Článek
Afrika prochází překotnými společenskými a technologickými změnami. Kamery na ulicích už nejsou instalovány pouze proto, aby nahrávaly dění. Nově na mnohých místech rozpoznávají obličeje a AI nástroje sledují, evidují a vyhodnocují, koho sledovat, a vysílají oznámení, koho přímo na ulici zastavit a zkontrolovat. Africký Velký bratr pečlivě sleduje, vyhodnocuje a rozhoduje. Orwell se v Africe vrací na scénu v plné parádě. Samozřejmě nikoli všude v Africe, ale mnohde. O tom žádná.
Když jsem v roce 1999 poprvé přicestoval na Madagaskar, psal se digitální pravěk. Ještě jsem neměl ani svůj mail, o tlačítkovém telefonu ani nemluvě, a na ostrově byl internet přítomen pouze v diskuzích několika šílených vizionářů na silných přírodních halucinogenech z tamější džungle. (Droboučká licentia poetica, rozumíte…) Pár let poté jsem stopem cestoval napříč celou Afrikou a digitální situace tam byla velmi podobně pravěká. V posledních letech ale sleduji skutečný digitální veletoč. Mé poslední cesty po Africe už jsou pečlivě zaznamenané na čínském kamerovém systému, který sleduje každý můj krok. Ukládá informace, vyhodnocuje a dokonce predikuje. Pravděpodobně už díky vyspělé AI technologii ví, kam zamířím příště, i když já sám o tom ještě nemám potuchy.
Právě zde vzniká jedno z nejnovějších etických dilemat v současné Africe. Kontinent zažívá nesmírně rychlou digitalizaci. S trochou nadsázky lze říci, že některé odlehlé oblasti přeskočily stovky let pozvolného vývoje a ze středověkého uspořádání tradiční společnosti skočily rovnou do náruče AI Velkého bratra. Vlády budují digitální občanské průkazy, biometrické registry, chytrá města, kamerové sítě a systémy využívající rozpoznávání obličejů či registračních značek automobilů. Mnohé z těchto technologií mají legitimní účel: boj proti kriminalitě, efektivnější dopravu, bezpečnější města nebo lepší poskytování veřejných služeb – o tom žádná, to beru.
Problém ovšem nastává ve chvíli, kdy se stejná infrastruktura dostane do rukou silně autoritářského státu s vůdcem, který na škále antisociální poruchy osobnosti definuje její extrémní míru, a který cíleně omezuje svobodu médií, opozice i samotných obyvatel. Zde už nejde jen o technologii. Jde o moc, kterou mu AI Velký bratr upevňuje a navyšuje nevídaným způsobem.
Afrika se stává laboratoří digitálního autoritářství
Nová studie African Digital Rights Network zveřejněná v březnu 2026 zmapovala systémy „smart city“ v jedenácti afrických zemích. Její závěr je znepokojivý: africké vlády podle výzkumníků vynaložily na infrastrukturu pro dohled dodávanou z Číny více než dvě miliardy dolarů. Systémy zahrnují CCTV kamery, rozpoznávání obličejů, biometrickou identifikaci, automatické rozpoznávání registračních značek, sledování pohybu vozidel a analytický software využívající AI. Technologie jsou přitom často prodávány pod atraktivním názvem „smart city“ – chytré město. Opět to slavné eticky vychytralé žonglování se sladkými pojmy. Oficiálním argumentem bývá bezpečnost, řízení dopravy a boj proti kriminalitě. Výzkumníci však upozorňují na zásadní problém: v řadě případů chybí dostatečné právní záruky a nezávislý dohled nad tím, co se s nasbíranými daty skutečně děje. A právě zde přichází na scénu fenomén nazývaný digitální autoritářství.
Klasický autoritářský stát využívá zejména policii, tajnou službu, informátory, cenzuru a fyzickou kontrolu obyvatelstva. Digitální autoritářství k tomu přidává další vrstvu – data. Stát může postupně vytvářet digitální obraz občana: jméno → biometrie → telefon → automobil → pohyb → fotografie → sociální kontakty → politická aktivita.
Jednotlivé databáze přitom samy o sobě nemusí být nebezpečné. Nebezpečná je jejich propojitelnost. Když existuje databáze občanů a vedle ní síť kamer, vzniká možnost identifikovat konkrétního člověka na ulici. Přidá-li se databáze registračních značek, lze sledovat jeho automobil. Když se přidají telekomunikační data, lze mapovat jeho kontakty. A když se přidá AI, lze nad obrovským množstvím dat hledat vzorce, které by člověk nikdy nedokázal bez tohoto nástroje analyzovat. To je kvalitativně nová forma státní moci. V rukou autoritáře pěkně hořký koktejl pro obyvatele.
Keňský případ: když se občanský registr propojí s kamerami
Jeden z nejaktuálnějších příkladů je z Keni. V červnu 2026 keňská vláda oznámila plán propojit kamerový systém v několika městech s národní databází občanů. Cílem má být umožnit policii využívat rozpoznávání obličejů k identifikaci podezřelých osob. Na první pohled jde o logický bezpečnostní nástroj. Policie má problém s kriminalitou → kamery zaznamenají podezřelého → systém porovná obličej s databází → policie může jednat. Ale co když systém označí zcela nevinného člověka? Systém může dělat chyby, ale nelze jej za ně stíhat. Co když je algoritmus méně přesný u některých skupin obyvatel? Co když policie systém použije nejen proti pachatelům, ale také proti demonstrantům či politickým oponentům? A co když občan vůbec neví, že jeho obličej je každou cestou městem porovnáván s databází státu a data pečlivě archivována a vyhodnocována?
Obavy nejsou pouze teoretické. Výzkumníci sledující africké systémy AI dohledu upozorňují, že technologie může mít odstrašující účinek na demonstrace a občanský aktivismus. To je obzvlášť důležité v Keni, kde mladá generace v posledních letech opakovaně vyšla do ulic proti vládě. Studie o africkém „smart city“ dohledu upozorňuje, že surveillance infrastruktura může být využívána také při potlačování protestů a sledování aktivistů. A právě to je jeden z nejdůležitějších principů digitálního autoritářství: technologie nemusí všechny sledovat – stačí, když všichni vědí, že je sledovat může. Člověk, který si myslí, že ho kamera dokáže identifikovat, může dostat strach dříve, než se připojí k protestu. Novinář může být opatrnější. Aktivista může přestat komunikovat s určitými lidmi. Občan může začít autocenzurovat své chování. Dohled tak funguje i bez jediného zatčení a opoziční demonstrace se nakonec ani neuskuteční ve strachu z Velkého bratra.
Nigérie: stovky milionů dolarů za dohled
Podle analýzy zveřejněné v roce 2026 utratila Nigérie za AI podporované systémy dohledu více než 470 milionů dolarů a stala se největším africkým odběratelem tohoto typu čínských technologií. V zemi jsou podle stejné analýzy nasazeny desítky tisíc chytrých kamer. Systémy využívají mimo jiné rozpoznávání obličejů a automatické čtení registračních značek. A opět se vrací stejná otázka: Kde končí bezpečnost a začíná masový dohled digitálního autoritářství?
Stát, který má miliony biometrických záznamů, kamerové záznamy a registry obyvatel, disponuje něčím mimořádně cenným – digitální mapou společnosti. AI může posunout represi od reakce k predikci. Tady se dostáváme k ještě kontroverznější rovině problematiky. Klasický policejní systém říká: „Tento člověk něco udělal.“ Prediktivní systém může říkat: „Tento člověk by mohl něco udělat.“ To je zásadní rozdíl.
V červnu 2026 Amnesty International zveřejnila analýzu systémů takzvaného profilování rizik, tedy automatizovaného posuzování toho, kdo by mohl být považován za rizikového nebo potenciálního pachatele. Organizace upozorňuje, že pokud veřejné orgány využívají AI k predikci potenciálního pachatele ještě před spácháním trestného činu, může dojít k zásahu do základních práv a k diskriminaci. Právě tento koncept je pro autoritářský stát mimořádně lákavý. Protože stát už nemusí čekat, až někdo vystoupí proti němu. Může se pokusit najít lidi, kteří podle dat vypadají jako potenciální problém.
Tento problém se samozřejmě netýká jen Afriky, i když Afrika ho takříkajíc svléká donaha a může pro nás být varováním. Globální Index on Responsible AI 2026 ukazuje, že i když počet národních AI strategií roste, ochranné mechanismy často zůstávají nezávazné a jen menšina zemí vyžaduje zveřejňování informací o vládních algoritmech.
Zdroje:
Item - Smart City Surveillance in Africa: Mapping Chinese AI Surveillance Across 11 Countries - The Institute of Development Studies and Partner Organisations - Figshare (studie o AI dohledu v afrických zemích)
African Governments are Using „Smart City“ Systems to Monitor Dissent and Consolidate State Control – Collaboration on International ICT Policy for East and Southern Africa (CIPESA) (africký pohled na problém a konkrétní příklady)
AI as a Tool for Repression and Human Rights Abuses (aktuální pohled na AI, biometriku a represi)
Kenya considers linking national ID database to CCTV facial recognition network | Biometric Update (aktuální vývoj situace v Keni)
Nigeria leads Africa in $470m AI surveillance spend | ITWeb Africa (údaje o investicích a počtu chytrých AI kamer v Nigérii)
AI: ‚African governments are using „smart city“ systems to monitor dissent and consolidate state control‘ - CIVICUS LENS (rozhovor o tom, jak se bezpečnostní infrastruktura mění v nástroj politické kontroly)
Video:
TikTok – Afrikanista Dr. Ondřej Havelka – krátká videa zabývající se zajímavými africkými etniky z inspirativního pohledu
Autor v českém rozhlase v létě 2026
