Článek
Kosmická stanice Saljut 6 tiše krouží kolem Země. Venku nekonečný vesmír, uvnitř soustředěný šum ventilace, tlumené pípání přístrojů a občasný výkřik: „Pozor na ten řízek!“ Ano – to není vtip, ale fragment skutečného příběhu z dějin československé kosmonautiky.
Když se v roce 1978 Vladimír Remek stal prvním kosmonautem z jiné země než Sovětského svazu a Spojených států, nevydal se na oběžnou dráhu pouze jako politický symbol. Přivezl s sebou také sadu vědeckých experimentů, mezi nimiž se našly nejen biologické a fyzikální úlohy, ale i jeden kuriózní pokus, který zní jako anekdota: smažení řízku v beztíži.
Program Interkosmos: Věda mezi hvězdami
Let Vladimíra Remka byl součástí programu Interkosmos – mezinárodní iniciativy, do níž se zapojily spojenecké socialistické státy. Československo zde sehrálo významnou roli. Vědecký tým připravil řadu experimentů, které měly odpovědět na otázky týkající se vlivu mikrogravitace na živé organismy, krystalizaci látek, proudění kapalin i možnosti pěstování potravin.
Jedním z těchto projektů byla kultivace sladkovodní řasy Chlorella vulgaris. Tato zelená mikroskopická buňka dokáže ve vhodných podmínkách produkovat kyslík, vázat oxid uhličitý a zároveň sloužit jako výživný potravinový doplněk – ideální kandidát pro život v uzavřeném ekosystému kosmické stanice. Experiment ukázal, že Chlorella v beztíži sice roste, ale o dost pomaleji, než se očekávalo – což souviselo s omezeným pohybem živin a světla v mikrogravitaci.
Ale zatímco Chlorella rostla (neochotně), jiný pokus měl mnohem kratší trvání a mnohem hlasitější dopad – obrazně i doslova.
Vesmírný řízek: Co se skutečně stalo?
Podle historických záznamů a svědectví zúčastněných vědců se v neoficiální části experimentů objevila otázka: Lze smažit jídlo ve stavu beztíže? A protože česká mysl je zvídavá, odpověď se hledala metodou pokusu.
Řízek byl ve stavu beztíže vložen do rozehřátého tuku. A nastaly problémy.
Proč smažení ve vesmíru nefunguje?
Na Zemi je proces smažení jednoduchý: tuk zůstává na dně pánve díky gravitaci, zahřívá se a maso v něm může rovnoměrně probíhat Maillardovou reakcí – chemickým dějem, který dodává jídlu onu charakteristickou zlatavou barvu a vůni.
Ve vesmíru však tuk ve stavu beztíže ztrácí „dno“. Bez gravitace se místo toho shlukuje do kulovitých kapek, které se vznášejí prostorem. Jakmile je řízek umístěn do oleje, nenastává ponoření – obě tělesa se pohybují nezávisle, a to často opačnými směry.
Kapka oleje v mikrogravitaci
Výsledkem je:
• Tuk, který se nerozprostře, ale vytváří neovladatelné kapky.
• Řízek, který se volně vznáší a otáčí, aniž by měl souvislý kontakt s horkým médiem.
• Riziko, že kapky oleje ulpí na technice, oblecích nebo se dostanou do dýchacích cest.
Z hlediska fyziky je klíčovým problémem chybějící hydrostatický tlak a vztlaková síla, které jsou za normálních podmínek základem vaření v tekutinách.
Suma sumárum: řízek se nesmaží, řízek levituje.
Návod: Jak (ne)usmažit řízek na oběžné dráze
Pokud by se někdo i dnes chtěl pokusit zopakovat tento experiment, doporučuji následující postup:
1. Připravte řízek: naklepejte maso, obalte v mouce, vejci a strouhance. Sledujte, jak se obal uvolňuje a pomalu se rozptyluje po kabině.
2. Zahřejte olej: ve speciální uzavřené nádobě s výhřevným tělesem. Sledujte, jak se tuk mění v horké neovladatelné kuličky.
3. Vložte řízek: nebo se o to alespoň pokuste, protože maso pluje jiným směrem, než jste chtěli.
4. Sledujte chaos: řízek a olej se míjejí, zvolna rotují, narážejí do stěn a vytvářejí rizikovou situaci pro celou posádku.
5. Přerušte experiment: protože řízek se neusmaží a technici na Zemi už křičí do mikrofonu, že tohle je opravdu velmi nebezpečné.
V historii kosmonautiky existují tisíce experimentů – některé přinesly Nobelovy ceny, jiné úsměv. Ale právě tyto zdánlivě „bláznivé“ pokusy pomáhají pochopit, jak jiný je svět mimo naši planetu.
Řízek ve vesmíru neuspěl, ale ukázal něco mnohem důležitějšího: že věda není jen o výsledcích, ale o odvaze klást si neobvyklé otázky.
Seznam zdrojů:
1. Pacner, Karel. Češi a vesmír. Praha: Mladá fronta, 2008. ISBN 978-80-204-1683-3.
2. Tuček, Josef. Remkovy experimenty posunuly kosmickou vědu. Aktuálně.cz [online]. 2. 3. 2008 [cit. 17. 4. 2025]. Dostupné z: https://zpravy.aktualne.cz/remkovy-experimenty-posunuly-kosmickou-vedu/r~i:article:522720/
