Hlavní obsah

Když hudba hrála nad masovými hroby. Největší hromadná poprava během holokaustu.

Foto: Bronislaw Wesolowski mailto:alians@mm.pl, Domena publiczna, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=3475407

3. listopadu 1943 zněla z reproduktorů veselá taneční hudba. Johann Strauss. Valčíky. Pochody. Hudba měla přehlušit zvuky střelby. V Majdanku bylo během jediného dne zavražděno 18 000 Židů. Přeživší to nazvali „Krvavá středa“.

Článek

Konec října 1943, koncentrační tábor Majdanek u Lublinu. Józef Korcz byl vybrán do pracovní čety. „Vzali nás za pole,“ vzpomínal později. „Rozdělili nás do čtyř skupin, dali nám lopaty a krumpáče a řekli, abychom kopali čtyři obrovské příkopy.“

Vězňové si mysleli, že jde o protivzdušnou obranu Lublinu. Vrátili se na pole v poledne k obědu a říkali ostatním: „Němci připravují obranné zákopy proti letadlům.“

Neobvykle - ten den, který byla neděle, pokračovali v kopání i odpoledne. Silnější muži byli vybraní a kopali až do večera. Pak přišli Židé z tábora na Lipowské ulici. Kopali v noci. Při umělém osvětlení. Až do rána.

Nikdo netušil, k čemu ty příkopy budou.

Po Sobiboru

14. října 1943. Povstání v Sobiboru. Přes 300 vězňů uprchlo. Jen několik týdnů předtím - povstání v Treblince. Před půl rokem - povstání ve varšavském ghettu.

Židé bojovali. Židé utíkali. Židé se vzpírali.

Heinrich Himmler si uvědomil: Nelze čekat. Musí jednat rozhodně. Radikálně. Nesmí být další povstání.

V lublinském distriktu žilo ještě přibližně 45 000 Židů. Většinou pracovní vězni. „Nezbytní pracovníci“ pro německou válečnou výrobu. Zkušení řemeslníci. Dělníci z varšavského ghetta.

Himmler vydal rozkaz: Všichni musí zemřít.

Rozkaz dostal Friedrich Krüger, vyšší velitel SS a policie v Generálním gouvernementu. Ten ho předal Jakobovi Sporrenbergovi, veliteli SS a policie v lubelském distriktu. Sporrenberg naplánoval operaci jako vojenský útok. Dal jí kódové jméno: „Erntefest“ - Dožínky.

2. listopadu 1943. Do Lublinu přijelo 2 000 až 3 000 mužů SS a policie. Z Krakova. Z Varšavy. Policejní pluky. Waffen-SS. Místní jednotky.

Ten večer se konala závěrečná porada. Velitelé táborů Majdanek, Trawniki a Poniatowa. Velitelé jednotek. Bezpečnostní policie. Sporrenberg všechno řídil. Budoval atmosféru vojenské operace.

Dva reproduktory namontovali na policejní auta. Jeden u příkopů. Druhý u vchodu do tábora.

Operace měla začít za úsvitu.

Krvavá středa

3. listopadu 1943, 5 hodin ráno. Majdanek. Tma. Normální budíček.

Ale tábor byl během noci obklíčen 500 dodatečnými vojáky.

Ranní sčítání bylo nezvykle krátké. Potom SS důstojník dal rozkaz: „Nežidovští vězni - vrátit se do baráků!“

Židovští vězni stáli na apelplacu. Zmatení. Co se děje?

„Přesun na pole číslo 5!“

Z celého Lublinu přicházely kolony. Židé z pracovního tábora Lipowa. Z tábora Flugplatz. Z dalších míst. Všichni pěšky. Do Majdanku. K příkopům.

Vězňové byli zavřeni do baráků na poli číslo 5. Nedaleko krematoria. Nedaleko těch čerstvě vykopaných příkopů.

A pak spustili hudbu.

Valčíky smrti

Johann Strauss. Veselá taneční hudba. Pochody. Valčíky. Reproduktory naplno.

Jeden přeživší vzpomínal: „Po prvních salvách hudba z reproduktorů přehlušila další výstřely. Reproduktory připevněné na strážních věžích vysílaly na plný výkon veselou taneční hudbu… hudba zaplavila celý tábor. Jen v krátkých přestávkách nutných k přehození gramofonové desky se ozývaly výstřely vzduchem… Kolem čtvrté odpoledne hudba ztichla. Teď jsme slyšeli jen občasné jednotlivé výstřely, které se ozvaly od krematoria.“

Po stovkách je vyváděli z baráků. Nahé. Biti. Naháněni psy.

Museli lehnout do příkopů. Tváří dolů. Na těla těch, kteří byli zastřeleni před nimi.

Jedna rána. Do týla. Do krku. Další skupina. Další stovka. Další.

Hudba hrála a hrála.

Odpor

V táboře Lipowa 7 byly drženi židovští váleční zajatci - vojáci. Když je vyváděli z tábora, židovské ženy zavřené v barácích na poli 5 je spatřily. Začaly křičet. Prosit o pomoc. Prosit o život.

V tu chvíli několik židovských vojáků zaútočilo na své strážce holýma rukama. Tři SS muži byli zabiti nebo zraněni.

Všichni rebelové byli zastřeleni na místě. Na cestě k příkopům.

V jednom baráku spáchala skupina židovských lékařů a zdravotních sester sebevraždu. Raději smrt vlastní rukou než od svých tyranů.

Čísla

Do tří odpoledne - nebo podle některých svědectví do pěti - bylo v Majdanku zastřeleno 18 000 Židů.

Současně v Trawniki: 6 000 Židů zavražděno.

Následující den, 4. listopadu, v Poniatowě: 14 500 Židů zavražděno.

Celkem během dvou dnů: přibližně 42 000 Židů.

Největší jednotlivá masová poprava holocaustu.

Většina obětí byli obyvatelé varšavského ghetta. Ti, kteří přežili povstání v dubnu 1943. Byli sem deportováni jako pracovní síla. Vybraní jako „nezbytní pracovníci“. Měli pracovat pro německou válečnou výrobu.

A teď leželi mrtví v masových hrobech.

Po masakru

Vybrali 311 žen a 300 mužů. Nařídili jim třídit oblečení mrtvých. Ženám pak nařídili spalovat těla. Dva měsíce trvalo odstranění všech stop. Svědci vzpomínali, že měsíce potom visel nad Majdankem zápach hořícího lidského masa. Když byly příkopy zaplněny, zasypali je vápnem a pokryli jehličím. Jako by se nic nestalo. A co se stalo s těmi 311 ženami?

V březnu 1944 je deportovali do Osvětimi. Všechny poslali do plynových komor. Jediná Ida Mazower uprchla na cestě. Ze stovek Židů vybraných jako „Sonderkommando“ přežili jen dva: Josef Reznik a Josef Sterdyner.

Paměť

Když v červenci 1944 sovětská armáda osvobodila Majdanek, našla zachovalý tábor. Němci nestihli zničit všechny důkazy. Našli plynové komory. Krematorium. A příkopy. Příkopy, kde bylo zavražděno 18 000 lidí. Dnes stojí u místa popravy monumentální mausoleum. Pomník obětem „Krvavé středy“ - jak ten den přeživší nazvali.

Každé 3. listopadu přicházejí lidé. Zapalují svíčky. Kladou věnce. Čtou jména zavražděných. Jen jména, která se zachovala - protože většina obětí je neznámá. Žádné dokumenty. Žádné záznamy. Pouze čísla.

18 000 v Majdanku.

6 000 v Trawniki.

14 500 v Poniatowě.

Proč právě "Dožínky"?

