Článek
Když kníže Igor roku 945 vyrazil vybírat tribut od kmene Drevljanů, nešlo o první ani výjimečnou cestu. Vládci Kyjevské Rusi byli zvyklí brát víc, než se lidem líbilo. Tentokrát však Igor překročil hranici. Po úspěšném výběru se rozhodl vrátit a požadovat další platby. Byla to chyba, která ho stála život.
Drevljané ho nezabili v boji. Podle nejstarší ruské kroniky byl Igor popraven demonstrativně a krutě. Přivázali ho ke dvěma ohnutým stromům, které po uvolnění jeho tělo roztrhaly. Nebyla to jen poprava, ale vzkaz: takto skončí ten, kdo nás bude dál vysávat.
V Kyjevě zůstala Olga – vdova, regentka a matka malého syna Svjatoslava. V očích tehdejších elit to byla slabina. Žena bez manžela, obklopená muži, kteří čekali na její pád. Místo toho se stala noční můrou celého kmene.
Nabídka míru, která byla rozsudkem smrti
Drevljané si uvědomovali, že zabít knížete nestačí. Aby zabránili odvetě, poslali do Kyjeva poselstvo s návrhem, který měl vše uklidnit: Olga se má provdat za jejich knížete Mala. V jejich logice šlo o chytré politické řešení.
Olga souhlasila.
První vyslanci byli přijati zdvořile. Bylo jim řečeno, že kyjevský lid si jejich příchodu váží a že je chce slavnostně uvítat. Poslové byli usazeni do lodí – symbolu cti a postavení. Netušili, že lodě se stanou jejich rakvemi.
Na knížecím dvoře byla připravena hluboká jáma. Lodě s muži byly shozeny dolů a zahrnuty hlínou. Podle kroniky se Olga sklonila nad hrob a chladně se zeptala, zda se jim dostalo náležité pocty. Byla to poprava provedená s ledovým klidem, nikoli v záchvatu emocí.
Oheň místo očisty
Krátce nato dorazilo druhé poselstvo. Netušilo, co se stalo s jejich předchůdci. Olga je přijala stejně vlídně. Nabídla jim lázeň – místo očisty, pohostinnosti a odpočinku po dlouhé cestě.
Jakmile vešli dovnitř, dveře byly zataraseny. Budova byla zapálena. Oheň pohltil dřevo, kouř vyplnil prostor a křik se brzy změnil v ticho.
V symbolickém jazyce doby to byl čin s hlubším významem. Místo, které mělo smýt špínu, se proměnilo v nástroj smrti. Olga tím dala jasně najevo, že žádný mír neexistuje.
Hostina, která se změnila v jatka
Teprve poté oznámila, že sama přijede do drevljanského města Iskorosteně, aby vykonala smuteční obřady za svého muže. Drevljané souhlasili. Možná věřili, že nejhorší už mají za sebou. Možná se báli odmítnout.
Hostina byla velkolepá. Pilo se ve velkém, jedlo se, zpívalo. Bojovníci Olgy se mísili mezi hosty, nenápadní, mlčenliví. Když byli Drevljané opilí a nepozorní, přišel rozkaz.
Následoval masakr. Podle kronik bylo během jediné noci zabito asi pět tisíc mužů – předáků, bojovníků i šlechticů. Nešlo o bitvu, ale o systematické vyvražďování elity. Přesto město stále stálo. A Olga ještě neskončila.
Ptáci a hořící město
Iskorosteň se bránil dlouho. Hradby odolávaly, zásoby vydržely. Olga pochopila, že hrubá síla nestačí. A tehdy přišla s nápadem, který dodnes patří k nejděsivějším epizodám raného středověku.
Poslala do města vzkaz: chce mír. Nežádá zlato ani otroky, jen symbolickou daň. Z každého domu tři holuby a tři vrabce. Vyčerpaní obránci souhlasili. Co by mohlo být nebezpečného na ptácích?
Když byli ptáci shromážděni, nechala Olga k jejich nohám přivázat hořící látku napuštěnou smolou a sírou. Poté byli vypuštěni.
Ptáci se instinktivně vrátili do svých hnízd – pod střechy, do dřevěných konstrukcí, do suchých trámů. Město začalo hořet najednou na desítkách míst. Požár se vymkl kontrole. Iskorosteň byl zničen. Ti, kteří přežili, byli pobiti nebo odvlečeni do otroctví.
Pomsta byla dokonána.
Olga Kyjevská (vládla 945–962)
Vládnutí, které přineslo řád
Po zničení Drevljanů se Olga nestáhla do ústraní. Naopak. Začala systematicky upevňovat moc. Zavedla pevně stanovená místa výběru daní, omezila svévoli místních vládců a vytvořila základ státní správy.
Vládla tvrdě, ale účinně. Historici se shodují, že bez její vlády by se Kyjevská Rus mohla rozpadnout. V době, kdy byla síla jediným jazykem politiky, přinesla strukturu a pravidla – zaplacená krví.
Její syn Svjatoslav vyrůstal v prostředí, kde byla válka každodenní realitou. Stal se jedním z nejagresivnějších vládců své doby. Olga však postupně obrátila pohled jinam.
Křest a nová tvář moci
Kolem roku 957 odjela Olga do Konstantinopole. Ne jako zajatkyně, ale jako vládkyně a diplomatka. Byzantský dvůr byl tehdy centrem moci, víry i kultury. Právě tam přijala křest a jméno Helena.
Byzantský císař Konstantin VII. ji popisuje jako ženu mimořádné inteligence a politického talentu. Olga pochopila, že křesťanství není jen víra, ale nástroj moci a mezinárodního uznání.
Po návratu se snažila prosadit novou víru i doma. Neuspěla. Její syn zůstal pohanem. Přesto zasela semeno, které později změnilo celou Rus.
Svatá s krvavýma rukama
Po smrti byla Olga prohlášena za svatou. Pravoslavná církev ji nazvala „rovnou apoštolům“. Její činy pomsty nebyly popírány, ale oddělovány od její pozdější víry. Byly označeny za skutky pohanské minulosti.
Pro dnešního čtenáře je to těžko pochopitelné. Jak může být žena, která upálila lidi a zničila město, svatá?
Ve středověkém světě však nebyla svatost otázkou soucitu, ale směru. Olga otevřela cestu ke křesťanství. A to převážilo všechno ostatní.
Její život tak zůstává mrazivým paradoxem. Vládla ohněm a strachem, ale vstoupila do dějin se svatozáří. A právě proto její příběh dodnes zneklidňuje – protože ukazuje, jak tenká může být hranice mezi vírou, mocí a krví.
Seznam použitých zdrojů:
1. Olga of Kiev [online]. Wikipedia, The Free Encyclopedia [cit. 2026-01-24]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Olga_of_Kiev
2. Olga Of Kiev Was Ukraine's Ruthless Saint [online]. Factinate [cit. 2026-01-24]. Dostupné z: https://www.factinate.com/people/facts-olga-of-kiev/
3. Princess Olga of Kyiv: A Tale of Vengeance and Transformation [online]. Soluap [cit. 2026-01-24]. Dostupné z: https://soluap.com/princess-olga-of-kyiv-a-tale-of-vengeance-and-transformation
4. Princess Olga of Kiev Also Known as Saint Olga [online]. ThoughtCo [cit. 2026-01-24]. Dostupné z: https://www.thoughtco.com/princess-olga-of-kiev-3529733
5. Saint Olga of Kiev – The Viking Times [online]. The Viking Times [cit. 2026-01-24]. Dostupné z: https://whsvikingtimes.com/2475/news/saint-olga-of-kiev/
