Článek
Trvalo to ani ne 14 dní po pražském závodu, kdy jsem poprvé na maratonu zlomil hranici tří hodin, a už se mi hlavou honily další nápady, kam svoje hranice posunu dál, jestli vůbec a jaké to bude mít následky. Začal jsem se v tom trochu víc šťourat a sám sebe jsem se začal ptát: „Proč nezkusit zúčastnit se všech Marathon Majors? Je to pro mě dostatečná výzva pro následující měsíce, resp. spíš roky?“ Pro ty, kteří o World Marathon Majors zatím neslyšeli - jedná se o (ne)oficiální označení pro výběr těch nejslavnějších maratonských závodů konajících se na různých místech prakticky po celém světě a účastní se jich největší vytrvalostní esa. Momentálně se konají v Bostonu, Chicagu, New Yorku, Londýně, Berlíně a v Tokiu. Možná se dá říct, že pro leckterého vytrvalce jsou tyto závody tím „nej“.
Nerad bych, aby to znělo nějak povýšeně, ale plán na kvalifikaci na Bostonský maraton jsem měl rozpracovaný až na 3 roky a cíl jsem splnil už po necelém roce. Hledám tedy vlastně jen určitou formu „náhrady“. Navíc, partnerka ráda cestuje - zabiju dvě mouchy jednou ranou. Příjemnou motivací také může být tzv. „six-star“ medaile (čili medaile šesti hvězd), která se rozdává všem, kteří všech šest závodů dokončili. Tyto závody jsou totiž sdružené pod organizaci Abott WMM, která výsledky běžců mj. sleduje. Na svých webových stránkách dokonce udržuje tabulku se jmény absolventů, která je k dispozici zde. K dnešnímu dni všech šest závodů dokončilo pouze 17 Čechů a 27 Slováků (oficiálně).
I když jsou závody sdruženy pod jednu střechu, neznamená to, že kvalifikační kritéria jsou všude stejná. To ani v nejmenším. Společným jmenovatelem může být snad jenom to, že je potřeba se na každý závod kvalifikovat. Opět jsem se pustil do načítání souvisejících informací. Pochopit kvalifikační a registrační proces byl občas nelehký úkol, nicméně z toho všeho mi vyplynulo následující. Kvalifikační kritéria (k tomuto dni) pro každý jednotlivý maratonský závod seriálu WMM:
- Boston čas < 3:00 (polo-garantovaná účast)
- Berlín čas < 2:45 (garantovaná účast)
- Tokio čas < 2:32 (polo-garantovaná účast)
- New York čas < 2:53 (polo-garantovaná účast)
- Chicago čas < 3:10 (garantovaná účast)
- Londýn čas < 3:00 (polo-garantovaná účast)
Polo-garantovanou účast jsem už kdysi zmiňoval v souvislosti s maratonem v Bostonu. V případě polo-garantované účasti neznamená automaticky to, že po splnění kvalifikačních kritérií a podání přihlášky bude přihlášený v daném závodě určitě moct startovat. Jinými slovy, ne všichni přihlášení a kvalifikovaní běžci jsou akceptováni do startovního pole, protože zájem o závod bývá větší než jeho kapacita, takže o finálním verdiktu je rozhodnuto na základě aktuálních kapacit závodu a časů registrovaných atletů. No prostě - čím budu rychlejší, tím své šance zvyšuju. Tečka. Naopak garantovaná účast v tabulce znamená logicky, že všichni, kdo budou podávat přihlášku s daným kvalifikačním kritériem, budou vpuštění do startovního pole, tj. na závod. Vyjma tato časová kritéria se do závodů dá dostat přes partnerská charitativní sdružení anebo přes náhodné losování, nicméně já bych rád chtěl mít, alespoň částečně, svoji registraci pod kontrolou.
Fajn, to bychom měli. Další důležitá věc ke zvážení - dokážu do dalšího roku vtěsnat ještě jeden závod ze seriálu WMM? Boston bych měl dle plánu běžet na jaře 2024. Chtělo by to ještě nějaký na podzim.
Fakta. Na Tokio momentálně absolutně nemám. Navíc, dvakrát za rok za oceán necestuju - už jen kvůli penězům (levně v USA moc věru není). Zbývá Londýn nebo Berlín. Jenomže Londýn se má běžet v dubnu (pozn. Bostonský maraton je v plánu na 15.4.2024). Takže zbývá pouze Berlín, který se běží v září. To je pro mě ideální datum.
Závěr? Ondřeji, začni trénovat na 2:45.
Dosáhnout nové mety však bude chtít ještě o úroveň více trpělivosti, důslednosti, svědomitosti a disciplíny. Už teď cítím, že se pomalu blížím ke svým limitům, takže je na čase malinko obměnit trénink. I to jsem během nedávné dovolené stihl promyslet, takže se s vámi o něj podělím.
- Pondělí: Ráno - jóga + lehká plyometrie a mobilita; Odpoledne - posilovna
- Úterý: Odpoledne - tempový běh cca 20 km
- Středa: Ráno - posilovna; Odpoledne - výklus cca 10 km
- Čtvrtek: Odpoledne - výklus cca 20 km
- Pátek: Ráno - jóga; Odpoledne - intervaly cca 15 km
- Sobota: Ráno - plyometrický trénink + mobilita; Odpoledne - výklus cca 20 km
- Neděle: Dlouhý běh až 30 km
Oproti stávajícímu tréninku jsem přidal jeden výklus (ten středeční), zintenzivním kvalitativní tréninky (tempový, intervalový trénink) a přidám jógu a plyometrický trénink. Dohromady to dává 11-12 hodin tréninku a 80-110 naběhaných km týdně.
Jógu přidávám proto, že po všech těch bězích můžu mít ve svalech spousty bolístek a tenzí, a tak se je pokusím cíleně rozmasírovat a protáhnout abych urychlil regeneraci a byl připravený na další tréninkový impuls. Na soukromého maséra to ještě opravdu není.
O plyometrickém tréninku jako takovém bych se mohl rozepsat někdy v budoucnu, ale ve zkratce to je trénink atleticismu a výbušnosti nohou. Jeho hlavní náplní jsou různé poskoky, výskoky, přeskoky vycházející hlavně z kotníků. Mým cílem zde je dostat své kotníky a šlachy kolem nich do takové formy, která bude zaručovat menší „únavovost“, větší odolnost a méně času stráveného ve fázi došlap-odraz.
Momentálně mám před sebou na začátku září maraton v Münsteru. Nechci na sebe vyvíjet tlaky, ale jak jsem psal minule, bylo by krásné 2:45 zaběhnout právě tam. Trať je rovinatá, počasí by mohlo přát a já bych měl solidní kvalifikační čas jak pro Bostonský maraton, tak pro Berlín. Tréninku dám maximum, co se v rámci režimu běžného občana dá dát (partnerka, rodina, práce, domácnost) a v září to roztočím a nechám tam všechno, to vám slibuju.
----------
----------
Předchozí díl:
Následující díl:
