Článek
Kolegyně z kanceláře s námi běžně chodila na obědy do kantýny. Před rokem ale začala některá jídla vynechávat a na místo toho si přinesla krabičku z domova s vlastním pokrmem. Krabičky pak zcela nahradily firemní obědy. Zpočátku jejich obsah hezky vypadal a po ohřátí v mikrovlnné troubě i pěkně voněl. O několik měsíců později ale s ohříváním skončila a obsah misky začala tvořit převážně syrová zelenina nebo saláty.
Pak se ale obsah krabiček znovu a tentokrát radikálně změnil, začalo jej tvořit cosi, co lze souhrnně nazvat „zrní“, které vyhublá kolegyně úzkostně vyzobávala a kontrolovala pohledem, zda není „závadné“. Celá kancelář hovořila o anorexii, jenže poté, co kolegyně skončila v pracovní neschopnosti, jsme poprvé uslyšeli slovo ortorexie.
Porucha z blahobytu
Ortorexie je na rozdíl od anorexie fenoménem moderní doby. Tato psychická porucha v podstatě může vzniknout pouze v době blahobytu, kdy má člověk dostatečný přístup k pestré stravě, ale také k informacím o složení a původu výrobku.
Termín poprvé použil americký lékař Steven Bratman v roce 1997, aby popsal nezdravou posedlost zdravou stravou, již pozoroval u některých svých pacientů, ale dokonce i u sebe. Všiml si totiž, že lidé, kteří se snaží jíst extrémně zdravě, si mohou nakonec vytvořit nezdravý vztah k jídlu. Takový vztah může v extrémních případech vést nejen k izolaci, ale hlavně k nekončícímu stresu a posedlosti tím, co je považováno za „čisté“ nebo „zdravé“ jídlo.
Bratman, jak už jsem v předchozím odstavci naznačil, nevařil jen tak z vody. On si totiž sám prošel poměrně temným obdobím, kdy žil na farmě a snažil se dbát na to, aby jedl jen zdravé potraviny. Jenže postupem času si všiml, že už je tak posedlý svým stravováním, že nemyslí na nic jiného než na kvalitu jídla. Také začal ze svého jídelníčku vyřazovat potraviny, které by dříve vůbec nepovažoval za „závadné“. Naštěstí včas procitl a dokázal se s počínající poruchou vypořádat.
Paradoxní na celém tomto fenoménu je skutečnost, že mentální ortorexie postihuje především dobře zajištěné (přeci jen bio a farmářské potraviny bývají dražší) a vzdělanější osoby. Obsedantní výběr jídla totiž vyžaduje dostatek financí, ale i nutnost si dobře vypracovat jakousi logistiku spojenou s nákupem „nezávadných“ potravin a jejich „správnou“ přípravou. Složité může být i zkoumání složení výrobků, jejich původu a podobně. To vše je samozřejmě také časově náročné.
Příprava "nezávadného"jídla může být časově náročná a také dost drahá
MUDr. Miroslava Navrátilová, Ph.D., vedoucí lékařka z Poradny pro poruchy metabolismu a výživy Psychiatrické kliniky LF MU a FN Brno, popisuje mentální ortorexii jako patologickou posedlost zdravou výživou. Zdůrazňuje však, že samotná myšlenka, že by jídlo mělo být maximálně přírodní, není patologií. Patologií se stává právě ta obsese spojená s kvalitou jídla.
Lékařka také popisuje, jak se u postižených seznam povolených potravin neustále zužuje: „Zastánci ortorexie začínají vyčleňovat i z bio potravin ty bezpečné a méně bezpečné, podle toho, kdo je výrobcem a jaké k tomu použil postupy při výrobě, jestli potraviny ‚nekontaminoval znečištěný vzduch‘, jestli všechny postupy byly správné, zda se dodržela správně sklizeň apod., tak totiž může podle jejich přesvědčení hrozit nebezpečí z otrávených potravin a jejich škodlivosti.“
V extrémních případech tito lidé jedí pouze syrová jídla, přičemž povoleno je jen máčení, klíčení, odšťavňování, kvašení a sušení. Zapovězena je káva, mléčné výrobky, maso, cokoliv vařeného a samozřejmě i alkohol a cukr.
Cestu k ortorexii dláždí samozvaní internetoví poradci
Ortorexii často provází ještě jeden faktor, který může k rozvinutí poruchy velmi přispět. Jsou jím v oboru nevzdělaní internetoví poradci, samozvaní guruové a v neposlední řadě influenceři podporující moderní, avšak často velmi nezdravé trendy.
Vrátíme-li se na začátek k mojí dnes již bývalé kolegyni, i ona tíhla k těmto internetovým „hvězdám“. Vše začalo sledováním diskuzí o alternativních způsobech stravování, o kterých zbytku kanceláře ve volných chvílích básnila. Pak se však uzavřela do sebe a jen občas jsme se dozvěděli o jakýchsi ezo skupinách na sociálních sítích, které doprovázely zasněné řeči obalené do demagogické new age rétoriky.
Kolegyně, stejně jako Bratman, se nakonec za pomoci skutečných odborníků s relevantním vzděláním se svojí poruchou snad vypořádala. Hladovění je smrtelné a nejíst nebo jíst jen velmi málo je v podstatě hladovění. Nic se totiž nemá přehánět, základem zdraví je pestrý jídelníček ideálně s minimem vysoce zpracovaných potravin a nápojů.
