Článek
Podzimní den roku 1216, šedá obloha se sklání nad nízko položenou krajinou východní Anglie. Kůň za koněm, vůz za vozem se ztěžka sunou po rozbahněné cestě. Kola se boří do vlhké půdy, královští vojáci nervózně sledují horizont. Příliv se blíží. Ale zatím je ticho. Jen šplouchání a klení vojáků.
Vůz veze truhly. V jedné z nich možná spočívá koruna, kterou nosili angličtí králové od doby Viléma Dobyvatele. V jiné zlaté svícny, relikvie a dokumenty s voskovými pečetěmi. Je to královský poklad – a celá Anglie je právě na pokraji zhroucení.
Král Jan Bezzemek se vrací z kláštera ve Wisbechu. Cítí se nemocný, možná už tuší, že mu zbývají jen dny života. Ale naděje se upíná k pokladu. Jeho hodnota má vykoupit vojáky, uplatit barony, udržet korunu na hlavě jeho syna – budoucího krále Jindřicha III.
A pak se to stane.
Příliv přichází znenadání. Voda stoupá rychleji, než kdokoliv čekal. Říční ramena se mění v rozbouřené toky, bahno se mění v past. Jeden vůz za druhým se převrací. Koně se vzpínají, lidé křičí, truhly mizí v kalné vodě.
Doba bez GPS a meteorologických předpovědí neodpouští chyby. Tato stála Anglii víc než jen materiální škody – přišla o poklad, o symbol královské moci. Kronikář Roger z Wendoveru jen lapidárně poznamenává: „A král ztratil téměř vše, co měl.“
Ale co vlastně?
Přesná povaha pokladu zůstává záhadou. Někteří historici věří, že šlo jen o válečnou pokladnu – zlato, stříbro, možná pár šperků. Jiní mluví o korunovačních klenotech, o relikviářích, o listinách tak citlivých, že jejich nález by dnes mohl změnit obraz středověké Anglie.
LIDAR jako světlo v mlze
V lednu 2025 došlo k průlomu, na který mnozí badatelé čekali celé dekády. Archeologové oznámili nové výsledky z průzkumu oblasti The Wash, notoricky známé bažinaté oblasti, kde měl být ztracen poklad krále Jana Bezzemka. Tentokrát se nejednalo o žádnou spekulaci, ale o tvrdá data získaná pomocí technologie LIDAR – revolučního nástroje, který mění způsob, jakým vnímáme krajinu.
LIDAR, zkratka pro Light Detection and Ranging, využívá laserové paprsky k vytváření detailních 3D modelů terénu – a to i v místech, kde je zemský povrch skryt pod stromy, vegetací či sedimenty. Když byla oblast nad The Wash nasnímána, výsledky doslova ohromily výzkumný tým.
Staletí ukrytá krajina jako by náhle ožila. Objevily se pozůstatky zaniklých cest, které se vinuly tam, kde dnes končí močály. Vyschlá ramena říček, dávno zasypaná a zapomenutá. A co je nejvíc zarážející – anomálie v terénu, pravoúhlé tvary a symetrické útvary pod povrchem, které příroda netvoří. Tyto stopy připomínají základové kameny, dřevěné konstrukce, možná i zbytky po vozové cestě nebo provizorním přemostění.
Ben Robinson, historik známý z dokumentárních pořadů BBC, k tomu poznamenal:
„Je to, jako bychom si najednou mohli krajinu ‚přečíst‘. Místa, která byla zapomenuta, se vracejí na mapu. Nejde jen o archeologii – je to návrat paměti samotné krajiny.“
Vědci a historici se na základě těchto dat domnívají, že by mohli určit nejen trasu královského konvoje, ale i možné místo, kde mohl poklad zmizet. Nejedná se o přesnou lokaci s křížkem na mapě, ale o konkrétní úsek, kde se soustředí terénní anomálie a kde je pravděpodobné, že došlo k neštěstí.
Clive Bond, vedoucí výzkumného týmu z West Norfolk and King’s Lynn Archaeological Society, shrnuje situaci slovy:
„Víme, kde hledat. Teď už zbývá jen najít odvahu kopnout do země.“
A dodává: „Možná nic nenajdeme. Možná narazíme na dřevo, na zrezivělou přezku… Ale možná také na truhly s pokladem. A to je ta jiskra, která nás žene dál.“
LIDAR tak není jen technologií. Stává se jakýmsi „světlem v mlze“ – doslova i obrazně. V mlze staletí a bahnitých vrstev, které pokryly ztracený svět, najednou proniká paprsek jistoty. A pokud někdy dojde k objevu, pokud se jednoho dne pod bagrem zaleskne něco zlatého, bude to právě díky tomuto tichému paprsku světla, který odhalil to, co bylo po staletí pohřbeno.
Představte si, že jednoho dne skutečně někdo narazí na truhlu – zapečetěnou, stále neotevřenou. Co by bylo uvnitř? Koruna? Papežská bula? Zlatý krucifix nebo záznam o tajné dohodě s francouzským dvorem?
Možná je poklad krále Jana především metaforou. O ztrátě moci, o přechodu starého světa do nového. O tom, co se stane, když pýcha padne na kolena a král se stane jen jménem v učebnicích.
Ale dokud se nevzdáme hledání, dokud se bude krajina The Wash probouzet pod paprsky laserového skeneru, dokud budou archeologové pokládat otázky a amatérští hledači s detektory bloudit mlhou – naděje zůstává.
A s ní i sen, že se jednoho dne země otevře… a vydá královský poklad.
Použité zdroje:
1. Milligan, M. (2024, March 27). Archaeologists search for King John's lost treasure. HeritageDaily. Dostupné z: https://www.heritagedaily.com/2024/03/archaeologists-search-for-king-johns-lost-treasure/151213ancientpages.com+3HeritageDaily - Archaeology News+3Archaeology News Online Magazine+3
2. Radley, D. (2024, March 27). Archaeologists search for King John's lost treasure after 800 years. ArchaeologyMag. Dostupné z: https://archaeologymag.com/2024/03/archaeologists-search-for-king-johns-lost-treasure/Archaeology News Online Magazine
3. Bartek, J. (2024, March 27). Bad King John's Lost Treasure May Be Hidden Near The Walpole Marsh In The Fenlands – Archaeologists Say. AncientPages. Dostupné z: https://www.ancientpages.com/2024/03/27/king-johns-lost-treasure-walpole-marsh/HeritageDaily - Archaeology News+2ancientpages.com+2Archaeology News Online Magazine+2
