Článek
V první řadě je třeba říci, že i přes to, že si s sebou do kufru balím o jeden pár bot, kraťasů a triček navíc, neberu jejich použití na dovolené jako svatou povinnost. Primárně smyslem dovolené je odpočinout si, ne intenzivně trénovat. Pokud nicméně sršíte ve volném čase energií a nějaký běh stíháte, tady je jen pár tipů, kterých se snažím při každém výběhu v neznámém prostředí držet.
1/ Nehrotit plán
Když jsem takto začal jezdit, tak jsem si vždy přemotivovaně nastavil nereálný plán, ze kterého jsem poté byl já (nebo spíše má partnerka) jen frustrovaný. Jeho neplnění, ať už z jakýchkoliv důvodů, se pak přeneslo do nálady a celkového prožití dovolené i běhu samotného. Určitě je dobré si připravit nějaké trasy předem, a pokusit se je zařadit do některých dnů, hlavně znáte-li svůj harmonogram.
Ale co určitě není dobré, je na plánu 100% lpět na úkor ostatních. Pokud zrovna tedy nejedeme za nějakým závodem, měli bychom se věnovat především našim blízkým. Jeli jsme přece na dovolenou s nimi.
2/ Vyběhnout ve správný čas
Tento bod má dvě roviny. Rovina první souvisí s předchozím bodem, diskutovaným výše. Můžeme se jít proběhnout v čase, kdy partner či rodina spí? Nebo jsou jakkoliv jinak zaneprázdněni, že si vaší nepřítomnosti ani nevšimnou? Já z drtivé většiny volím ranní výběh. Po cestě zpět nakoupím a udělám snídani a ještě jsem za hrdinu.
Rovina druhá se týká povětrnostních podmínek. Pokud tedy opravdu na dovolenou většinou jezdíme do teplých krajin, není úplně moudré se vydávat ven kolem poledního. Není-li naše tělo na to aklimatizováno, může nastat malér. V opačném případě si musíme připravit minimálně o jednu láhev s vodou víc. Nezapomeňte se i tak namazat a přibalit také pokrývku hlavy.
Opět u mě vyhrává ráno. Jižněji slunce v létě vychází o něco později než u nás a tak je snazší vyběhnout např. ještě před svítáním. A navíc východ slunce nad mořem se jen tak neomrzí, stejně tak jako ranní koupačka v moři, samozřejmě po běhu.
Za nosem. Kam mě to dovede? Nejraději bych běžel a běžel…
3/ Opravdu, opravdu volně
Mé další pravidlo kolikrát nejde jednoduše dodržet. Na dovolenou si jezdíme hlavně odpočinout. To bychom dle mého měli dodržet, i když si jdeme vyklusat pár kilometrů. O to je to těžší, když nám možná malinko více může energie přebývat, že?
Dobrá pomůcka je být i mentálně naprosto uvolněný. Nechte tělo úplně volné, klidně i častěji zastavujte a kochejte se! Jste někde uprostřed ničeho, v neznámé zemi nebo jenom na neznámém místě a kolem vás jen hvízdají cikády. Čísla jsou v takový moment lepší neřešit. To přijde na řadu zase jindy.
4/ Zmapovat terén a vybrat vhodnou trasu
Výběr trasy může být zrádný. Pokud dané místo opravdu neznáte, bude lepší, když odsunete ego stranou, nebudete jezdit daleko (disponujete-li např. vypůjčeným/vlastním autem) a vyberete si nedalekou silnici či chodník podél moře. I trasu volte kratší než obvykle. Jakmile po týdnu zjistíte co a jak, klidně běžte dál, ale je dobré na začátku mrknout na ranní provoz vozidel, zda řidiči dávají za volantem pozor a jsou zvyklí uhýbat chodcům/běžcům (nezřídka chodníky chybí), a zda někde není nějaká mimořádnost. V minulosti jsem řešil a obíhal sesuv půdy a z moře na silnici naplavený nepořádek, a takové věci dovedou člověka v neznámém prostředí neobvykle rozhodit.
Pokud jde o profil, opravdu bych doporučil vybrat rovinatou trasu. Jednak to znamená, že s největší pravděpodobností budete běžet u pobřeží, a jednak zmenšíte riziko přehřátí. Kopce berou hodně energie a nedostatek tekutin se může projevit velice rychle. Když už se jim ale nemůžeme vyhnout, vyběhněte je indiánským během, často tedy přecházejte do chůze a trasu zkraťte.
5/ Vyhnout se pláži
Pláž na běhání nedoporučuji, ač je to představa romantická, hlavně u toho východu slunce. Vzhledem k nepevnému podloží se nohy snáz unaví; je to vlastně spíš takové posilování. Pár rychlých kroků asi nikoho nezabije, ale na nějaký soustavný výběh to není.
Rozcestník v malé vesničce na ostrově Korfu
6/ Nezapomeň na telefon
Poslední rada může znít úsměvně, ale z ranních výběhů na dovolených mám moc pěkné vzpomínky a některé jsem si uchoval v podobě fotek. V první řadě se na těchto výbězích kochám a vám doporučuju to samé. Navíc, obzvlášť při bězích v zahraničí, se může snadno stát, že se ztratíte (v ČR jsme rozmazlení skvělým službami KČT, ale mimo naši rodnou hroudu tak dokonalé značení často nemají). Telefon pak může představovat jediný způsob, jak se vrátit do civilizace.
A co vy? Sbalíte si s sebou na dovolenou někdy běžecké boty?
----------
----------
Předchozí díl:
Následující díl:
