Hlavní obsah
Lidé a společnost

57 mužů proti 700 Irokézům: Poslední obrana Montrealu roku 1660

Foto: NPC/ChatGPT

U peřejí Long Sault se v květnu 1660 zastavil čas. Hrstka mužů čelila stovkám nepřátel – a svými životy koupili přežití kolonie, která se teprve rodila.

Článek

Řeka Ottawa byla roku 1660 hranicí mezi světy, které se navzájem neznaly, a přesto byly nuceny sdílet stejný prostor. Na jejích březích vznikaly první francouzské osady, křehké a nejisté, sotva zakořeněné v severoamerické krajině. Za nimi se rozkládaly lesy ovládané irokézskou konfederací – mocným svazem národů, který kontroloval obchod s kožešinami, přístup k řekám a často i samotné právo na přežití.

V Montrealu, tehdy spíše opevněné osadě než městě, se šířily znepokojivé zprávy. Irokézové se chystali na velkou válečnou výpravu. Nikdo nevěděl, jak rozsáhlá bude, ale jedno bylo jasné: pokud dorazí k osadám na řece svatého Vavřince, nebude je mít kdo bránit. Kolonie čítala jen několik set obyvatel a sotva pár desítek mužů schopných boje. Pomoc z Francie byla otázkou měsíců.

V této atmosféře nejistoty se objevil Adam Dollard des Ormeaux. Mladý důstojník pochopil, že čekání znamená zkázu. Pokud má kolonie přežít, musí se někdo postavit hrozbě dřív, než dorazí k Montrealu. A tak se v květnu 1660 rozhodl pro čin, který byl odvážný i zoufalý zároveň: vyrazit Irokézům naproti a zdržet je, ať to stojí cokoli.

Výprava, která neměla šanci

Dollardova skupina byla malá už od počátku. Sedmnáct Francouzů – dobrovolníků, ne profesionálních vojáků, ale mužů, kteří uměli střílet a byli smíření s rizikem. Připojilo se k nim zhruba čtyřicet Hurónů a Algonkinů, tradičních spojenců Francouzů, ostřílených bojovníků z lesních válek s Irokézy.

Nebyla to síla, která by mohla zvítězit v otevřené bitvě. A nebyla ani natolik pohyblivá, aby se mohla spolehnout na útěk. Byla to výprava, která od první chvíle existovala na hraně mezi hrdinstvím a sebevraždou.

Dne 2. května 1660 dorazili k opuštěné palisádě u peřejí Long Sault. Opevnění bylo staré a zpustlé. Kůly byly místy shnilé, mezi nimi zely mezery, půda uvnitř byla podmáčená. Nebyla zde studna, zásoby ani skutečné zázemí pro obléhání. Přesto se Dollard rozhodl právě tady zastavit.

Muži se pustili do oprav. Zpevňovali kůly, vršili hlínu, stavěli improvizované zátarasy. Každý věděl, že to nestačí – ale nebyla jiná možnost. Mezi hukotem řeky a šuměním lesa vznikala pevnost, která měla sehrát roli legendy.

Příchod nepřítele a první střet

Irokézové dorazili brzy. Nešlo o malou skupinu, jak někdy líčí pozdější pověsti. Podle dobových zpráv čelili obránci pěti až sedmi stovkám válečníků, převážně Mohawků a Seneků, doplněných Onondagy. Pro ně to byla jen další výprava v dlouhé válce o obchod, území a prestiž.

První útok byl prudký. Irokézové se pokusili palisádu prolomit rychle, vtrhnout dovnitř dřív, než se obránci plně zformují. Místo toho je přivítala mušketová palba. Několik útočníků padlo, další byli zraněni. Útok se zlomil.

Pro obránce to byl okamžik krátké naděje. Pokud dokázali odrazit první nápor, možná vydrží déle. Zároveň ale pochopili, že nepřítel má čas, sílu i trpělivost.

Začalo obléhání.

Irokézové palisádu obklíčili a odřízli přístup k řece. Šípy létaly ve dne, v noci se ozývaly bubny, výkřiky a smích, jejichž cílem bylo rozbít spánek i mysl obránců. V takových chvílích únava tíží víc než zranění.

