Článek
Noc padá na toskánské město jako závoj. Ulice jsou prázdné, jen pouliční lampy rozpíjejí své žluté světlo do deštěm nasáklé dlažby. V dálce odbíjí zvon — je půlnoc. V okně farního domu, jehož omítka se leskne po letní přeháňce, se mihne stín. Pak další. Z dálky by to připomínalo tajnou mši, skryté setkání kajícníků. Ale skutečnost, která se odehrává za těžkými dřevěnými dveřmi, je všechno, jen ne kajícná.
Uvnitř se rozléhá tlumená elektronická hudba. Vonné tyčinky se mísí s pachy potu, alkoholu a chemikálií. V obývacím pokoji, kde ráno probíhala katecheze pro mládež, bliká stroboskop. Bílé zdi poskvrněné časem a vlhkem odrážejí nahá těla v rytmu umělého světla. Sklenice vína, talířky s bílým práškem. Někdo se směje, někdo sténá, jiný jen tupě zírá do podlahy a svírá malou lahvičku s tekutinou – GHB, droga poslušnosti, chemický klíč k rozkoši.
A mezi nimi on. Don Francesco Spagnesi. Jeho tvář je klidná, téměř mírumilovná. V jedné ruce drží pohár s vínem, druhou pokládá na rameno mladého muže v lesklé černé košili. Mluví tiše, důvěrně. Jako by právě uděloval rozhřešení. Ale slova nejsou modlitbou. Jsou návrhem. Nabídkou. „Pojď se mnou,“ říká. „Mám něco čistého, silného. Pocítíš Boha jako nikdy předtím.“
Na stole vedle něj leží rozložená Bible, otevřená na Žalmech. V ní je ukrytý igelitový sáček s metamfetaminem. Krucifix na stěně nad nimi visí šikmo, jakoby odvracel zrak. V místnosti není ani stopa po božím pokoji. Jen extáze, touha, zmatek.
Hostie tu nahradily pilulky. Místo požehnání přichází injekce. Místo spásy — rozkoš, která otupuje a ničí. Těla se svíjejí na pohovce, která sloužila ke zpovědím. Nyní připomíná polní lůžko pro duše, které už o vykoupení nestojí.
Nad ránem jsou všichni vyčerpaní. Nahá těla leží v obýváku i v ložnici. Vzduch je těžký, v okně doutná zbytek kadidla. Don Francesco zírá do stropu. Jeho tvář je prázdná. A přece… v jeho očích není lítost. Jen návyk. Jen pád, který se proměnil v životní stav.
Tento výjev není výplodem románu ani přehnané fantazie. To se skutečně odehrávalo — ne jednou, ale opakovaně. V domě Božím. V místě důvěry. V prostoru, kde se měli lidé cítit chráněni, slyšeni, vyslyšeni. Francesco Spagnesi proměnil svatyni v chrám závislosti. V duchovní pustinu, kde modlitby nahradily vzdechy rozkoše a svěcenou vodu tekutý kokain.
A nikdo si dlouho ničeho nevšiml.
Věřící se domnívali, že mají výjimečného pastýře. Elegantní, charismatický, s kultivovaným projevem, učeností a duší, která — zdálo se — patří Bohu. Lidé mu naslouchali. Lidé ho milovali. Dokázal rozzářit kazatelnu, rozplakat seniory v první lavici, přivést mladé zpět do kostela. Ale pod sutanou ukrýval temnotu, jakou si málokdo dokáže představit.
Francesco byl nemocný. Ale nejen tělem — byl HIV pozitivní, což věděl. A snad právě proto se začal propadat do světa, který popírá vše, co hlásal. Byl to svět chemsexu — kombinace drog a sexuální extáze, kde hranice mizí. Svět, kde se spiritualita mění v tělesnost a kde se důvěra zneužívá jako nejsladší droga.
Začalo to nenápadně. Pár soukromých večírků. Pár dávek kokainu. GHB. Meth. Ale brzy nestačily úspory. Nestačily dary od přátel. Nestačily almužny. Spagnesi začal krást z farní pokladny. Léta si věřící odtrhávali od úst, dávali „na opravu varhan“, „na nemocné děti“, „na charitu“. Ve skutečnosti jimi Francesco platil kokain, nájem apartmánů a orgie se svými milenci. Těmi, kterým nikdy neřekl o své nemoci. Nikomu. Vědomě.
V den, kdy byl zatčen, měl v těle ještě zbytky GHB. Policie u něj našla injekční stříkačky, záznamy plateb a stovky konverzací. Mnohé explicitní. Některé až bolestně naivní. Psali mu mladí muži, věřící i nevěřící, hledající duchovní vedení, útěchu, místo v životě. A místo toho našli manipulátora. Narkomana. Kněze, který kázal o čistotě, zatímco večer vyměňoval Bibli za dealerovu tašku.
Šok byl absolutní. Farnost oněměla. Staré ženy plakaly. Mladí se ptali, jak je možné, že to nikdo neviděl. A přitom stopy byly — jen je lidé nechtěli vidět. Drahé oblečení. Časté cesty. Tajemné návštěvy. A stále hlubší propast v očích, které kdysi vyzařovaly světlo.
Z vyšetřování vyplývá, že Francesco Spagnesi zorganizoval desítky chemsex večírků, kterých se účastnili muži z celé Itálie. Je podezřelý z těžkého ublížení na zdraví, protože zamlčel svou HIV pozitivitu. Vyšetřovatelé se domnívají, že mohl nakazit i další osoby. Jeho bývalý partner uvedl, že o nemoci nevěděl. A nebyl sám.
Zůstává otázka, kterou si kladou všichni: Jak hluboká musí být vnitřní prázdnota, aby člověk vyměnil službu Bohu za službu vlastním démonům?
A přece, právě v této tragédii se zrcadlí lidskost — s celou svou složitostí, temnotou i nadějí. Možná nám tento pád připomíná, že žádná tvář — byť pokorná a laskavá — nemůže být štítem proti peklu, které si člověk nosí uvnitř.
Seznam použité literatury:
1. ALLEN, John L. Italy’s ‚pusher priest‘ suspended from ministry amid canonical inquiry [online]. Crux, 6. 11. 2021 [cit. 2025-05-31]. Dostupné z: https://cruxnow.com/church-in-europe/2021/11/italys-pusher-priest-suspended-from-ministry-amid-canonical-inquiry
2. NELKEN-ZITSER, Jude. Italy: Priest Stole Church Money to Pay for Chemsex Orgies, Say Police [online]. Business Insider, 25. 9. 2021 [cit. 2025-05-31]. Dostupné z: https://www.businessinsider.com/italy-priest-allegedly-stole-church-money-to-pay-chemsex-parties-2021-9
3. ALLEN, John L. Italy’s ‚pusher priest‘ investigated over failure to disclose HIV status [online]. Crux, 22. 9. 2021 [cit. 2025-05-31]. Dostupné z: https://cruxnow.com/church-in-europe/2021/09/italys-pusher-priest-investigated-over-failure-to-disclose-hiv-status
4. ANSA. Priest in drugs probe ‚failed to tell partners about HIV‘ [online]. ANSA English, 22. 9. 2021 [cit. 2025-05-31]. Dostupné z: https://www.ansa.it/english/news/2021/09/22/priest-in-drugs-probe-failed-to-tell-partners-about-hiv_86167019-2c0e-4189-b4c1-a6703a85524a.html
