Hlavní obsah
Věda a historie

Vakcína zabila více lidí než pandemie: Nejkontroverznější očkování v USA

Foto: NPC/ChatGPT

V roce 1976 spustily USA masivní očkovací kampaň proti pandemii, která nikdy nepřišla. Mnohonásobně více lidí tehdy zabila vakcína než virus. Jak se to mohlo stát?

Článek

Zima roku 1976. Na vojenské základně Fort Dix v New Jersey se ozývá dusivý kašel. Mladý voják kolabuje během cvičení, je převezen do nemocnice — a umírá. Laboratorní testy ukáží něco děsivého: virus prasečí chřipky, příbuzný tomu, který v roce 1918 zabil desítky milionů lidí po celém světě. V ten okamžik to začíná.

V Bílém domě sedí prezident Gerald Ford a sleduje tiskovou zprávu. Krizový štáb předkládá modely: miliony nakažených, statisíce mrtvých. Nikdo nechce zopakovat selhání z roku 1918 – ti, kdo zpočátku mlčeli, nakonec kopali masové hroby. Vzpomínka na španělskou chřipku je stále příliš živá. A tak vzniká plán: očkovat každého Američana.

Prezident svolává televizní štáb. Sám si nechává vpíchnout vakcínu před kamerami. Působí rozhodně, jistě, hrdinsky. Do podzimu má být naočkováno 200 milionů lidí. Bezprecedentní kampaň je spuštěna v neuvěřitelné rychlosti. Po celé zemi vyrůstají očkovací centra. Lidé stojí fronty, nechávají si vpichovat látku, o které vědí jen to, že má zachránit jejich život.

Znějí hesla o odpovědnosti. Reklamy vybízejí staré i mladé, aby „nečekali na smrtící chřipku“. Televize vysílá spoty, kde stařenka vzpomíná na rok 1918 a varuje: „Neopakujte naši chybu.“ Ve školách se rozdávají souhlasy k očkování. Plakáty hlásají hesla připomínající válečnou propagandu. Prezident pózuje s injekcí jako s pistolí proti neviditelnému nepříteli. Vedle něj vážení experti z CDC.

Ale pak se stane něco, s čím nikdo nepočítal.

Virus… zmizí. Nikam se nerozšíří. Zůstane zamčený ve zdech Fort Dix jako duch, který se náhle objevil a zase se vytratil. Mimo základnu onemocní pouze několik málo lidí, žádné úmrtí, žádná epidemie. Ale očkování pokračuje.

A pak se začnou objevovat případy ochrnutí. Lidé si stěžují na slabost nohou, na ztrátu reflexů. Někteří skončí na invalidním vozíku. Několik z nich — zemře. Guillain-Barrého syndrom, říkají lékaři. Vzácná, ale velmi vážná reakce imunitního systému. Podezření padá na vakcínu. A čísla rostou.

Prezident Ford mlčí. CDC začíná vyšetřovat. V tisku se objevují titulky o „národním fiasku“. Místo ochrany před virem se Amerika potýká s následky největší očkovací kampaně ve své historii — proti pandemii, která nikdy nepřišla.

Strach jako virus

Jak se to mohlo stát? Jak mohla vláda nejvyspělejší země světa spustit tak kolosální akci na základě jednoho případu? Odpověď je jednoduchá a děsivá zároveň: strach. Strach z roku 1918, z masových hrobů, z nemocí, které se šíří bez varování. Věda v roce 1976 ještě nedokázala s jistotou říct, jak se virus bude chovat. Rozhodnutí padala rychle, bez jasných dat, pod tlakem politických očekávání a veřejného mínění.

Rozhodovalo se mezi tím, zda přijmout oběti z vakcíny — nebo riskovat miliony mrtvých.

Kampaň byla ukončena. Zůstaly po ní stovky poškozených, desítky mrtvých a miliony Američanů, kteří se začali ptát: můžeme ještě věřit svým institucím? Vláda, CDC i farmaceutické firmy čelily kritice, soudním žalobám a ztrátě důvěry veřejnosti.

Rok 1976 se stal příkladem, který se i dnes objevuje v debatách o vakcínách a zdravotnických zásazích. Ne proto, že by vakcíny byly špatné. Ale proto, že ukazuje, jak nebezpečné je jednat rychle bez transparentnosti, bez otevřeného přiznání nejistoty.

V sále Kongresu dodnes leží spisy vyšetřovací komise k Swine Flu Affair. Na titulní straně je jedno slovo, které rezonuje dějinami: „přehnaná reakce“.

Ale co kdyby virus skutečně udeřil? Co kdyby Amerika nejednala — a přišly tisíce mrtvých? Na tuto otázku nikdo nezná odpověď.

Seznam použitých zdrojů

1. Sencer, D. J., & Millar, J. D. (2006). 1976 Swine Flu Vaccination Program. Centers for Disease Control and Prevention. Dostupné z: https://www.cdc.gov/museum/online/story-of-cdc/h1n1/index.html​

2. Langmuir, A. D., & Bregman, D. J. (1979). Guillain-Barre syndrome following vaccination in the National Influenza Immunization Program, United States, 1976–1977. American Journal of Epidemiology. Dostupné z: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/463869/

3. Neustadt, R. E., & Fineberg, H. V. (1978). The Swine Flu Affair: Decision-Making on a Slippery Disease. National Academies Press. Dostupné z: https://nap.nationalacademies.org/catalog/12660/the-swine-flu-affair-decision-making-on-a-slippery-disease​

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz