Hlavní obsah
Rodina a děti

Kam až sahá neschopnost dítěte

Foto: Seznam.cz

Možná si část rodičů myslí, že jejich hlavním úkolem je vydělat co nejvíce peněz. O správný směr jde jen částečně. Jsou jistě významné, ale vše se jimi zaplatit nedá. Třeba neschopnost dítěte.

Vidíme kolem sebe, jak klesá úroveň dětí. Mnohé konkrétní příklady jsou doslova po ruce. Děti si neporadí se záležitostmi, které pro jejich předchůdce nevystupovaly jako problém. Co bude?

Článek

Myslím, že stále častěji se v poslední době objevují informace, jak klesá úroveň dětí. Mnohé konkrétní příklady jsou doslova po ruce. Děti si neporadí se záležitostmi, které pro jejich předchůdce nevystupovaly jako problém. Vždyť nedávno jsem pár podkladů shromáždil a nechal zveřejnit / viz Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-poznaji-deti-hrabe-108906/. Co bude? Co nás čeká?

Dnes bych rád pokračoval. Scéna je tentokrát poměrně jasná a přehledná. Do jednoho rodinného domku na návštěvu přišel chlapec, aby si spolu kluci pohráli. Tady se problém neukazoval, i když čas netrávili za pomoci elektronických her. Po chvíli hraní malý návštěvník přišel za matkou svého kamaráda, tj. za paní domácí, že má žízeň. Ona mu sdělila, že není problém - má si vzít skleničku a napustit si vodu z kohoutku. Jenže cosi neklaplo.

Bezradně stál a udiveně na ni koukal. Upřesnila mu, kde najde čistou skleničku. Na jeho straně trval stav bez změny. Zeptala se ho, proč si ji nebere. Přece mu ukázala, kde jsou uloženy. Odpověděl, že neví, jak se otevírá skříňka. Žena přerušila svou činnost, vstala a skleničku mu podala. Ani zde žel jeho potíže neskončily. Nedostal na kohoutek a nedokázal si poradit. Zavolala na svého syna, aby zasáhl. Jak byl naučen se o sebe alespoň v některých položkách postarat, přisunul si židli, sundal bačkory, stoupnul si na ni a vodu nalil. Chlapec se mohl napít. Naštěstí šlo o počínání, které již zvládnul sám.

Jak se později zjistilo, chlapec má ve škole samé jedničky. Nechci zde hledat souvislost, ale podklad sem patří. Možná bychom nemuseli jeho chování posuzovat příliš přísně. Co kdyby šlo o skříňku, která navenek vypadá nějak zvláštně? Třeba má speciální způsob otvírání? Jeho zkušenost nemusí být velká. Nebo má za sebou pár dějství, kdy se mu nedařilo, něco poškodil a nerad by se vystavil situaci, kdy bude kárán a dokonce trestán.

Druhá část bude věnována školnímu prostředí. Jak se dá čekat, žáci a žákyně obdrží zadání a mají posléze pracovat na splnění úkolu. Jistě se najdou rozdíly. První skupina dětí pochopí, co se po nich chce, hned napoprvé. Ve druhé se děti jednou zeptají. Pro jistotu? Nebo tradičně nedávaly pozor? Ve třetí se ukazuje, že je třeba instrukci zopakovat nejméně třikrát. Stává se. Vyučovací hodina se poté natahuje. Plán se neplní, probrání látky zaostává…

Za povšimnutí stojí, jak je část dětí výrazně nesamostatná. Navzdory pobytu v MŠ a dvou, třech i čtyřech roků v ZŠ se nezdá, že by mohly postupovat bez vytrvalého dohledu, vysvětlování a pomáhání. Zdá se, že jsou zvyklé z domova skoro nic nedělat. Ano, matky a otcové za ně takřka vše udělají. Jen aby se dítě mělo dobře a nestresovalo se. Třeba část dětí napadne a bez pokynu po sobě uklízejí, třeba na závěr Vv, kdežto jiné ani nenapadne, že by tak měly činit. Nemluvě o nakládání s nůžkami. Leckteré dítě je nebezpečné sobě i okolí. Chybí mu základní návyky. Rovněž potřebná manuální zručnost. Šikovné a hbité bývá často pouze na displeji mobilního telefonu.

Máme logické otázky. Jak asi doma procesy vypadají? Jak dospělí uchopili pojem a roli rodičovství? Zamysleli se někdy nad tzv. perspektivním pohledem? Co bude za pět, deset a patnáct let? Uvažovali, do kdy budou své potomky obskakovat a zahrnovat je vytrvalou péčí? Kolik času věnují a dokonce obětují? Stav se jeví tak, že doba před nástupem do MŠ byla v mnoha případech promarněna s odůvodněném - „on/a je ještě malý/á“. Proto se mnoho úkonů odkládalo. Naopak. Od expertů na duševní procesy lidí víme, že děti mají dostávat úkoly, aby cvičily, rozvíjely se, rostly a zdokonalovaly se. Pochopitelně musejí být přiměřené. A že se dítě dostane pod tlak? Jedině dobře. Kdo ho bude ochraňovat později ve stovkách a tisících situací, kdy si bude muset poradit samo? Chtějí rodiče, aby se ocitlo v konstelaci, kdy zraněnému se zlomeninami nohou odeberou berle? Jak bude postupovat? Nejspíše spadne…

Co již od autora na dané téma vyšlo:

Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-deti-a-hrouceni-na-prvni-prekazce-34217

Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-jake-dite-se-preda-do-ms-a-zs-39875

Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-kam-deti-klesnou-40716

Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-kam-deti-klesnou-skola-40959

Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-kam-deti-klesnou-jazyk-41119

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz