Hlavní obsah
Názory a úvahy

Patřím mezi bezdomovce - jsem normální?

Foto: Seznam.cz

Tzv. normální člověk by se zděsil, pokud by měl strávit noc v poškozeném domě. Některým skupinám občanů by to tolik nevadilo. Přesto řada bezdomovců raději volí oblohu nad sebou místo střechy.

V jednom velkém městě na Moravě se podařilo provést experiment. Dopadl podle očekávání? Jak má mít našinec radost z pobytu v parku, když se na lavičkách povalují tzv. individua? Kdo by si k nim přisedl?

Článek

Leccos o jejich životě už je součástí našich znalostí a představ. Také díky zde zveřejněným materiálům / seznam na konci /. Přesto je žádoucí, abychom se informačně ještě posunuli.

Poznámka o životním stylu nepadla v předchozím zamyšlení náhodou. V jednom velkém městě na Moravě se svého času podařilo provést experiment. Jeho podstatou bylo, že jeden větší dům bude vyčleněn lidem bez domova. První část probíhala vcelku úspěšně. Jednalo se o podzimní a po něm jdoucí zimní období. Podle očekávání se bezdomovci drželi uvnitř. Jakmile se na jaře - byť jen částečně - oteplilo, skoro všichni z místa se střechou zmizeli. Do nepohodlí podle pohledu normálního člověka. Odhad praktiků je, že několik desítek procent o bydlení opravdu nestojí. Mezi zdůvodnění patří, že mají svou komunitu, kde jsou na sebe zvyklí a nechtějí moc měnit její složení. Konečně, vzpomeňme si my jako bydlící, jak jsme zvědavi a současně dílem toneme v obavách, když se někdo přistěhuje do lokality, kde se takřka všichni lidé znají.

Jistě bude správné, aby padlo slovo - normální. Jak ho v naší současné společnosti budeme vnímat? Člověk by asi měl dodržovat jisté zvyklosti, jejichž prostřednictvím se včlení mezi ostatní. Takže na určitém místě bydlí, chodí do práce, bydlí a platí nájem či splácí hypotéku, na ples nepřijde v plavkách, jako řidič automobilu dodržuje příslušné předpisy, též vychovává děti, pokud je má, atd. Pak bude zřejmě oprávněné tvrdit, že z daného úhlu pohledu bezdomovci nejsou úplně normální. Ano, řada lidí občas opustí svůj byt či rodinný domek, aby strávili pár nebo více hodin v přírodě. A dokonce i přes noc. Avšak jedinec ví, že někam patří, vrátí se tam. Má nějakou kotvu. Ovšem mezi charakteristické projevy v chování bezdomovců se řadí, že jiné obtěžují, žebrají a zabírají prostor nepříjemným způsobem. Jak má mít našinec radost z pobytu v parku, když se tam na lavičkách povalují a pospávají tzv. individua? Kdo by si k nim přisedl? Park mu právě přestal vyhovovat a vonět. Ani libé zvuky rozezpívaných ptáčků dojem již nenapraví. Stačí občasný negativní zážitek ze společné cesty prostředkem MHD, někde ve frontě a jinde.

Pochopitelně mám na mysli jejich zápach a též nevzhledně vypadající zavazadla. Obyčejný člověk by se jich bál dotknout. Námět na zamyšlenou zní - co sdělíme dětem, když se budou ptát, o jakého pána či paní jde? Proč tak podivně vypadá? A proč smrdí? Jak se k „věci“ jménem bezdomovci postavíme? Budeme čestní, upřímní a pravdomluvní? Nebo začneme uhýbat? Třeba že se do jejich uspořádání nemůžeme nikdy dostat? Jde snad o automatický proces, že se nám nic nestane? Vydáme pokyn, aby si jich děti nevšímaly? A držely se dále?

Mezi možná a občas navrhovaná opatření se řadí omezení jejich prostoru a pohybu. Zaslechl jsem cosi o variantě - „vytěsníme je z centra, případně z celého města“. Může jít o dobrý nápad, neboť lokalit, kde by mohli nerušeně pobývat, je v naší zemi docela dost. Problémem ovšem je, že tam asi nebudou mít z koho a z čeho žít. Kdo by se šel projít někam do opuštěných prostor, o nichž ví, že tam jsou „ubytováni“ bezdomovci? Leda snad by mohlo jít o tematický školní výlet, jehož účelem a smyslem je trochu vystrašit žáky a žákyně, aby se více a lépe učili a nedopadli v životě špatně. Varovný případ jako názorná pomůcka.

Poslední dnešní poznámka na téma normálnosti má trochu matematický podtext. V ČR existují seriózní odhady počtu bezdomovců. Některé údaje se od sebe drobet liší, celkem by jich mělo být osmnáct tisíc. Jde o dost početnou skupinu. Mohla by si nárokovat právo na normálnost? Proč ano? A proč ne?

Předchozí části:

Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-bezdomovectvi-jako-trestny-cin-103176

Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-bezdomovci-a-co-s-nimi-na-jejich-ceste-103460

Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-bezdomovci-a-cetne-otazniky-nad-pomoci-103707

Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-meli-by-bezdomovce-zavrit-a-vsechny-105227

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz