stáří disku z Faistu.
Český WM magazín se již několik let věnuje tématu praslovanství a vzniku prvního písma. Na základě práce Antonína Horáka, „O Slovanech úplně jinak“, se domníváme, že nápisy na disku z Faistu mohou být praslovanské. Tento názor podporuje Ing. Petr Kovář, který text přeložil. Pokud přijmeme fakt, že původ písma je praslovanský, je nutné použít slovníky, v nichž jsou zachována nejstarší slova. Kovář určil význam každého znaku, vyhledal praslovanský název znaku a vyjmul první slabiku ze slov. Po dosazení slabik k jednotlivým znakům dostaneme souvislý text, který se čte od středu disku ve směru rozvíjení spirály.
disk z Faistu
Pověst hovoří o mladé slovanské otrokyni, která společně se stovkami dalších byla přivezena na Krétu. Tato dívka toužila po svém milém a popisuje, jak se k ní v paláci chovají, a své pocity zaznamenala na disk. Tento osobní příběh odhaluje její zoufalství a touhu po úniku z otroctví.
Hlídají mě na každém kroku. Nic nesmím. Mají mne za dobytče. Za palácovou děvku mne mají. Mne!. Naříkám, prosím, ale není to nic platné. Nakonec si jako děvka připadám. Pro všechny ty chlípné chlapy kolem. Psala jsem potají, když jsem sama byla u ovcí. Vytahali mne za vlasy, abych poslouchala příkazy z paláce. Týrali mne. Pak mne nechali ležet ve vězení. Zotročení, jako ovce v ohradě bečely, když mě lumpové týrali. Plakala jsem nad sebou. Moc trpím. Pán se přejedl kuřecím a odpočívá. Tomu je dobře. Já chci pryč, chci za tebou. Já nešťastná jsem, bez vozu, pěšky půjdu třeba až do únavy. Za tebou. Říkají, že tě býk pošlapal. Můžou tě i zabít. Plná smutku a touhy jsem. Chci za tebou. Tady mne zabijí. Milovaný pojď, spěchej pro mne. Mám strach, aby nepoznali, jak toužím po polibcích ve tvé náruči. Tady mne čeká jen tíha otroctví. Jsem opuštěná. Ztracená a zubožená v otroctví, do kterého jsem zapadla úplně.
Doklady také uvádějí, že dívky a mladíci na Krétě byli cvičeni v akrobacii s býky, což byla tradiční část mínojské kultury. Podle legend byli mladí lidé ze všech okolních zemí unášeni na Krétu, aby se střetli s obávaným býkem, kterého údajně ukrývali v podzemí.
Spojitost s palácem v Knóssos, který ve skutečnosti nebyl jen palácem, ale spíše rozsáhlým komplexem zhruba tisíce místností s různými funkcemi, které byly navzájem propojeny chodbami tvořícími labyrint, mohla inspirovat i další mýty o labyrintu a jeho strážci Minotaurovi.
Někteří badatelé se domnívají, že disk nepochází z Kréty, ale má kořeny spíše v Asii. Existují dokonce teorie, že disk mohl být strojově čitelný nějakým starověkým zařízením, což by mohl být důkaz pokročilé technologie v dávných civilizacích.
Disk z Faistu je dnes vystaven v muzeu v Irakleiu na Krétě, kde je přístupný veřejnosti a přitahuje návštěvníky z celého světa, kteří mají zájem o jeho záhadný původ. Tento objekt přes veškeré domněnky a pravděpodobné výklady zůstává jedním z nejvýznamnějších a nejzáhadnějších artefaktů mínojské civilizace.
Zdroje: wikipedia.org, wikipedia.org, wmmagazin.cz