Obklíčení, hlad a vyčerpání

S každým dnem ubývalo všeho. Munice, vody, sil. Mušketové koule se počítaly, každý výstřel musel mít smysl. Zranění se množila a i drobné rány se bez lékařské péče měnily v hrozbu smrti.

Největším nepřítelem se stala žízeň. Bez přístupu k řece pili obránci kalnou vodu z louží a bláta. Slábli, jejich odolnost se rozpadala. Irokézové to věděli a stupňovali tlak. Nešlo jim jen o prolomení palisády, ale o zlomení vůle.

Obránci se přesto pokoušeli o výpady. Krátké, zoufalé, smrtelně nebezpečné. Vyrazili ven, zasáhli několik protivníků a stáhli se zpět. Každý takový útok stál životy, ale zároveň dokazoval, že odpor ještě neskončil.

V jednom z těchto střetů byl zraněn i Dollard. Přesto bojoval dál. V té chvíli už nešlo o taktiku, ale o rozhodnutí vydržet tak dlouho, jak jen to půjde.

Zlomový okamžik: výbuch a konec

Po několika dnech bylo jasné, že palisáda nevydrží. Irokézové ji systematicky rozebírali. Konec se blížil.

Francouzi se rozhodli pro poslední risk. Sud se střelným prachem měl posloužit jako improvizovaná bomba. Pokud by explodoval mezi útočníky, mohl způsobit zmatek a ztráty, které by změnily průběh boje.

Plán selhal. Sud vybuchl uvnitř palisády.

Výbuch zabil několik obránců, další zranil a opevnění vážně poškodil. V nastalém chaosu Irokézové zaútočili. Boj se změnil v krvavé souboje muže proti muži. Tomahawky, nože, mušketové pažby. Někteří bojovali holýma rukama.

Nikdo se nevzdal. Každý věděl, že zajetí znamená pomalou smrt. Sedmnáct Francouzů padlo do posledního muže. Z indiánských spojenců přežilo jen několik málo zajatců, kteří byli později zabiti. Irokézové přišli podle odhadů o 60 až 100 válečníků.

Foto: Autor: Dennis G. Jarvis/ Wikimedia Commons, licence CC BY-SA 2.0

Relief na monumentu Maisonneuve v Montrealu znázorňující bitvu u Long Sault a smrt Adama Dollarda. Dennis G. Jarvis/ Wikimedia Commons, CC BY-SA 2.0

Bitva, která zachránila kolonii

Přestože Irokézové zvítězili, k Montrealu už nepokračovali. Ztratili čas, utrpěli ztráty a výprava se rozpadla. Kolonie získala to nejcennější – čas. Čas na sklizeň, na zásoby, na posílení obrany.

Bitva u Long Sault neměla vítěze v běžném smyslu slova. Obránci zemřeli. Ale jejich odpor změnil běh událostí. Z Adama Dollarda se stala legenda – později oslavovaná, zpochybňovaná, znovu vykládaná.

Fakta jsou prostá. U peřejí Long Sault se malá skupina mužů postavila síle, která měla vše na své straně. A vydržela dost dlouho na to, aby změnila dějiny.

Seznam použitých zdrojů:

1. Dollard des Ormeaux [online]. Encyclopédie du patrimoine culturel de l’Amérique française [cit. 2026-01-25]. Dostupné z: https://www.ameriquefrancaise.org/en/articles/dollard-des-ormeaux

2. Battle of Long Sault: 2–10 May 1660 [online]. Loyal Edmonton Regiment Museum [cit. 2026-01-25]. Dostupné z: https://www.lermuseum.org/new-france-1600-1730/1650-1730/battle-of-long-sault-2-10-may-1660

3. Adam Dollard des Ormeaux [online]. Wikipedia, The Free Encyclopedia [cit. 2026-01-25]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Adam_Dollard_des_Ormeaux

4. Battle of Long Sault [online]. The Canadian Encyclopedia [cit. 2026-01-25]. Dostupné z: https://www.thecanadianencyclopedia.ca/en/article/battle-of-long-sault

5. TRIGGER, Bruce G. Myth and Ideology in „Traditional“ French Canada: Dollard [online]. Anthropologica, Canadian Anthropology Society [cit. 2026-01-25]. Dostupné z: https://cas-sca.journals.uvic.ca/index.php/anthropologica/article/download/1536/1301/2457

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz