Fenomén FOMO: Jak strach ze zmeškání ovlivňuje naše investiční rozhodování?

Strach z promeškání (FOMO - The Fear of Missing Out) je psychologický fenomén, který si v posledních letech získal značnou pozornost, zejména v souvislosti se sociálními médii a spotřebitelským chováním.

Jeho dopad se však rozšiřuje i do oblasti investic, kde může ovlivňovat rozhodovací procesy. V tomto článku se podíváme na to, jak FOMO ovlivňuje investiční rozhodování, tak pojďme na to.

Strach ze zmeškání (FOMO) je složitý psychologický jev, který má hluboké kořeny v základních lidských emocích a sociální dynamice. Jednou z hlavních příčin FOMO je vrozená lidská touha po sociálním začlenění. Lidé jsou společenští tvoři a potřeba patřit do skupiny nebo komunity je silným motivátorem. Tato touha po začlenění se často projevuje v různých aspektech života, včetně investic, kdy se jednotlivci obávají, že budou vynecháni z lukrativních příležitostí, kterých se účastní ostatní.

Dalším významným faktorem, který přispívá k FOMO, je strach z lítosti. Očekávání budoucí lítosti může vést jedince k impulzivnímu rozhodování, včetně finančních závazků, bez odpovídající analýzy nebo zvážení možných rizik. Podle studie Motivational, emotional, and behavioral correlates of fear of missing out publikované v časopise Computers in Human Behavior FOMO přímo souvisí s nižší úrovní životní spokojenosti a celkové pohody. To naznačuje, že emocionální daň FOMO není jen chvilková, ale může mít dlouhodobé účinky na psychické zdraví člověka.

Nástup sociálních médií přitom situaci s FOMO ještě více zkomplikoval. Platformy jako Facebook, Instagram a Twitter slouží jako katalyzátory sociálního srovnávání, kde jsou jedinci neustále vystaveni zajímavostem ze života jiných lidí, včetně jejich úspěchů a zisků v oblasti investic. Toto vystavení může pocity FOMO ještě zhoršit, protože jednotlivci mohou mít pocit, že přicházejí o příležitosti, které jiní využívají, čímž zesilují svůj strach a potenciálně dospívají k iracionálním investičním rozhodnutím.

Jedním z nejzřetelnějších projevů FOMO v investicích je stádní chování. Investoři hnaní strachem z promeškání ziskové příležitosti, kterou ostatní využívají, mají tendenci následovat dav. Tento jev koneckonců rozpracoval ve své studii i Robert Shiller, který získal v roce 2013 Nobelovu cenu za ekonomii. Shiller zdůrazňuje, že stádní chování může vést k bublinám na trzích aktiva ke zvýšené volatilitě trhů.

FOMO může také vést k nadměrné sebedůvěře, kdy investoři přeceňují svou schopnost předvídat pohyby na trhu. Barber a Odean ve své studii publikované v časopise „Journal of Finance“ zjistili, že příliš sebevědomí investoři obchodují častěji, ale dosahují nižších výnosů ve srovnání se svými méně sebevědomými protějšky. Tato nadměrná sebedůvěra často vede ke zvýšenému podstupování rizika, protože se investoři honí za vysokými výnosy, aniž by adekvátně posoudili související rizika.

FOMO má tendenci přesouvat zaměření investora na krátkodobé zisky, často na úkor dlouhodobé finanční stability. Proto není divu, že studie Benartziho a Thalera v časopise „Quarterly Journal of Economics“ ukázala, že investoři pod vlivem krátkozraké averze ke ztrátám častěji prodávají vítězné investice, aby si uzamkli zisky, a drží ztrátové investice v naději, že se odrazí ode dna.

Řešení nepříznivých účinků strachu z promeškání na investiční rozhodnutí vyžaduje mnohostranný přístup, který kombinuje psychologické poznatky s praktickým finančním vzděláváním. Pochopení psychologických spouštěčů, jako je sociální srovnávání a strach z lítosti, může investorům umožnit rozpoznat, kdy jsou jejich rozhodnutí ovlivněna FOMO.

Jakmile jsou tyto spouštěče identifikovány, lze použít behaviorální intervence, jako jsou techniky kognitivně-behaviorální terapie (CBT), které pomohou jednotlivcům přehodnotit jejich myšlenkové procesy a učinit racionálnější investiční rozhodnutí.

Programy výuky finanční gramotnosti hrají v této strategii zmírňování FOMO zásadní roli. Cílem těchto programů je vybavit jednotlivce znalostmi a dovednostmi potřebnými k přijímání informovaných finančních rozhodnutí, a tím snížit pravděpodobnost impulzivního jednání vyvolaného FOMO. Metaanalýza publikovaná v časopise „Management Science“ podporuje účinnost programů finančního vzdělávání a odhaluje, že mají mírný, ale významný dopad na zlepšení finančního chování, včetně investičních rozhodnutí.

Kromě toho může ke zmírnění FOMO přispět i využití technologií. Investiční platformy se zabudovanými nástroji pro hodnocení rizik mohou investorům pomoci objektivně vyhodnotit příležitosti a odklonit je od rozhodnutí poháněných FOMO. Kromě toho mohou filtry sociálních médií a programy digitální detoxikace minimalizovat vystavení spouštěčům, které FOMO zhoršují, a vytvořit tak vyváženější emocionální stav podporující racionální rozhodování.

Strach z promeškání (FOMO) je vlivný psychologický fenomén, který má dalekosáhlé důsledky pro investiční chování. Působí jako katalyzátor stádního chování, kdy investoři následují dav bez adekvátní analýzy, což často vede k bublinám na trzích aktiv a zvýšené volatilitě trhů. FOMO také podporuje nadměrnou sebedůvěru, což způsobuje, že investoři přeceňují své predikční schopnosti a často obchodují, což vede k nižším výnosům. Tento fenomén navíc podporuje krátkodobé zaměření, což způsobuje, že investoři upřednostňují okamžité zisky před dlouhodobou finanční stabilitou.

Úlohu sociálních médií při zesilování účinků FOMO bychom pak neměli podceňovat. Platformy jako Twitter, Facebook a Instagram slouží jako kanály pro rychlé šíření informací, často bez ověření, čímž téměř okamžitě ovlivňují velké množství investorů. To urychluje stádní chování a prohlubuje negativní dopady FOMO na investiční rozhodnutí.

Existuje však i pozitivní stránka věci. Prostřednictvím cílených programů finančního vzdělávání a zvýšení sebevědomí lze škodlivé účinky FOMO zmírnit. Pokud si budou investoři lépe uvědomovat psychologické předsudky, které ovlivňují jejich rozhodovací procesy, mohou využívat strategie, díky nimž budou těmto vlivům s úspěchem čelit. Toto zvýšené povědomí a proaktivní přístup mohou připravit půdu pro racionálnější a v konečném důsledku výnosnější investiční rozhodnutí.

Zdroje informací: