Článek
Noc byla chladná a tichá. V rakouském Lienzu, na úpatí alpských kopců, panovalo zvláštní napětí. Stovky mužů – kozáci, jejich ženy, děti – stáli v řadách. Někteří svírali v rukou kříže, jiní fotografie svých blízkých, většina jen bezmocně hleděla k obzoru. Britští důstojníci jim slíbili setkání, rozhovor, zajištění. Ale jejich konečná cesta směřovala jinam – k nástupišti smrti. Do náruče sovětské NKVD.
Psalo se léto roku 1945. Válka sice skončila, ale pro statisíce lidí tím nejhorší teprve začínalo.
Operace Keelhaul – pojmenovaná po středověkém námořnickém mučení, kdy byl provinilec vláčen pod kýlem lodi – byla jednou z nejtemnějších kapitol poválečných dějin. Mezi lety 1945 a 1947 provedli západní spojenci, především Británie a Spojené státy, systematické vydávání sovětských občanů – nebo těch, které Sovětský svaz za své občany označil – zpět do Stalinova impéria. A to bez ohledu na jejich vůli, původ, či strach.
Do vagónů šli vojáci, kteří bojovali proti komunismu, ruští emigranti z doby občanské války, bývalí vězni, ale i ženy, starci a děti. Všichni byli označeni za „zrádce“, „kolaboranty“, „dezertéry“. Bez soudu. Bez možnosti obrany.
Na konferenci v Jaltě v únoru 1945 podepsali Churchill, Roosevelt a Stalin dohodu o repatriaci. Měla zajistit návrat válečných zajatců a civilistů do svých domovin. Jenže Sovětský svaz trval na tom, že každý, kdo někdy žil na jeho území – byť se narodil v carském Rusku nebo žil celý život v exilu – je automaticky jeho občan.
A tak se z jaltské repatriace stala smrtící past. Spojenecké síly, v duchu nově nastolované rovnováhy sil, začaly hromadně předávat tisíce lidí – často násilím, podvodem, někdy dokonce omámené nebo svázané.
Kozácký generál Pjotr Krasnov, kdysi bojující proti bolševikům, stál bok po boku svých mužů v Lienzu. Věřili, že Británie – stará monarchie, s níž je pojilo nepřátelství ke komunismu – je ochrání. Mýlili se.
Jednoho rána jim bylo řečeno, aby šli na „konferenci“. Místo toho byli obklíčeni, odzbrojeni, vlákáni do nákladních vozů. Když ženy a děti pochopily, co se děje, nastal chaos. Některé matky skočily do řeky Drávy s dětmi v náručí. Jiní si podřezali žíly nebo se oběsili na opasku. Britští vojáci se dívali. Mlčky. Se svěšeným pohledem.
Historici odhadují, že během Operace Keelhaul bylo do Sovětského svazu násilně repatriováno až 2,5 milionu lidí. Mnohé z nich už nikdy nikdo neviděl. NKVD je odvážela do táborů, do sibiřských lágrů, kde pracovali do vyčerpání nebo byli rovnou popraveni. Jen zlomek z nich se vrátil domů – často až po desetiletích.
Nešlo jen o Rusy. Podobný osud postihl Ukrajince, Bělorusy, Gruzínce, ale i Srby a Chorvaty, kteří utekli před Titovým režimem. Někteří z nich bojovali po boku německé armády – ne z ideologie, ale proto, že viděli v nacistech menší zlo než v Sovětech. Ani ti neměli slitování. Spojenci předávali celé oddíly – včetně civilního doprovodu.
Operace Keelhaul byla dlouhá léta tajemstvím. Dokumenty byly označeny jako přísně tajné. Veřejnost o ní nevěděla. Válečné deníky mlčely, političtí představitelé se odvraceli. Poprvé se o ní začalo hovořit až v 70. letech. Ale dodnes se o ní píše jen opatrně. Nehodí se totiž do vítězného příběhu o osvobození Evropy.
Jak by se vysvětlovalo, že demokratické mocnosti – vítězové nad nacismem – bez výčitek odevzdávaly lidské bytosti režimu, který měl na rukou miliony mrtvých?
Operace Keelhaul není jen historická epizoda. Je připomínkou toho, co se stane, když stát upřednostní dohodu před morálkou. Když se člověk stane položkou v seznamu, ve vojenské směrnici, v diplomatické výměně. A když pravda musí čekat desítky let, než vyjde na světlo.
Je naší povinností ji znát. A připomínat si, že ti, kteří byli zataženi pod kýl historie, křičeli. Jen je nikdo neposlouchal.
Seznam použitých zdrojů:
1. KIMMEL, Leigh Husband. Soviet Exiles and Prisoners of War Are Forced into Repatriation [online]. EBSCO Research Starters, 2023 [cit. 2025-06-04]. Dostupné z: https://www.ebsco.com/research-starters/military-history-and-science/soviet-exiles-and-prisoners-war-are-forced
2. LUTTON, Wayne. Stalin’s War: Victims and Accomplices [online]. Institute for Historical Review, 1984 [cit. 2025-06-04]. Dostupné z: https://ihr.org/journal/v5n1p84_lutton
3. ANDERSON, Steve. Appeasing Stalin: Forced Repatriation After WWII [online]. Medium, 2016 [cit. 2025-06-04]. Dostupné z: https://medium.com/@SteveAwriter/appeasing-stalin-forced-repatriation-after-wwii-1fff9ee97b5f
4. Non-Returners: Forced Repatriation of Soviet Citizens and the Development of Refugee Protections [online]. History Workshop, 2022 [cit. 2025-06-04]. Dostupné z: https://www.historyworkshop.org.uk/migration/non-returners-forced-repatriation-of-soviet-citizens-and-the-development-of-refugee-protections/