Název operace zní nevinně. Skoro idylicky. Erntefest - Dožínky. Sklizeň. Oslava úrody. To byl nacistický cynismus v nejčistší formě. Sklizeň lidských životů. Sklizeň židovské krve. Němci tomu říkali „akce“. „Operace“. Organizovali to jako vojenskou operaci. S hodinovými hlášeními. Se velením z letadla - Sporrenberg sledoval celou akci ze vzduchu. Jako by to byla normální vojenská operace. Ne masová vražda neozbrojených civilistů.

Epilog

Někde mezi masovými hroby Majdanku leží dívka. Možná jí bylo patnáct. Možná dvacet. Nevíme její jméno. Nevíme, odkud přišla. Jestli měla rodinu. Jestli měla sny.

Víme jen, že 3. listopadu 1943 stála v řadě. Slyšela valčíky Johanna Strausse. Šla nahá k příkopu. Lehla si na těla jiných. A dostala ránu do týlu.

Jedna z 18 000. Jedna z 42 000. Jedna z šesti milionů.

Jejím hrobem je celý Majdanek. Jejím pomníkem je paměť. Její příběh - to je tento článek. A všechny ostatní články. A všechny vzpomínkové akce. A všechna svědectví.

„Nikdy víc“ - říkáme po holocaustu.

A přesto se musíme ptát: Skutečně jsme se poučili? Skutečně rozumíme tomu, co se stalo? Nebo jsou valčíky nad masovým hrobem jen vzdálenou historií, která se už nikdy nemůže opakovat?

Poznámka autorky:

Tento článek je psán na základě historických dokumentů, svědectví přeživších a vědeckých prací. Čísla obětí se v různých zdrojích mírně liší (18 000-18 400 v Majdanku, 42 000-43 000 celkem). Jména přeživších jako Józef Korcz, Josef Reznik, Josef Sterdyner, Ida Mazower a další jsou historicky doložena.

Majdanek je dnes státní muzeum a památník. Je to nejlépe zachovalý velký nacistický koncentrační tábor. Nabízí návštěvníkům možnost skutečně pochopit, jak vypadalo peklo na zemi.

Zdroje:

Operation Harvest Festival, Wikipedia
Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Operation_Harvest_Festival

Aktion Erntefest, Holocaust Historical Society
Dostupné z: https://www.holocausthistoricalsociety.org.uk/contents/naziseasternempire/aktionerntefest.html

03.11.1943: Operation Erntefest, State Museum at Majdanek
Dostupné z: https://www.majdanek.eu/en/news/03_11_1943__operation_erntefest/1688

Aktion „Erntefest“ (Operation "Harvest Festival"), Holocaust Encyclopedia
Dostupné z: https://encyclopedia.ushmm.org/content/en/article/aktion-erntefest-operation-harvest-festival

Operation Harvest Festival, Holocaust Encyclopedia
Dostupné z: https://encyclopedia.ushmm.org/content/en/timeline-event/holocaust/1942-1945/operation-harvest-festival

Erntefest Massacre, World War II Database
Dostupné z: https://ww2db.com/battle_spec.php?battle_id=235

Majdanek - Music and the Holocaust
Dostupné z: https://holocaustmusic.ort.org/places/camps/death-camps/majdanek/

77th Anniversary of Operation „Erntefest“, State Museum at Majdanek
Dostupné z: https://www.majdanek.eu/en/news/77th_anniversary_of_operation____erntefest/1368

This Month in Holocaust History – November 2022, The Jewish Foundation for the Righteous
Dostupné z: https://jfr.org/this-month-in-holocaust-history-at-the-jfr-november-2022/

Lublin/Majdanek Concentration Camp: Conditions, Holocaust Encyclopedia
Dostupné z: https://encyclopedia.ushmm.org/content/en/article/lublin-majdanek-concentration-camp-conditions

Majdanek (Lublin) Concentration Camp, Holocaust Historical Society
Dostupné z: https://www.holocausthistoricalsociety.org.uk/contents/naziseasternempire/majdanek.html

Extermination, State Museum at Majdanek
Dostupné z: https://www.majdanek.eu/en/history/extermination/15

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz