Článek
Když přede mnou dneska někdo zmíní slovo odklad, tak se mi ježí vlasy hrůzou na hlavě. Ono totiž dneska každé nic je diagnóza. Já neříkám nic proti tomu, když má dítě nějaký handicap, pak je odklad dobrý. Ale to už opravdu musí být něco vážného, co mu znemožňuje normálně fungovat (zrakové, sluchové, tělesné handicapy, psychoatrické problémy…). Ale to, že je dítě stydlivé, hravé nebo že nemá dostatečně dobrou krátkodobou paměť, tak to opravdu už né. To by totiž někteří jedinci nemohli nastoupit do školy ani v 10 letech.
Kde jsem získala takový názor? No z vlastní zkušenosti. Prý podle současných měřítek jsou CHLAPCI (pouze chlapci) narození v období březen - srpen automaticky v pásmu tzv. odkladových dětí. Jinými slovy, že prostě kluci jsou pomalejší, holky jsou vyzrále dříve, jsou snaživé, zodpovědné, pečující apod. To asi i ano, holky jsou prostě jiné. A kluci jsou asi v tomhle pomalejší (ono někteří to taky do konce života už nedoženou). Ale to, že je kluk narozený v dubnu přece automaticky nemůže být důvod k odkladu? A co hůř, když k takovému dítěti učitelka ve škole tak přistupuje a hned v září má potřebuje ho vracet do školky (je přece dubnový a za ten měsíc ve škole nepředvedl nic moc).
Však on má ale ve třídě i o 2 roky starší spolužáky. A není jich zrovna málo. Jak to? No odklady… Děťátko je stydlivé? Odklad, ať z toho ve škole nemá dožitovní trauma. Děťátko je ještě dětské? Odklad, ať si ještě o rok déle může hrát. Děťátku se stýská po mamince? Odklad, ať ještě rok poporoste. A aby ten přechod ze školky do školy nebyl až takový šok, tak ho dáme do nultého (přípravného) ročníku. NE! NE! NE! A hned řeknu proč.
Takové úplně normální dítě dostane nesmyslný odklad a jako bonus ještě jde do přípravné třídy. Víte, co se tam dělá? A víte, proč původně přípravka vznikla? Úplně původní myšlenka totiž byla, že je to vyrovnávací ročník pro děti s opravdu velkým handicapem, který se má během toho roku intenzivně řešit (těžší zraková, sluchová vada, PAS, děti cizinců, kteří vůbec nerozumí česky apod.). V přípravné třídě se děti každé dopoledne chovají jako ve škole - nosí si tašku, penál, svačinu a místo hraní se připravují na školu. Sedí v lavicích, učí se hravou formou psát, znát písmenka, lehce počítat, všeobecný přehled. Prostě slouží jako kompenzace těžší vady nebo problému, co by v klasické školní třídě nešlo řešit. A teď se zamyslete. Co se stane, když se úplně normální dítě bude rok intenzivně připravovat do školy? Ano. Naučí se nám číst, naučí se nám psát a počítat. Prostě má ohromný náskok proti dětem, co nastupují v řádném termínu. Jsou o rok starší, už umí vlastně všechno, co se v první třídě měly učit. A najednou jsou logicky řádně nastupující děti tupé, pomalé a nevýkonné.
Je v pořádku, když takhle naboostované dítě přijde do třídy a sklízí úspěchy za nic? Jak se asi cítí ostatní? No blbě. A najednou rapidně roste počet odkladů a přihlášek do přípravných tříd. Protože ono je to super! Najednou je dítě genius, učitelky se mu klaní a zbytek dětí trpí. Zbytek dětí nikdy nemůže být tak dobrý. Nemají šanci. Pokud je tedy aktivní rodiče nenaučí doma číst, psát a počítat dopředu. Což taky mimochodem někteří odborníci striktně zakazují, protože takové dítě nám bude v 1. třídě nudit. Ale že mají odklady a přípravné třídy pro nic za nic, to nikomu nevadí.
Když jsem přišla do pedagogicko-psychologické poradny řekla jsem, že nemám úplně klid v duši, když v srpnu narozeného kluka bych měla od září poslat do školy (tedy v úplně čerstvých 6 letech). Jednak je drobný, bude úplně nejmladší z ročníku a zná max. 5 písmen, psát neumí vůbec. Psycholožka se významně ošila, že se to má přece učit ve škola a že to v žádném případě není žádná porucha, pro kterou by měl dostat odklad a jestli jsem se náhodou nezbláznila. Když jsem ji pak vylíčila, jak to vypadlo u staršího dítěte v první třídě, uznala, že moje obavy jsou na místě a že vlastně mám i pravdu. Odklady a přípravné třídy boří veškerou logiku, kterou nástupy do škol mají.
Kdyby nastupovaly jen děti narození od září do srpna, tak se v té třídě vždycky nějak porovnají. Ty děti budou zhruba na stejné úrovni, někdo lepší, někdo horší, ale všichni jeden ročník. Ale jak tam přijdou děti odkladové, děti z přípravné třídy a nedej bože děti odkladové z přípravné třídy a k nim čerstvý šestiletí, tak to je konec. Píšící, čtoucí o dva roky starší děti jsou pro malé „nepřipravené“ řádně nastupující děti zcela likvidační soupeři. A jestli ještě učitelka není soudná a laťku třídy určuje podle těch nejstarších a „nejchytřejších“, tak je to začátek ošklivého konce.
Mám takovou zkušenost s vlastním dítětem a to nechce nikdo zažít. Učitelka si jela svoji jedinou světovou pravdu, třída psala diktáty a měla povinnou četbu ještě před tím, než s nimi probrala všechna písmenka. To přece není normální. Já vím, že ty staré děti to uměly. Ale já nemohla tušit, že musím naučit dítě před první třídou číst, psát a počítat, aby se chytlo tempa.
Teď už to vím. Druhé dítě se musí naučit minimálně všechna písmena číst a alespoň půlku z nich napsat. Matika je tak upozaděná, že tu netřeba dopředu trénovat. Směšné 4 hodiny týdně proti 10 hodinám češtiny.
Nemohly by se ty děti alespoň dávat do tříd ty nejstarší a prošlé přípravkou k sobě? A ty mladší zase do jiné třídy? A nebo lépe, nemohly by se ty odklady konečně zakázat a povolit jen u těžce znevýhodněných dětí? A ty přípravné třídy zase dát jako vyrovnávací a kompenzační jen pro těžce znevýhodněné děti? Tak, jak to funguje teď, to je hnus fialovej, vážení!
